2004-06-09 14:30 UTC
Litovel (okr. Olomouc)
Tornádo v Litovli
Dne 9. června 2004 byly hlášeny četné škody silným větrem, zejména v pásu od Litovle přes Olomoucko až do oblasti Zlínska. Neobvykle těžké škody způsobil vítr v Litovli, ale řádění vichru se významně projevilo v Olomouci, kde si vyžádalo lidský život, dále v obci Fryšták a na Vizovické vrchovině. Většinou se zřejmě jednalo o downbursty, ale podle mnoha indicií a některých svědeckých výpovědí má škody v Litovli na svědomí tornádo poměrně silné intenzity (F3). Následující popis se týká především tornáda v Litovli.
Povětrnostní situace
Povětrnostní situace byla charakterizována frontální zónou, která měla nad střední Evropou směr od severozápadu k jihovýchodu. Při zemi bylo možno analyzovat mělkou brázdu nižšího tlaku vzduchu, v hladině 500 hPa byl dominantní hřeben vyššího tlaku vzduchu, který zasahoval nad západní a střední Evropu, viz analýza polí tlaku přepočteného na hladinu moře a geopotenciálu hladiny 500 hPa z modelu ALADIN (tato i další analýzy se týkají termínu 9. 6. 2004 12 UTC -14 SELČ). Od severozápadu se k nám dostával vzduch s významnou potenciální instabilitou (viz hodnota CAPE z modelu ALADIN a z aerologického měření stanice Prostějov (600 J/kg) a Praha-Libuš(1510 J/kg). Z hodografů stanice Prostějov a Praha-Libuš je patrné stáčení větru výškou doprava a hodnoty helicity (191, resp 103 m**2/s**2) naznačovaly prostředí vhodné pro vznik supercelární rotace, i když nebyly nijak mimořádné.
Pro dokumentaci konvektivních bouří je zatím nejlepším nástrojem data z meteorologických radiolokátorů. Snímek z 9. 6. 2004, 14.40 ukazuje nad Českou republikou významnou konvektivní oblačnost, zejména pak v pásu táhnoucím se od Třebíčska po nízký Jeseník. V blízkosti Litovle (střed křížku na zvětšeném výřezu vpravo dole) extrémní odrazivosti naměřeny nebyly, což však bylo velmi pravděpodobně způsobeno značným útlumem těmi meteorologickými cíly (srážkami), které se nacházely mezi radarem Skalky a oblastí Litovelska.
Výsledky terénního průzkumu v Litovli a okolí
Podle sdělovacích prostředků a terénního průzkumu byla postiženější částí Litovle ulice G. Frištejnského a nejbližší okolí. Škody zde byly opravdu mimořádné - střechy zcela odnesené, poškozené stropy, zlomené betonové sloupy (možná pod náporem trosek), poškozené zdivo. Šířka pásu nejhorších škod zde dosahovala šířky 100- 200 m, což však nemusí nutně odpovídat šířce tornádového víru.
Dráha poblíž Litovle a v Litovli samotné je vyznačená na níže uvedené mapce. Podle mnohých svědeckých výpovědí se náhle setmělo, a s velkým hlukem se zároveň se srážkami přihnal ničivý vítr. Někteří svědkové však popisovali vír s levotočivou (cyklonální) rotací, který unášel dešťové kapky, ale i větve a další předměty. Zároveň bylo zjištěno, že směry padajících předmětů, zejména stromů, směřovaly do přibližné podélné osy dráhy škod. Tyto indicie vedly ke klasifikaci jevu v Litovli jako tornádo, ale je pravděpodobné, že mnohé ze škod, které konvektivní bouří provázely, zejména v některých místech dráhy bouře směrem na Olomouc, byly způsobeny downbursty. Za Litovlí (směrem na Olomouc) již nebyla zjištěna svědectví, která by jev identifikovala jako tornádo a ani z charakteru škod v této oblasti by se na tornádo usuzovat nemuselo.
Zajímavý popis jevu poskytl Dr. Martin Možný z ČHMÚ, který se tou dobou pohyboval u Litovle:
"Ve středu v 16.45 h jsme odjížděli z profesionální stanice Luká do Doksan. Cestou jsme zaznamenali přibližující se bouřku, která se stáčela směrem na Olomouc. Poté, co jsme vyjeli na hlavní cestu z Olomouce do Mohelnice, jsme si všimli přibližujícího se trychtýře visícího z oblaku druhu cumulonimbus, po několika minutách jsme vlétli do smrště vody a listí ze stromu a moc toho již neviděli, navíc poryvy větru smýkaly autem do stran. Pomalu jsme jeli cca 10 minut, než jsme dostali z nejhoršího."
Fotografie škod po řádění živlu je možné najít zde nebo zde (web města Litovle). Následující snímky pořízené autory zprávy byly pořízeny až následujícího dne, tudíž charakter škod může být ovlivněn úklidovými pracemi. Nicméně, fotografie obsažené ve výše uvedených odkazech ukazují stejný charakter škod jako snímky pořízené autory zprávy.
Kolem ramene řeky Moravy byly v ulici olámány prakticky všechny silnější stromy, zůstaly je slabší pružní jedinci.Vzadu nouzově zajištěná střecha.
Těžce poškozený dům v ulici Nábřežní, sousedící s ulicí G. Frištejnského. Shozena i štítová zeď.
Další těžce poškozené stavení v ulici Nábřežní. Střecha včetně krovu na zemi, zničené stropy.
Zbytky střech v rameni řeky Moravy.
Detail zahrad u pivovaru. Stromy v blízkosti budovy stojí, neboť vítr směřoval šikmo přes budovu pivovaru a tak byly poněkud chráněny Zde byl vítr od ZJZ.
Poničená střecha mateřské školy v ulici Nábřežní. Vpravo bílý dům má poškozený břečťan na omítce a vytlučená okna.Střecha z kanadského šindele poze místy chybí.
Mateřská škola při pohledu od východu (proti směru příchodu tornáda)
Plech ze střechy omotaný kolem stromu na Nábřežní ulici, zničená kůra na návětrné straně.
Znovu tentýž plech ze střechy omotaný kolem stromu
Průzkum provedli Milan Šálek, Bohuslava Marková a Ladislav Budík (ČHMÚ, pobočka Brno). Děkujeme občanům Litovle za jejich výpovědi, které nám podali přes velké těžkosti, které jim živel připravil.
Zpracoval: Milan Šálek, ČHMÚ
