Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Tornádo nad Kraslicemi na Sokolovsku

Vzdušný vír s vertikální osou rotace provázející bouřku zasáhl mezi 14.30 a 14.45 UTC severní okraj města Kraslice a okolí silnice v údolí ve směru k hraničnímu přechodu Klingenthal. Jev netrval déle než 5 minut. Bylo vyvráceno nebo poraženo řádově několik desítek stromů, které způsobily zdemolování garáže, rozdrcení školní brány, přetržení elektrického vedení a mnoho dalších drobnějších škod. Rovněž došlo ke vznícení suché trávy. Vír ve stadiu rozpadu byl pak pozorován ze Šindelové-Obory východně od Kraslic tak, jak jej namaloval pan Kovařík, pozorovatel z klimatologické stanice v Oboře (viz komentář dále v textu).

Povětrnostní situace

Naše území bylo v silném západním proudění, v hladině 500 hPa za osou hřebene vyššího tlaku. V přízemním tlakovém poli byla brázda nižšího tlaku nad Německem a Polskem, v ní studená fronta. Vlivem nízké vlhkosti se frontální rozhraní prakticky neprojevovalo oblačností, výstupná kondenzační hladina byla cca ve 2 km. Na aerologickém výstupu z Lipska je patrný silný vertikální střih větru a značně vysoká energie CAPE 2026 J/kg. Před studenou frontou se v odpoledních hodinách vyvíjela neuspořádaná konvektivní oblačnost přerůstající ojediněle do bouřkového stadia (např. z Klatovska byl hlášen z místního radia prudký déšť a nárazy větru jako upozornění pro motoristy). Na západě Saska se v kopcovitém terénu Frankenwaldu zformovalo pásmo výraznější bouřkové oblačnosti následně postupující rychle k východu a provázené v pásu o šířce cca 30 km downbursty (informace od kolegů z německé povětrnostní služby Deutscher Wetterdienst v Lipsku). Jižní cíp bouřkového pásma zasáhl Kraslice a okolí. Radar na Brdech byl v těchto dnech mimo provoz, situace je dokumentována měřením německého radaru Neuhaus.

Výsledky terénního průzkumu

Situace nebyla na první pohled nijak nápadná a o škodách způsobených větrným vírem jsme se dozvěděli prakticky s týdenním zpožděním od novináře, který po rozhovoru se svědkyní paní Kuzebauchovou o následcích bouře psal článek do Týdeníku Sokolovska. Ve stejné době nám došly kresby a popis pozorování od pana Kovaříka. Některé škody bylo možné ještě zdokumentovat, většinou však vycházíme jen z výpovědí svědků. Videozáznam nebo fotografii se nepodařilo získat ani po opětovné výzvě v tisku a intervenci na městském úřadě.

Vír způsobil škody zejména v hlubokém údolí mezi hraničním přechodem Klingenthal a severním předměstím Kraslic. Dle hasičů likvidujících popadané stromy na území města šlo většinou o vyschlé kmeny bez dostatku mízy. V jižní části údolí byla na zahradě mezi domky vytržena z kořenů švestka a vržena asi 15 metrů stranou. V sousední zahradě byl odhozen na plot nafukovací člun ovšem opačným směrem než popadané nebo zlomené kmeny poškozených stromů. Na stejném místě zůstala bez pohybu hromada papírových pytlů a kartonů, zatímco kovový žebřík nad nimi opřený o zeď byl shozen.

V nedaleké řadě garáží v obavě před kroupami (náhle se setmělo a vypadalo to na průtrž) se snažil pan Jaworek schovat auto. Zvedl se silný vítr, který jej nadzvedl i se sklopnými vraty zatíženými vlastním tělem (cca 80 kg) - pan Jaworek měl vážné obavy, aby se udržel. V omezeném výhledu mezi vraty a protějšími garážemi zahlédl vír podobný "těm na vodě", jak ohýbá stromy.

Ze vzdálenější zahrady zhruba 20 m nad úrovní dna údolí byl odnesen dobře ukotvený plátěný zahradní altánek, který se už majiteli nepodařilo najít. Stejného svědka na silném větru překvapilo to, že dokázal zlomit a odhodit odolný keř hlohu. Pan Lohr se pohyboval před svým domkem, ovšem neměl odvahu sledovat okolí z obavy před létajícím smetím (krabice, větve, listí) a snažil se pozavírat okna u zahradního domku. V sousední výše položené zahradě bylo očesáno ovoce. Zvukové projevy pana Lohra nijak nezaujaly odpovídaly silnému větru.

Jev byl následně pozorován ze 7 km vzdálené klimatologické stanice Šindelová-Obora velmi svědomitým a zkušeným pozorovatelem panem Kovaříkem, od kterého máme náčrtky situace. Je na nich vidět zanikající vír vycházející ze základny oblaku. Pod vírem bylo na zalesněných kopcích patrné silné "česání" stromů vzdálených od místa pozorování 400-500 m. V okolí stanice byly ze zahrádek unášeny do vzdálenosti řádově stovek metrů velké slunečníky. Navíc pan Kovařík kromě řady dalších informací podporujících hypotézu o tornádickém charakteru víru přirovnává hluk větru zvuku turbíny.

       

O pomoc jsme se obrátili také ke kolegům do Deutscher Wetterdienst v Lipsku. Na území Saska byly při této situaci downbursty, které způsobily značné škody v pásmu o šířce zhruba 30 km. Bohužel kolegové nemají k dispozici žádnou fotodokumentaci ani bližší informace.

Do mozaiky svědectví dobře zapadá i následně získaná informace od pana Rojíka o kruzích polehlé trávy nad Horní Rotavou v místě na spojnici Kraslice - Šindelová. Popis jevu je natolik zajímavý, že jej uvádíme v originále. Přestože fotografie byly pořízeny až po měsíci, jsou na nich kruhy dobře patrné. Po 13.8. se nad tímto místem vyskytla jen jedna další bouřka, která by případně mohla polehnutí způsobit, ovšem jen den před nálezem pana Rojíka, což je v rozporu s vyschnutím polehlé trávy.

  

Závěr

Se značným časovým skluzem byly zdokumentovány následky bouřky postupující na jižním okraji pásma konvektivní oblačnosti. I přes ztížené podmínky pozorování v hlubokém údolí nad Kraslicemi byl nejméně dvěma svědky spatřen vír s vertikální osou rotace pozorovaný pak o 7 km dále ve stadiu zániku dalším svědkem, který situaci namaloval. Jev je klasifikován jako tornádo, neboť došlo prokazatelně ke kontaktu s povrchem a v trajektorii víru byly zaznamenány škody odpovídající intenzitě F0. Kromě výpovědí svědků a kresby zanikajícího víru se nepodařilo získat žádný další dokumentační materiál.

Všem, kteří nám poskytli informace a ochotnou spolupráci, děkujeme - jmenovitě pak manželům Kuzebauchovým, panu Lohrovi, Kovaříkovi a Rojíkovi. Významný podíl na zdokumentování situace má redakce Týdeníku Sokolovska.

Mapové podklady použité na této stránce jsou založeny na mapách GeoBáze ®, Prohlížeč Professional, společnosti Geodézie ČS, a.s.

Zpracoval: Jan Sulan a Václav Dvořák, ČHMÚ