2018-09-23 17:20 UTC

Horšov (okr. Domažlice)

tornádo

EF1

< 5 min

Zpět

Tornádo u Horšova

   Ve večerních hodinách (okolo 19:20 SELČ) v neděli 23. září 2018 se v rámci pásma konvektivních bouří na postupující studené frontě vyskytl v blízkosti obce Horšov (cca 1 km severozápadně od Horšovského Týna v okrese Domažlice) větrný jev, který byl na základě zdokumentovaných škod následně klasifikován jako tornádo o intenzitě EF1 (případně EF2). Vzhledem k pokročilé denní době, a s ní souvisejícími nevhodnými světelnými podmínkami, pravděpodobně neexistuje obrazový záznam průběhu samotného jevu. Doba trvání jevu byla odhadnuta na méně než 5 minut. 

Meteorologická situace

  Večer 23. 9. 2018 po 19. hodině UTC přecházela přes naše území výrazná studená fronta spojená s tlakovou níží „Fabienne“, jejíž střed postoupil z pomezí Bavorska a Saska nad naše území, kde se rozdělil na dvě podružná centra. V teplém sektoru před frontou postupovala linie intenzivní konvekce, která se po přechodu hranice kolem 17 UTC rozdělila na dva segmenty navázané na přízemní středy tlakových níží (obr. 1a). Konvektivní linie byla v okamžiku výskytu větrného jevu velmi dobře vyjádřená i na radarových snímcích (obr 1b), Ve vyšších hladinách atmosféry se přesouvala ze západní Evropy brázda nízkého tlaku.  Před osou brázdy byl nad frontou jet-stream, před ním dvě centra horizontální divergence proudění – nad Bavorskem a Polskem, viz analýzy modelu GFS (obr. 2 a 3).


Obr. 1a Dva segmenty lineární konvekce (fialové zbarvení) před frontou, která je v termínu 18 UTC nad naší severozápadní hranicí se Saskem. Dvě centra nižšího tlaku. Analýza tlakového pole je automatická.


Obr. 1b Snímek z meteorologického radaru v okamžiku výskytu tornáda v 17:20 UTC, spolu s detekcí blesků sítě LINET


Obr. 2 Analýza tlakového pole při zemi a v hladině 500 hPa z modelu GFS v termínu 18 UTC.


Obr. 3 Analýza hladiny 300 hPa s jet-streamem a polem horizontální divergence z modelu GFS v termínu 18 UTC.

Prostředí těsně před linií konvekce v tomto případě dobře reprezentuje aerologická sondáž z termínu 17 UTC ze stanice 10771 Kuemmersruck (obr. 4a) z bavorského příhraničí. Kombinace poměrně vysoké hodnoty rosného bodu 16 °C s teplotou vzduchu 20 °C udává výšku kondenzační hladiny 900-1000 m nad povrchem. Přísun velmi teplého vzduchu v silném západním proudění před frontou ve vrstvě 700-500 hPa omezuje hodnotu CAPE na cca 200 J/kg, zatímco střih větru ve vrstvě 0-6 km dosahuje bezmála 50 m/s, ve vrstvě 0-1 km 30 m/s, velikost vektoru pohybu bouře 35 m/s. Tyto mimořádné hodnoty jsou také příčinou vysoké úrovně helicity SREH1 kolem 400 m2/s2, SREH3 více než 700 m2/s2. Podle předpovědi ESTOFEXu se za takových podmínek nedal vyloučit výskyt ojedinělých tornád.
Těmto teoretických výpočtům velmi dobře odpovídaly i reálné hodnoty meteorologických veličin (rosný bod 17,5°C), naměřené automatickou meteorologickou stanicí ČHMÚ v Horšovském Týně (obr. 4b)


Obr. 4a Aerologická sondáž ze stanice 10771 Kuemmersruck z termínu 17 UTC modifikovaná na teplotu vzduchu a rosný bod před linií konvekce.


Obr. 4b Hodnoty teploty vzduchu, vlhkosti, rosného bodu a  přízemní teploty, naměřené AKS Horšovský Týn 23.9.2018

Odezva přechodu výrazné studené fronty a s ní spojené konvekce byla bezprostřední, vyžádala si v rámci republiky šestinásobné navýšení běžného počtu výjezdů hasičů. Nárazy větru dosáhly v nízkých polohách jihozápadních, středních a východních Čech a také v severní polovině Moravy hodnot 20-29 m/s, na horách místy 30-37 m/s. Následkem byly popadané stromy, stržené střechy domů a výpadky v dodávce elektřiny, na mnoha místech omezená vlaková doprava. První odhady rozsahu lesních polomů v majetku Lesů ČR se pohybovaly kolem 300 tisíc kubíků dřeva.

