1921-06-04 14:15 UTC
Petřvald (okr. Karviná)
Popis výskytu a škod způsobených tornádem:
„Jak známo se včera nad východem revíru sformovaly 2 bouřky. První přitáhla ze západu a vybíjela se nad Ostravou a Zábřehem a byla doprovázena krupobitím a průtržemi mračen. Druhá přitáhla ze severovýchodu a zapříčinila zřejmě příšernou větrnou smršť, po které pak následovala krátká bouřka. Podle cesty, kterou se tato smršť ubírala je patrno, že tento přírodní úkaz měl svůj počátek v Porubě, přehnal se přes Petřvald a v Radvanicích našel svůj konec. Krátce po čtvrté hodině zpozorovali dělníci u elektrické centrály v Petřvaldě, která leží asi v polovině cesty zkázy a která proto byla nejvíce poškozena, na severovýchodě černošedý trychtýřovitý sloup, který se snáší z bouřkového nebe. Mistr strojovny, který byl právě na cestě několik metrů stojícího obytného domku dále k centrále, při pohledu na vznášející se obří sloup si nejprve pomyslel, že na některé z orlovských šachet nastala exploze. Chtěl projít dvorkem, byl však nastalým větrem opětovně tlačen zpět. Nakonec se mu přece jen podařilo upozornit dozorce u kotlů na nebezpečí. V následujícím okamžiku - podle údajů strojmistra od objevení se sloupu uplynuly sotva 3 minuty – byl zachycen větrem a odmrštěn ke zdi. Hustý mrak kouře a prachu se přiblížil za hrozného hukotu, serval nejprve střechu obytného stavení a vytlačil okna, potom narazil na severovýchodní obvodní stěnu centrály. Tuto 8 m vysokou stěnu protlačil. Potom našel cestu do rozdělovny a do kotelny. Ze železné střešní konstrukce smršť servala veškeré střešní pokrytí. Čtyři obytné domy, stojící naproti u silnice, které rovněž ležely na dráze ničivého živlu, také ztratily své střechy a zdivo bylo částečně velmi těžko poškozené. Staré vysoké na metry silné stromy jsou buď úplně roztříštěné nebo povytrhované z půdy. Okolí u této skupiny domů se podobá zbořeništi. V Porubě, kde podle očitých svědků, katastrofa vzala svůj počátek, se stalo 9 stavení oběťmi smrště.“
Následuje popis zpustošení v Petřvaldě a Radvanicích:
„Zvlášť silně byla postižena obec Petřvald, kde katastrofa řádila v různých částech obce. Řada domků v hornické kolonii jámy Evžen jakož také budov patřících Báňsko-hutnické společnosti bylo silně poškozeno stejně jako dalších 14 soukromých domů. Také zde bylo stejné dílo zkázy, pouze že zbořeniště zde není tak koncentrované. Smršť zde musela projít širokostí asi 100-150 m. A je jen udivující, že procházela tak těsně mezi tak úzce vedle sebe stojícími důlními objekty, aniž by je vážněji poškodila. Jako zázrakem přitom unikla neštěstí vlaková souprava, která právě opouštěla stanici Petřvald. Po několika okamžicích další jízdy by se bezpochybně také ocitla v poli působení smrště, která právě křižovala kolejiště. Cestující, kteří vyvázli pouze leknutím, museli dále pokračovat pěšky.“
„V Radvanicích lze vidět poslední účinky smrště. Zde nejvíc utrpěl známý hostinec Raucheberger a proti němu položený domek. Z obou byly smetené střechy, zbořené komíny a vytlačeny okenní tabule. V restauraci je poničen zejména sál a zahrada je zpustošena. Celé dílo zkázy trvalo jen několik málo minut. Takové řádění přírodních sil se zde již po celé desetiletí nepozorovalo a je nutno se vracet až ke katastrofální povodni Ostravice srpnu roku 1880, abychom našli stejně strašlivou událost.“
Použité zdroje:
Časopis Těšínsko
webové stránky: www.petrvald-mesto.cz
Zpracovali: Zbyněk Černoch, RNDr. Roman Volný
Datum: 26. září 2018
