Informace o rychlostech postupu a rotace tornád

V souvislosti s tornády jsou často sdělovacími prostředky citovány nepřesné (někdy až nesmyslné) údaje, týkající se "rychlosti tornád". Jaká je tedy souvislost mezi "sílou" tornáda a rychlostmi, které jej doprovázejí?

Pokud se hovoří o "rychlosti tornáda", je nutné rozlišovat rychlost postupu tornáda a rychlost rotace tornáda.

  • Rychlost postupu tornáda (silná černá šipka) charakterizuje, jak rychle se tornádo pohybuje krajinou, jak rychle postupuje jeho "střed". Tato rychlost je zpravidla velmi blízká rychlosti postupu bouře, pod kterou tornádo vzniklo - tedy většinou od několika kilometrů za hodinu do několika desítek kilometrů za hodinu. Tuto rychlost je možné přibližně stanovit například z rychlosti postupu bouře, určené na základě pozorování meteorologického radaru.
  • Rychlost rotace tornáda (tenčí černé šipky) zpravidla souvisí s intenzitou tornáda - nejsilnější tornáda jsou zpravidla doprovázena nejvyššími rychlostmi rotace. Ta se v současnosti měří pojízdnými dopplerovskými radary (tedy jakousi pojízdnou a dokonalejší obdobou policejních radarů) Nejvyšší naměřené hodnoty rychlosti rotace tornád jsou kolem 500 km/h (kilometrů za hodinu).

 

Destruktivní potenciál tornáda je pak složitou kombinací rychlosti postupu a rychlosti rotace tornáda - nikoliv jejich prostým součtem (červené šipky). Pomalu postupující, ale silně rotující tornádo může způsobit daleko větší škody, než stejně silně rotující, ale rychle se pohybující tornádo - rozhodující může být doba jeho působení na konkrétní objekt. Tudíž pouze na základě charakteru způsobených škod nelze rychlost rotace tornáda jednoznačně stanovit. Proto meteorologové používají tzv. Fujitovu stupnici intenzity tornád, která vychází pouze z charakteru způsobených škod - stupeň F0 značí nejslabší tornádo, zatímco nejsilnější možné je označeno stupněm F5. Jednotlivým stupňům jsou orientačně přiřazeny typické rychlosti rotace tornáda - v žádném případě je však nelze brát jako naměřenou hodnotu! V souvislosti s Fujitovou stupnicí je zde ještě navíc ten problém, že tato stupnice byla navržena pro škody způsobené na typických budovách v USA, kde je však hodně odlišný styl konstrukce budov (zejména rodinných domů) než v Evropě. Z tohoto důvodu nelze tuto stupnici automaticky aplikovat na evropské poměry (byť ji orientačně naleznete i na těchto našich stránkách).

Z obrázku je zřejmé, že při cyklonálně rotujícím tornádu na severní polokouli (případ na obrázku) lze největší škody očekávat v pravé části stopy tornáda. Pro střední část stopy je charakteristickou výrazná změna směru větru při přechodu tornáda, pro levou část stopy pak relativně nejslabší škody. V případě přechodu takovéhoto "modelového" tornáda přes lesní porost jsou stromy v pravé části polomu (z hlediska směru postupu tornáda) ulámány či vyvráceny převážně ve směru postupu tornáda, pro střední část stopy je typickou určitá charakteristická změna směru polámaných či vyvrácených stromů (až o 90°), v levé části polomu mohou být ležící stromy orientovány proti směru postupu tornáda (viz např. tornádo z 31.5.2001).

Většina škod nemusí být způsobena pouze působením tlaku větru (úměrnému rychlosti proudění), ale též vztlakem tornáda, resp. jeho savých vírů. Tato síla působí směrem vzhůru, vede k nadnášení předmětů do velkých výšek a tedy následně jejich přemístění na velké vzdálenosti. Konečně, část škod může být způsobena též konvergencí (sbíhavostí) proudění v okolí tornáda v důsledku jeho sacího efektu.