Ve zprávách o způsobených škodách upoutala pozornost informace o popadaných stožárech vysokého napěti a poškozených domech a lesních porostech na Rakovnicku. Terénní průzkum mezi obcemi Kněževes a Lišany provedli nezávisle na sobě skupiny z Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) i Amatérské meteorologické společnosti (AMS). V západních Čechách upozornil na neobvyklý charakter škod v obci Horšov na Domažlicku Martin Čeněk z AMS, který provedl předběžnou dokumentaci hned druhý den po vichřici. S více než týdenním odstupem byl proveden další průzkum na lesních porostech nedaleko Týna nad Vltavou. Cílem všech výjezdů bylo ověřit, zda škody nemohla způsobit tornáda.

Terénní průzkum a jeho výsledky

  Na škody v obci Horšov (1 km severozápadně od Horšovského Týna) a okolí upozornil večer 24. 9. pozorovatel AMS Martin Čeněk po vlastním předběžném zdokumentování. Škody se vyskytly zejména v areálu místního školního statku a přilehlé obory. Prvotní informace byla o poničení střech, rozmetání velkých plechů na vzdálenost 300-400 m, chaotických polomech a provalení zdiva stodoly. Vše v úzkém pásu, dlouhém necelé 3 km. V regionu zasahovali hasiči i na dalších místech, např. v nedalekých Srbech (proti směru postupu bouře) nebo ve Staňkově (po směru postupu), souvislost s událostí v Horšově však nebyla prokazována. Zaměříme se pouze na tento krátký úsek, který jsme zdokumentovali 25. 9. spolu s Martinem Čeňkem a kolegou z ČHMÚ Plzeň Josefem Cinkem. Situační mapka je na následujícím obrázku:


Obr. 5 Trasa předpokládaného tornáda. Zdokumentovaný úsek plnou čarou, čárkovaně jen z doslechu.

Z několika nezávislých svědectví jsme zjistili, že už v Polžicích byly poškozeny střechy některých domů, zejména budovy pily na severním okraji obce, a polámána řada dubů na ohraničení pozemku „Horšovské obory“. Polomy se vyskytly také u nedalekého rybníka v oboře. Z výšky byl nasnímán až izolovaný lesík uprostřed „Velké louky“ a zejména areál školního statku (obr. 6). Průzkum jsme zakončili u rozcestí severně od Horšova. S týdenním odstupem pak bylo dodatečně Martinem Čeňkem zadokumentováno poškození polžické pily a padlých dubů. Snímky polámaných stromů z této lokality zaslal také pan Daniel Hájek. Tyto nové materiály jsou zařazeny na konci textu před závěrečnými poznámkami.


Obr. 6 Fotomapa zdokumentovaného úseku.

Na následující mapce (obr. 7) je rozložení orientačních bodů v širším okolí statku. Už při příjezdu jsme si všimli popadaných topolů u silnice, které ležely více než kolmo na směr postupu bouře. Ukázalo se, že s nimi bylo manipulováno traktorem, aby byly blíž k silnici, ale podle snímků z předchozího dne bylo zřejmé, že padly prakticky kolmo. Některé plechy ze střech byly poházeny na poli za silnicí. Z kolonie domků u rozcestí máme svědectví paní, která viděla rotující kusy větví a plechů nad polem, slyšela silný hukot a přechodně pozorovala bílou stěnu, jakoby padal sníh. Lípa u rozcestí padla téměř podél pravé cesty a poničila odstavené auto, břízy opodál ale ležely spíše kolmo na cestu – tentokrát ve směru postupu bouře. Tato fakta doložíme v dalším textu, zatím situační obrázek:


Obr. 7 Rozložení orientačních bodů, na které se budeme dále odvolávat.

K označení objektů ve statku je k dispozici další fotomapa (obr. 8). Nejvíce byly poškozeny střechy stodoly a sousedního skladu, část plechové střechy byla stržena ze seníku, tři nebo čtyři eternitové panely z kravína a tašky z objektů 1-4.


Obr. 8 Náhled na objekty uvnitř statku.

