2003-07-22 17:35 UTC
Halenkovice (okr. Zlín)
Pravděpodobné tornádo v obci Halenkovice
Dne 22. 7. 2003 kolem 17.30 - 17.50 UTC (19.30-19.50 SELČ) vznikly velké škody větrem v obci Halenkovice, asi 5 km jihovýchodně od Otrokovic. Asi 50 střech bylo poškozeno, přibližně 200 velkých stromů (ořechy, lípy) zničeno (ulámáno).
Povětrnostní situace, vývoj konvektivní bouře podle meteorologických radarů
Povětrnostní situace byla ve znamení končícího přílivu velmi teplého vzduchu od jihu až jihozápadu před studenou frontou, která v mělké brázdě vyššího tlaku vzduchu postupovala nepravidelně k východu. To je možno ilustrovat na analýze geopotenciálu hladiny 500 hPa (tj. asi 5500 m nad mořem) a přízemního tlaku vzduchu a na analýze teploty a geopotenciálu hladiny 850 hPa (asi 1500 m nad mořem) z modelu ALADIN. Hodnoty předpovídané konvektivní dostupné energie (CAPE) pro termín 18 UTC (20 SELČ) byly značné (kolem 2000 J/kg), i když se maxima hodnot vyskytovala převážně na území Čech.
Podle meteorologických radarů ČHMÚ, jejichž informace jsou zobrazovány pomocí systému JSMeteoView, se silné bouře vyskytovaly kolem 16. hodiny zejména v západních a středních Čechách a postupovaly k východu. V 15.40 - 15.50 UTC (17.40 - 17.50 SELČ) se na severozápadním okraji Brna a na Blanensku vytvořily výrazné bouřkové buňky, které postupovaly dále k východu. Kolem 17.10 UTC (19.10 SELČ) se komplex bouřkových buněk, který se vytvořil na Brněnsku a Blanensku, přibližoval k toku řeky Moravy, ale radiolokační odrazivosti nevykazovaly vysoké hodnoty, pravděpodobně však vlivem útlumu působením jiné konvektivní bouře nad radarem Skalky. V 17.20 UTC (19.20 SELČ) je již pozorováno velmi výrazné radioecho asi 10 km západně od Otrokovic, v 17.30 UTC (19.30 SELČ) dosahují odrazivosti v jádru této bouře hodnot přes 60 dBz, což indikuje pravděpodobné krupobití. O deset minut později je patrná velmi výrazná oblast odrazivosti nad 60 dBz právě na severozápadním okraji Halenkovic. Bouře se přesunovala k východu až jihovýchodu, viz radarové odrazivosti v 17.50 UTC (19.50 SELČ) a 18.00 UTC (20.00 SELČ).
Animace uvedeného vývoje ve formátu .gif - velikost 5MB.
Výsledky terénního průzkumu
Na základě předběžných informací byl Milanem Šálkem (ČHMÚ) a Emilem Březinou (Hvězdárna Vsetín) proveden terénní průzkum, a to za významné pomoci pánů Josefa Janečka staršího a Josefa Janečka mladšího. Pro lepší orientaci je k dispozici mapka.
Podle většiny svědectví se kolem 17.35 UTC (19.35 SELČ) od severozápadu přihnal velmi silný vítr, téměř současně se silným deštěm a krupobitím, které trvalo asi pět minut. Déšť a silný vítr působily déle asi 20-30 minut. Škody se projevovaly především v údolí Vrbky a Zadřínova a v přilehlých lesích, zejména severozápadně od obce. Podle charakteru škod u Zadřínova, asi 300 m severně od silnice do Napajedel, lokalita č. 1 na mapce, lze opatrně usuzovat na působení microburstu (divergentní pády stromů), jinak měly škody podobný ráz - stromy ulámané jedním směrem (od severozápadu), což by nasvědčovalo účinku silného downburstu nebo gust fronty. Na mnoha místech vítr poškodil střechy, chatrnější konstrukce, jako např. stavební buňky (lokalita č. 2 na mapce), byly zcela zničeny a jejich trosky odlétly několik desítek metrů. Kromě toho se vlivem intenzivního deště objevily menší problémy s lokálním zatopením, především vlivem ucpaných kanalizačních vpustí, a některé vývraty stromů je možné připsat promáčenosti terénu spolu s působením větru.
Objevila se však velmi zajímavá svědectví: Pan Stanislav Ondra, lesní správce, viděl až tři výrazné víry (trychtýře), které přišly zároveň se srážkami. Pan Jiří Neděla pozoroval až z jižních svahů Zlína v oblasti Halenkovic výrazný vír, který trval 1-2 minuty (bohužel si nestihl připravit kameru). Působivými slovy popisoval situaci pan Ivan Bláha, který tou dobou pobýval u tzv. Starého Dvora (Spytihněvského Dvora). Citujeme z MfDnes: "Prišel najednou takový vír s kroupami, točilo se to a šlo to vzhůru. I voda šla nahoru, to jsem ještě neviděl. Bralo to, co bylo v cestě."
Závěr
Většina škod, které vznikly v obci Halenkovice a jejím okolí, vznikla pravděpodobně působením silného výtoku (downburstu, gust fronty) z výrazné konvektivní bouře, která se "přesunovala" (propagovala) k jihovýchodu. Pro tento závěr hovoří poměrně jednotný směr vývratů stromů a nástup ničivého větru současně s krupobitím a silným deštěm. Vícečetná svědectví však potvrzují působení víru nebo více vírů s vertikální osou, což naopak znamená výskyt tornáda. Pravděpodobně se však jednalo spíše o menší tornádo na čele konvektivního výtoku, pro které se někdy používá název gustnado.
Poděkování: Děkujeme starostovi obce, panu Jaroslavu Ulicovi, Josefovi Janečkovi st. (místostarosta), paní Trvajové, Josefovi Janečkovi ml., Ivanovi Blahovi, Stanislavovi Ondrovi, Jiřímu Nedělovi a dalším za poskytnutá svědectví.
Zpracoval Milan Šálek, ČHMÚ