Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

V odpoledních hodinách dne 31. května 2001 přešly přes naše území dvě konvektivní bouře, doprovázené tornády. Bouří bylo ten den samozřejmě více, z hlediska tornád však ty ostatní nebyly zajímavé. Obrázek vpravo ukazuje trajektorie bouří na našem území (přesněji sumy radarové odrazivosti) mezi 12. až 18. hodinou světového času (UTC), přičemž trajektorie bouří, o nichž pojednává další text, jsou označeny modrou a červenou šipkou. Vývoj a pohyb bouří znázorňuje též radarová animace (pozor: 1,3 MB), barevné označení šipkami je v obou obrázcích totožné.

 

Povětrnostní situace

   

Povětrnostní situaci z 31. května ve 14.00 SELČ ilustruje obrázek, na němž je možno zjistit přízemní tlakovou níži nad Čechami, která se prohlubovala a postupovala dále k východu. S ní byla spojená frontální vlna, dobře patrná mj. i na teplotním poli v hladině 850 hPa, která způsobila níže rozebírané silné bouřky s průvodními nebezpečnými povětrnostními jevy. V hladině 500 hPa se přitom nad střední Evropou prohlubovala brázda nízkého tlaku vzduchu.
Z analýzy aerologického výstupu stanice Brno-Sokolnice ze 14. hodiny SELČ diskutovaného dne  vyplývá, že před frontou nebyla podmíněná labilita příliš výrazná, ale za zmínku stojí větší vertikální střih větru, kdy do hladiny asi 925 hPa vál slabý až mírný jihovýchodní vítr do 5 m/s, zatímco ve vyšších hladinách, především nad hladinou asi 720 hPa dosahoval západní vítr rychlosti 17 m/s a v hladině 400 hPa až 45 m/s, což vytváří velmi příznivé podmínky pro vznik vírů s přibližně horizontální osou.

Průběh jevu

Mateřská bouře tornáda, jednoznačně nejsilnější bouře toho dne na našem území, začala svou pouť kolem 11:50 UTC na západě Čech, prošla (ještě ve slabší podobě) přes Křivoklátsko a jižní okraj Prahy, a nad okresem Benešov začíná její "tornádická" etapa - kromě Benešovska řádila tornáda především mezi Zručí nad Sázavou až po Světlou nad Sázavou. Bouře pak zeslábla na Havlíčkobrodsku kolem 16. hodiny UTC (18. hodiny SELČ). Tornády byl zasažen dlouhý pás území v okolí Sázavy, mezi Zručí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Milošovicské tornádo je patrně nejvýznamnějším tornádem posledních deseti let - jak co se plošného rozsahu škod týče, tak zejména z hlediska jeho dokumentace. V mapě sytější odstín opět vyznačuje oblast jednoznačně prokázaného výskytu tornáda, světlejší odstín pak oblast výskytu dalších škod, které nejspíš nejsou tornádického původu.

Tornádo pravděpodobně vzniklo nad Milošovicemi (nebo západně od nich), svědci jej popisují jako mohutný trychtýř, který se postupně spustil k zemskému povrchu. Následně se rozšířilo do podoby širokého válce, zužujícího se směrem dolů. V něm vznikaly savé víry menšího měřítka, zato však větší intenzity, obíhající kolem středu "nosného" tornáda. Západně od Zahájí trychtýř tornáda zanikl, svědci popisují "rozpad tornáda na dvě části" - nejspíš popisují zánik kondenzační části tornáda (trychtýře), po kterém mohly dále přežívat jednotlivé savé víry (přibližně po Štičí). V rané fázi tornádo vyfotografovaly z Chřenovic paní Hana Zadražilová a paní Blanka Kykalová. V obou případech je horní snímek uveden v "normální" podobě, zatímco spodní snímek je výrazně kontrastnější za účelem zviditelnění prachu vířícího pod nálevkou tornáda.

   

V tomto prostoru tornádo vytvořilo stopu škod širokou cca 400 až 500 m, dlouhou kolem 4,5 km. V ní se nacházejí dva polomy - jeden západně od Velké Paseky, druhý mezi Velkou Pasekou a Zahájím. Stromy zde byly polámány, případně vyvráceny všemi možnými směry, což nepřímo svědčí o přítomnosti savých vírů. Nicméně v pravé části stopy převládá směr k východu (tedy ve směru postupu tornáda), zatímco v levé části stopy směr opačný. Většina stavení ve stopě tornáda přišla zcela o střešní krytinu (snímek je pořízen dva dny po události, kdy většina obytných částí domů byla již opravena), případně i o krovy, jejichž nosné trámy pak byly rozsety po okolí. Ovocné stromy byly vykrouceny či vytrhány z kořenů a přeneseny na větší vzdálenosti, některé byly vláčeny po zemi. Zatímco v některých částech tornádo (nebo jeho savé víry) doslova "uválcovaly" trávu, jinde šlo těsně nad zemí - zatímco ovocné stromy byly vytrhány z kořenů, okolní rajčata či jahody zůstaly netknuty.

     

    

Z vývojové fáze mezi Velkou Pasekou a Zahájím pořídil pan Kamil Volek z Chřenovic unikátní videozáznam. Jsou na něm zřetelně vidět jednotlivé dílčí savé víry, rotující zvolna kolem středu tornáda. Je to první případ výskytu savých víru na území ČR, doložený videozáznamem. Na základě popisů jednotlivých svědků se zdá, že zřejmě po přechodu Velké Paseky došlo k zeslabení či rozpadu hlavního kužele tornáda, což bylo některými svědky interpretováno jako zánik tornáda, a následně někteří svědci popisují blíže nespecifikované "cosi", co je obešlo ze dvou stran, doprovázené dalšími škodami. Zde napovídá právě videozáznam - ono "cosi"jsou zřejmě jednotlivé savé víry, kroužící kolem středu víru tornáda, které však již v této fázi nebylo zviditelněno kondenzačním kuželem (alespoň ne bezprostředně u zemského povrchu).

     

Dílčí snímky  z videozáznamu tornáda. Na originálu záznamu je patrný rychlý vzestupný pohyb uvnitř jednotlivých savých vírů, jejich značná časová proměnlivost a pozvolná rotace jednotlivých vírů kolem středu tornáda. V horní části prostředních snímků je rovněž vidět kužel ("nálevka") v horní části tornáda. Zde si můžete díky laskavosti pana Kamila Volka stáhnou upravený záznam, resp. jeho nejzajímavější část Bouře, která toto tornáda "zplodila", byla jednoznačně supercelou. Nemáme sice k dispozici dopplerovská data, která by ukázala mezocyklonu, avšak "klasická" data radarové odrazivosti (Brdy, Skalky) ukazují v podstatě "učebnicové" radarové echo ve tvaru háku, typické právě pro supercely.

 

Na závěr ještě několik družicových snímků z doby, kdy bouře byla přibližně nad Ledčem nad Sázavou: 

   

Mapové podklady použité na této stránce jsou založeny na mapách GeoBáze ®, Prohlížeč Professional, společnosti Geodézie ČS, a.s.