Přestože jsme se k malému lesnímu pozemku uprostřed „Velké louky“ vypravili až v závěru, začneme komentář k průzkumu chronologicky podle postupující bouře právě tam. Les byl vysázen v roce 1969 a ošetřen od kmenů napadených kůrovcem. Tento padesátiletý zdravý porost přežil nápory Kyrilla a Emmy. Co nás zarazilo hned při příjezdu, bylo poškození vnitřku pozemku bez destrukce okrajů, přežil i posed na pravém zadním rohu (ve směru postupu bouře). Uvnitř byly polomy, vývraty, utrhané špičky stromů, odlistěný buk. Další les vpravo od směru postupující bouře nejevil zpovzdálí známky poškození.

      

Obr. 9a-d Zasažení lesního porostu na pozemku školního statku – v pozadí na obr. 9 d plechová stavba seníku.

Nyní se zaměříme na statek a v něm označené stromy před stodolou a skladem. Na obr. 10a zaujme neuspořádané rozložení dolámaných nízkých stromů u rozcestí a stopy stržených jeřabin na cestě. Situaci z výšky dobře ilustruje obr. 10b, ze země pak obr.10c s vysokým dubem v pozadí, jehož silné větve jsou odhozeny vpravo od postupu bouře, viz obr. 10d s pohledem k západu, tedy proti bouři.

      

Obr. 10a-d Poškozené stromy v areálu statku

Podívejme se po střechách budov ve statku na obr. 11a. Odhlédneme-li zatím od poškození stodoly a skladu, tašky byly ze čtyř dalších budov strženy jen z malých ploch a odhozeny v různých směrech: z budovy 1 k jihu (obr. 11b), z budovy 2 k západu (obr. 11c), hřebenáče z budovy 3 k východu (obr. 11d) a nové tašky z budovy 4 k jihovýchodu (obr. 11e):

     

  

Obr. 11a-e Tašky stržené ze střech budov statku různými směry

Kromě lesíku jsou patrně nejzajímavější škody na stodole a skladu, orientovaných na obr. 12a podél postupující bouře, a seníku stojícího na opačné straně areálu. Tašky ze staré stodoly jsou „uloženy“ symetricky po obou stranách objektu. Jedním z možných vysvětlení poškození střešní krytiny je její nadzdvižení větrem a následné sklouznutí po zbývajících taškách, případně rozvibrování střešní konstrukce, jenž způsobilo rozvolnění krytiny a její pád na zem. Plechy ze skladu jsou odhozeny vlevo a vpřed, zachyceny a zohýbány na stromech stojících u zídky statku na jeho východní periferii (obr. 12b), několik plechů bylo odneseno až na pole za silnici do vzdálenosti 300-400 m (obr. 12c), zohýbáno i do „uměleckých“ tvarů (obr. 12d):

      

Obr. 12a-d Poškození střechy stodoly a plechových krytin skladu a seníku

Ale POZOR! Na obr. 12a si povšimněme červeného plechu, jehož detail je na obr. 13a. Na objektech statku jsou použity pouze plechy bez povrchové úpravy. Další červený plech byl nalezen na poli za silnicí (obr. 13b). Toto pro nás bylo záhadou. Až následné zdokumentování škod v Polžicích prokázalo, že červené plechy pocházejí z místní pily – urazily tedy vzdálenost kolem 3 km (viz mapka na obr. 13c)!!!

    

Obr. 13a-c Červené plechy z polžické pily

Jak bylo naznačeno, stodola a sklad „se postavily bouři čelem“. Před stodolou stál 8-tunový návěs (obr. 14a) s demontovaným kolem a zadní osou podloženou heverem. Podle majitele došlo při náporu větru k přechodnému naklonění a následně i posunutí návěsu o cca 10 cm, což dokládá fotografií založeného kola na opačné straně (obr. 14b) – záložka byla původně na vnější straně pneumatiky. Rovněž došlo k posunutí heveru. Navíc byla zbořena pravá strana čelní zdi stodoly (na obr. 14c už zaplechovaná), která ovšem nebyla řádně ukotvena do cihlových sloupů. O síle náporu větru svědčí také prohnutí kovových sloupků na čelní stěně plechového skladu (obr. 14d):

      

Obr.14a-d Posunutý návěs a poškozené čelní stěny stodoly a skladu.

