"Tornádo u nás, ve střední Evropě? Hmmmm...."    Tak nějak mohla znít ještě poměrně nedávno, koncem 20. století, reakce nejednoho z nás na zprávu o výskytu tornáda na našem území (meteorology nevyjímaje). Vzácnost výskytu a většinou slabší intenzita evropských tornád vedly k tomu, že se dlouhá léta polemizovalo, zda tyto jevy u nás, resp. v rámci Evropy vůbec můžeme považovat za tornáda, či nikoliv. Možná i proto se v našich jazycích spíše ujalo obecnější označení "tromba", termín "tornádo" jako by byl nepřijatelný nebo nevhodný (podrobněji se definicemi tromby a tornáda zabývá stránka Definice a popis tornáda). V současnosti o existenci tornád v našich končinách snad již nikdo nepochybuje.

Právě nízká četnost a zpravidla i slabší intenzita jsou důvodem, proč jsou u nás tornáda podceňována, jako by z jejich strany nehrozilo vůbec žádné nebezpečí. Jistě, silná tornáda, jak je občas vidíme na televizních záběrech především z USA, se u nás běžně nevyskytují. Je ale nutné si uvědomit, že i tam tvoří nejsilnější tornáda (která se pak dostanou do mezinárodních zpráv) pouze zlomek celkového počtu všech tornád. Všeobecně platí, že čím je tornádo silnější, tím je méně časté a tedy i méně pravděpodobné ... Ostatně tato nepřímá úměra mezi intenzitou jevu a frekvencí výskytu platí pro všechny přírodní živly - zemětřesení, sopečné erupce, impakty kosmických těles, aj.). Přesto ale i u nás se silnější tornádo čas od času vyskytnout může, jak o tom ostatně svědčí historické zprávy.

Zaměření těchto stránek především na tornáda rozhodně neznamená, že by tornáda byla z hlediska ohrožení obyvatelstva nebo způsobených škod něčím významnějším než jiné jevy, doprovázející silné konvektivní bouře. Naprostá většina z nás nikdy v životě žádné tornádo nepotká. Ze společenského hlediska a z pohledu frekvence výskytu jsou proto bezesporu daleko významnějšími silná krupobití, přívalové srážky, či silné poryvy větru netornádického původu (např. tzv. "downbursty"), a proto právě jim je věnována patřičná pozornost většiny odborníků.

Smyslem těchto stránek je pouze snaha o osvětu našeho obyvatelstva, resp. o soustředění informací a článků, zaměřených na česká tornáda. Budeme sem postupně zařazovat jak soudobé případy, tak historické materiály. Naleznete zde definici tornáda, respektive polemiku, která je kolem jeho definice vedena mezi odborníky. Dozvíte se jak se chovat a čeho si všímat, pokud byste se čirou náhodou poblíž tornáda vyskytli. Dále zde naleznete informace, kam své případné pozorování tornáda nahlásit a co nás především ve vaší zprávě zajímá, na co se v ní máte soustředit.

Patrně nejčastější otázkou, která byla kladena na přelomu tisíciletí, se stala frekvence výskytu tornád na našem území. Zatímco po většinu devadesátých let 20. století jsme zaznamenávali jedno prokázané tornádo za jeden až dva roky, rok 2000 byl svým způsobem výjimečným - byl doložen výskyt pěti tornád, a podobné počty jsou zaznamenávány i nadále. A právě tento zdánlivý nárůst počtu tornád kolem přelomu tisíciletí vyvolává otázky, zda byl tento nárůst způsoben výkyvem klimatu, či jinými faktory. Zcela jistě se na prvním místě nabízí jako možné vysvětlení určitý výkyv počasí, doprovázený větším počtem vhodných bouří, který by mohl být jak přirozenou oscilací, tak dlouhodobějším trendem. Avšak za podstatně pravděpodobnější vysvětlení nárůstu počtu doložených tornád jednoznačně považujeme především širší a hlubší informovanost veřejnosti, společně s růstem zájmu odborníků o danou problematiku. Nezanedbatelnou, ne-li klíčovou roli pak sehrálo i větší rozšíření internetu koncem 90. let 20. století, nástup digitálních fotoaparátů a jejich implementace do mobilních telefonů v letech následujících.  Do jaké míry byla první dekáda 21. století skutečně výjimečnou nejspíš ukáží až následující léta. Každopádně se však nejedná o nic mimořádného - v přepočtu na plochu území je frekvence tornád u nás zcela srovnatelná například se sousedním Německem či Rakouskem.

V souvislosti s výskytem některých velmi slabých tornád se naskýtá otázka, zda dokumentace těchto jevů má vůbec smysl, případně zda takovýto jev vůbec ještě označovat jako tornádo. Na druhou otázku je odpověď jednoznačná - pokud se tromba spustila k zemi z bouřkové oblačnosti, dotkla se zemského povrchu a způsobila zde škody (byť malé), jedná se ve smyslu definice jednoznačně o tornádo. Odpověď na první otázku je trochu složitější. Patrně rozhodující důvod, proč se zabývat i těmi nejslabšími tornády, je následující. Pro výskyt tornád kdekoliv na Zemi se zdá být všeobecně platným jistý poměr mezi slabými, středně silnými a silnými tornády (těch nejsilnějších je nejméně). Znalost celkového počtu slabých a středně silných tornád tak nepřímo napovídá, jaká je pravděpodobnost výskytu tornád nejsilnějších. To pak může být klíčovou informací pro rozhodnutí, zda budovat nákladný výstražný systém před tornády či nikoliv. Tam, kde je pravděpodobnost výskytu silných tornád velmi nízká (jako například v ČR), se podobný systém většinou nevyplatí...

Na tomto místě chceme poděkovat všem, jejichž materiály či svědectví přispěly k poznání českých tornád. Snímky a videa, které zde naleznete, jsou určeny pouze pro ilustraci těchto stránek a bez výslovného souhlasu autorů nesmějí být dále reprodukovány či využity pro jakékoliv komerční účely. Články či jiné příspěvky, které jsou podepsané autory z ČHMÚ, odrážejí názor autorů a nemusí nutně reprezentovat oficiální stanovisko ČHMÚ. Tyto stránky, na nichž se právě nacházíte, jsou nástupnickými stránkami "tornádových" stránek ČHMÚ (od roku 1996 postupně dostupných na několika různých adresách). Od roku 2013 jsou na základě vzájemné dohody provozovány jako společný projekt Amatérské meteorologické společnosti - o.s. a Českého hydrometeorologického ústavu.