2001-08-03 17:00 UTC
Chlum u Třeboně (okr. Jindřichův Hradec)
Bouře 3. 8. 2001 na Českokrumlovsku, Českobudějovicku, Třeboňsku a Jindřichohradecku
Celková povětrnostní situace a vývoj bouřkových buněk
V jihozápadním výškovém proudění na přední straně brázdy nízkého tlaku postupovala zvlněná studená fronta v odpoledních a podvečerních hodinách z Bavorska do Čech. Vývoj prvních izolovaných předfrontálních bouřek v časných odpoledních hodinách zřejmě ještě omezovala tenká zádržná inverzní vrstva kolem hladiny 850 hPa. K hromadnému vzniku
bouřkových jader došlo v jižních Čechách po 16.hodině UTC. Níže popisovaný objekt vznik po 17. hodině nad jižní Šumavou a kolem 18.hodiny se zformoval do severojižně orientovaného pásu sahajícího od Českých Budějovic k Linci. Tento pás (Squall-line) postupoval k severovýchodu rychlostí 70-100 km/h, přičemž před 19.hodinou se na východ od Třeboně výrazně vyklenul (Bow-echo), a právě v tomto prostoru a čase došlo k nejničivějším účinkům bouře.
Škody
Škody způsobené větrem byly zaznamenány v pásmu dlouhém minimálně 80-90 km a širokém 10-30 km, s osou probíhající od Českého Krumlova přes Třeboňsko a Jinřichohradecko nad jižní část Českomoravské vrchoviny (tj. od WSW k ENE). Kromě celkového plošného poškození (na Třeboňsku odhadnut objem polomů na 50 tisíc plnometrů a na Jindřichohradecku rovněž na 50 tisíc) bylo v tomto pásu zjištěno několik lokalit s výrazně většími, koncentrovanějšími účinky větru, jejichž stopy by nasvědčovaly výskytu tromby či spíše více tromb. Jde zejména o lokalitu U Svatého Petra a Pavla východně od Třeboně, kde se uprostřed lesa nachází izolovaný pás polomu mladšího borového porostu. K výskytu tromby došlo s velkou pravděpodobností i na jihovýchodním okraji Chlumu u Třeboně, kde byla mj. totálně vyvrácena v šíři asi 100 m alej velkých kanadských dubů a kde došlo ke smrtelnému úrazu.
Podle svědectví návštěvníků zdejšího kempu byl na čele přicházející bouřky pozorován “trychtýř doprovázený u země světlou vodní koulí o průměru asi 100 m, který se velice rychle a s velkým hukotem přihnal od jihozápadu”. Rovněž v lesích na jih od Chlumu vzniklo několik ohnisek místy až totálních vývratů a polomů. Stromy byly popadány převážně ve směru od SW k NE, rozptyl směrů přitom dosahoval místy až 90°, místy byly zjevné stopy po kroucení. Lokalit s podobým charakterem poškození, a to nejen lesních porostů, ale i budov, polních a zahradních kultur, komunikací apod., bylo v celé postižené oblasti více. Na některých místech působily škody také kroupy o velikosti 3 až 5 cm, příp. přívalový déšť – maximální úhrn srážek, 71 mm, naměřili v Třeboni.
Závěr
Přestože se nenašel během průzkumu svědek, který by výskyt tromby potvrdil zcela jednoznačně – bylo už také dosti šero – lze podle všech šetření pokládat za velmi pravděpodobné, že na čele vzduchu vytékajícího z downburstu (gust-front) se vyskytovala tromba, či spíše několik tromb, postupujících velkou rychlostí.
Zpracovali: Zdeňka Šimšová a František Vavruška, pobočka ČHMÚ České Budějovice