Opustíme statek a přejdeme k silnici II/200 z Horšovského Týna na Tachov osázené poblíž Horšova topoly (obr. 7). Na leteckém snímku s pohledem k východu (obr. 15a) vidíme, že s popadanými a vyvrácenými topoly bylo na poli manipulováno, byly přiblíženy k silnici. Na snímcích z večera 24. 9. a z noci na 24. 9. ze zásahu hasičů je však vidět, že i tak byly původně položeny více než kolmo k silnici směrem k severu (obr. 15b-d), tedy v podstatě kolmo k postupu bouře.

      

Obr. 15a-d Popadané topoly u silnice II/200.

Průzkum jsme ukončili na rozcestí severně od Horšova u padlé lípy. Noční snímek poškozeného auta s pohledem k jihozápadu směrem k domkům (obr. 16a, obr. 7) i fotografie stop po rozřezání kmene z našeho průzkumu (obr. 16b) dokládají směr pádu lípy k severovýchodu, zatímco břízy opodál leží spíše směrem k východu (obr. 16c). Tento rozdíl směrů není až tak zřetelný, povšimněme si ale v pozadí břízek dalšího červeného plechu, u padlé lípy zas jednoho z neobarvených plechů (obr. 16d) – na posledním snímku je kmen lípy s ořezanými kořeny odsunut k opačnému kraji silnice.

      

Obr. 16a-d Padlá lípa a břízy severně od Horšova.

Polžice

  S týdenním skluzem po průzkumu v Horšově byly zkompletovány další materiály. Došel e-mail od pana Hájka, podle nějž bouře poškodila střechy a zděné štíty domů v západní a střední části obce. Martin Čeněk zadokumentoval poškození objektu pily na severním okraji obce a oba pak pořídili snímky polámaných stromů.


Obr. 17 Fotomapa Polžic dle Martina Čeňka. Na pozici 1 poškození dřevěného plotu u domku, na pozici 2 poškozená budova pily s červenými plechy, na pozici 3 ohraničení Horšovské obory s kamennou zídkou a řadou stromů. Nejsou zde vyneseny pozice domů, které zmínil pan Hájek.

Ze střechy pily byly strženy červené plechy (obr. 18a), většinou se zachytily na stromech u zdi obory, dva z nich tedy až na statku a poli u Horšova. Poškozena byla ale i čelní zeď výrobní haly (obr. 18b,c), dokonce takovým způsobem, že byl povolán statik. Na snímku 18d jsou pak vidět poškozené stromy z první řady mezi pilou a zdí obory.

      

Obr. 18a-d Poškozená pila na severním okraji Polžic a přilehlá řada stromů

Na řadě obrázků 19a-d je vidět zhruba 50 m široký průsek hraničním stromořadím obory orientovaným téměř kolmo k postupu bouře. Polámány a vyvráceny jsou duby.

      

Obr. 19a-d Polámané stromořadí na okraji obory u Polžic (D. Hájek)

Závěrečné poznámky

  Nutno přiznat, že zpočátku panovala jistá nedůvěra o variantě tornáda s podezřením na downburst vzhledem k charakteru vertikálních řezů radarového kompozitu z českých a německých radarů. Vyhodnocení dopplerovských měření nebylo podle sdělení Davida Rývy v tomto případě jednoznačné. Velmi nám pomohly letecké záběry, které jsou pro průzkum takových škod neocenitelné. Další značnou podporou pro nás byla přítomnost Martina Čeňka, který už místa prošel den předem a získal cenná svědectví.

V souvislosti s tímto případem se mi vybavila podobná situace z přechodu bouře Kyrill a pravděpodobný výskyt tornáda v obci Třebeň na Chebsku. Jev byl tehdy označen jako „nezařazený“.

Díky za spolupráci Martinovi Čeňkovi a Pepíkovi Cinkovi, za zpracování Tomášovi Prouzovi a za cenné konzultace Davidovi Rývovi. Za e-mail s cennými fotografiemi a svědectvím pak panu Davidovi Hájkovi.

Terénní průzkum: RNDr. Jan Sulan & Bc. Josef Cink, ČHMÚ Plzeň, Martin Čeněk, AMS, z.s.
Rozbor a zhodnocení: RNDr. Jan Sulan, RNDr. Setvák Martin, CSc. & David Rýva, ČHMÚ
Zpracování: Tomáš Prouza, AMS, z.s.

Poslední úprava: 12.10.2018 14:00 SELČ