Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Krasíkovice, okres Pelhřimov, 2. července 2000:
 downburst s microbursty či tornádo?

Bouře, která se 2. července 2000 po čtvrté hodině odpoledne letního času přehnala přes Pelhřimovsko (kde napáchala největší škody) a pokračovala dále přes značnou část jižní Moravy, rozhodně nebyla na družicových záběrech nijak výrazným jevem (spíše naopak, člověk by jí téměř nevěnoval pozornost). Zcela jinak tomu však bylo na radarech. Byť bouře nedosahovala nijak mimořádných rozměrů, "žila" jako výrazný jednobuněčný útvar několik hodin, přičemž po většinu doby své existence měla poměrně vysokou radarovou odrazivost. Nejspíš vás nyní zarazilo, proč jsem použil výraz "několik hodin", tedy značně neurčité vymezení doby života bouře. Pro vysvětlení se podívejme na trajektorii bouře, získanou z měření radarů ČHMÚ. Na prvním obrázku je zobrazena trajektori bouře mezi 10. až 13. hodinou UTC (tedy 12. až 15. hodinou letního času). Bouře vznikla mezi 10. až 11. hodinou UTC v západních Čechách (v prostoru mezi Mariánskými lázněmi a Plasy), odkud se vydala na JVV rychlostí přibližně 45 až 50 km/h. Není zcela jasné, zda bouře krátce po 13. hodině UTC západně od Votic zcela zanikla a v jejím bezprostředním sousedství vznikla bouře nová, nebo zda šlo pouze o dočasné zeslabení a opětovnou regeneraci jedné a té samé bouře (tato verze se zdá být pravděpodobnější). Každopádně druhý obrázek zobrazuje trajektorii bouře mezi 13. až 16. hodinou UTC přibližně od Votic po Ivančice JZ od Brna (nenechte se zmást druhou stopou v západních Čechách - ta patří zcela jiné bouři, o níž nám není známo že by byla doprovázena extrémním počasím). Celkový obrázek za období 06 - 18 UTC je poněkud matoucí - stopy jednotlivých bouří zde splývají. Stopa "pelhřimovské" bouře začíná jako malý "ocásek" vybíhající v západních Čechách směrem vlevo dolů a končí v oblasti Brna, kde nejspíš v závěru života bouře došlo k jejímu rozštěpení na více buněk. Celý vývoj je též názorně zobrazen na radarové animaci (1,6 MB). Na základě radarových projevů bouře se zdá, že bouře nejspíš byla supercelou.

Normálního člověka však většinou nezajímá, jak bouře vypadá na družicových či radarových snímcích, ale jaké konkrétní počasí mu přinese. V tomto případě nejhůře postiženou oblastí bylo okolí obce Krasíkovice severně od Pelhřimova (viz mapa Pelhřimovska). Ve vlastní obci padající stromy značně poškodily střechu jednoho domku (v mapce vlevo označeno "1") a několik vozidel. V bezprostředním okolí obce pak došlo k několika dalším polomům (v mapce vlevo 1, 3, 4 a 5). Zatímco v polomech 1, 3 a 5 byla většina stromů složena (zlomena či vyvrácena) přibližně ve směru postupu bouře (velká červená šipka), v polomu 4 byla situace daleko složitější. Přes stromy složené ve směru postupu bouře ležely další stromy, jejichž směr pádu se postupně stáčel vpravo (ve směru hodinových ručiček). Toto je velmi dobře patrné na leteckém snímku polomu 4. Na tomto snímku stíny stojících stromů (či jejich zbytků) míří přesně na sever (snímek byl pořízen v pravé poledne). Stromy, které byly složeny nejdříve, míří na JVV, přes ně se směr stromů postupně mění na jihovýchodní, jižní a až na jihozápadní. Právě tato změna směru pádu stromů se zdá být důkazem, že polom nebyl způsoben microburstem, ale že na jeho vzniku se nejspíš podílelo tornádo. Pokud tomu tak skutečně bylo, pak nelze vyloučit, že i polomy 3 a 5 mohly vzniknout stejným způsobem. Nejednalo by se však o "klasické" tornádo s jediným vírem, ale spíše o tornádo tvořené více drobnějšími sekundárními ("savými") víry s velmi krátkou dobou života - jedině tak by mohly vzniknout takto ostře ohraničené a přitom relativně malé polomy. Charakter poškození jednotlivých stromů (vyvrácení či ulomení v určité výšce nad zemí) vypovídá pouze o značné rychlosti působícího větru, podobné škody však může způsobit jak slabší tornádo, tak microburst či downburst.

Kromě výše popsaných škod byly též ulámány či vyvráceny stromy podél říčky Bělá (v mapce "2"). Zde téměř všechny stromy ležely ve směru postupu bouře, což by odpovídalo destrukci downburstem. Jedinou výjimkou je strom v levé části snímku, který leží přesně opačným směrem. Je otázkou, zda pád stromu mohl nastat po odeznění nárazu downburstu (když se strom "snažil" rychle vrátit do normální polohy a "překmitl" do opačného směru) nebo zda je to důsledek přítomnosti víru... Další polomy menších rozsahů bylo možné nalézt v lesících ve větší vzdálenosti na jihovýchod od Krasíkovic. Jejich velmi přibližná poloha je vyznačena na mapce širšího okolí (nejspíš zde nejsou všechny polomy, zejména ty menší nám mohly uniknout).

Na základě výpovědí poškozených či očitých svědků není zcela zřejmé, zda se jednalo "pouze" o downburst doprovázený microbursty, či zda byl downburst doprovázen slabším tornádem. Svědci sice hovoří o vířícím vzduchu nebo o "víření jako v tornádu", avšak je diskutabilní, do jaké míry mohli uvnitř intenzivních srážek (včetně drobnějších krup) objektivně vidět a posoudit, co se kolem nich děje. Svědky popisované akustické projevy (značný hluk či hukot) může způsobit jak tornádo, tak downburst. Pro jednoznačnější posouzení původu jevu chybí foto- či videodokumentace jevu nebo alespoň pozorování bouře PŘED zásahem Krasíkovic.

Dokumentace bouře: hned v pondělí 4.7. se vypravili na Pelhřimovsko na prvotní průzkum naši "bouřkoví inspektoři" Ing. Pavel Hampl (ČHMÚ) a Ing. Ondřej Fišer (Ústav fyziky atmosféry AVČR). Následné letecké snímkování postižené oblasti zajistila TV Nova (i za letu se snažila zpovídat Eva Vlčková, za kamerou seděl uvázán Honza Reinisch). S fotoaparátem v ruce se snažil z letadla nevypadnout a přitom co nejvíc nasnímat (také uvázán) Martin Setvák. Letecké snímky byly naskenovány v CD Foto Bler, jejich zpracovaní ve Photoshopu provedl a toto povídání sepsal Martin Setvák.