Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Velmi výrazný vzdušný vír byl i z větší vzdálenosti po zhruba 10 minut pozorován mnoha obyvateli Chodska 10 km severozápadně od Domažlic. Úkaz připoutal pozornost fotografů, kteří posílali své snímky a informace na kontaktní místa ČHMÚ. Obdrželi jsme také kvalitní videozáznam a událost byla komentována Domažlickým deníkem, jehož redaktoři ochotně spolupracovali při dokumentování jevu. Všem svědkům za podklady děkujeme a se souhlasem autorů uvádíme v galerii výběr fotografií tromby, která vzbudila respekt, ve své blízkosti i obavy přihlížejících.

 

Pozorovatelé nejčastěji uváději časový interval 17:35 – 17:43 SELČ. Nejvíce fotografií je z jižního sektoru, snímky ovšem zachycují trombu i z ostatních světových stran, kvalitní vidozáznam v trvání 9:30 minut byl pořízen panem Kociánem z Oplotce  6-7 km severně od tromby. Velmi výstižný popis máme také od pana Bažanta z aeroklubu Staňkov, kterého přeháňka před trombou přinutila přistát a trombu tak pozoroval od východu z letiště vzdáleného 16 km. Pozice míst, ze kterých bylo fotografováno, jsou v mapce označeny žlutými kroužky, červeně je vymezena pozice tromby odvozená ze zaměření při terénním průzkumu (věrohodné údaje o směru z blízkých Poběžovic a Ohnišťovic).

Trombu výstižně popsala ve svém článku redaktorka Domažlického deníku paní Cibulková účastnící se Dřevorubeckých slavností v Peci pod Čerchovem (14 km jižně): „Všichni v té chvíli pozorovali ´komín´, který sahal od země až mezi dva mraky. Postupně se začal rozšiřovat až došel do určité fáze, ve které se jeho ´tloustnutí´ zastavilo. Pak se část pod mraky začala rozšiřovat do trychtýře, a to na úkor části nad zemí, která slábla, začala se vlnit a ´komín´ jakoby ´vcucly´ mraky.“

Z blízkého Chodova popsala dobře závěrečnou fázi také paní Nováčková: „…posílám vám 2 fotky. Na první je ještě tromba malá a ta druhá je focená asi o 10 minut déle. Následně jsme ji pozorovali ještě asi za 2-3 minuty a to se nahoře trošku rozšířila a jakoby položila (osa už nebyla svislá, ale tak v úhlu asi 45 stupňů). Potom se zúžila a zmenšila. Tím jsme usoudili, že už zaniká a dále jí nesledovali. To už bohužel vyfoceno nemám. Asi po 45 minutách potom začalo vydatně pršet.“

Výrazný sklon tromby v závěrečné fázi vyfotografoval a popsal pilot sportovního letadla pan Bažant vyčkávající s kolegy na letové dráze na skončení přeháňky: „…v té době už byla tromba spuštěná až za les. Kvalita fotek je taková jaká je, protože foťáku se nechtělo přes déšť moc ostřit. V jeden moment se tromba vůči pozadí opravdu vykreslila. Jakoby zesvětlila a ostře ohraničila kontury. Směr otáčení jsem nepostřehl. Celé to budilo opravdu respekt, byl to opravdu macek a vůbec se nezdálo, že by byla daleko. Zhruba po 3 minutách se široká spodní základna tromby začala vytahovat nahoru a k zemi pořád zůstávalo zhruba poloviční jádro. Zbytek podívané dokončila pomalu se rozpadající úzká tromba.“

Naše vyhodnocení situace

Nad územím regionu se od severozápadu rozšiřoval nevýrazný výběžek vyššího tlaku vzduchu, ve kterém pronikal po delší přítomnosti teplé a vlhké vzduchové hmoty sušší vzduch jak ve vyšších tak nízkých hladinách. Atmosféra byla dostatečně labilní pro tvorbu lokálních bouřek, které se skutečně vyskytovaly v jižní části Plzeňského kraje v prostředí s výraznějším nízkohladinovým střihem větru včetně nápadného stáčení větru ve vrstvě 2-4 km nad zemí. Kondenzační hladina bouřkové oblačnosti byla kolem 1500 m nad zemí.

Střih větru a orografické podmínky mohly společně vyvolat vznik tromby, jejíž pozice dobře koreluje s jihozápadním okrajem jednoho z radarových cílů na obr. 5. Výrazná tromba byla téhož dne pozorována také v Tatrách. Kontakt víru se zemským povrchem nebyl udán žádným ze svědků ani naznačen na žádné fotografii. Podmínky pro pozorování z kratší vzdálenosti byly ztíženy komplikovaným obzorem. Podle věrohodných údajů o směru z blízkých Poběžovic a Ohnišťovic bylo místo potenciálního doteku vytipováno na 1-3 km severovýchodně od Poběžovic do lokality se zemědělskou půdou a lesíky. Prostřednictvím Domažlického deníku jsme požádali o případné náhodné svědectví lidí cestujících v dané době ze Srb nebo Sedlce do Poběžovic. Zatím se zdá kontakt vzhledem k vysoké kondenzační hladině i přes poměrně dlouhé trvání jevu nepravděpodobný.

Ještě jednou děkujeme následujícím autorům za fotografie, které velmi pomohly při vyhodnocení situace a upřesnění lokality výskytu tromby:
Zdeněk Drbal – Klenčí, Jiří Kupilík – Klenčí, Tomáš Janele, Roman Muhr, Marek Bažant – Staňkov, Lída Nováčková – Chodov, Zdeněk Kocián – Oplotec (video), Josef Strecker – Ždánov, Milena Cibulková a Jan Dékány – Domažlický deník, Ivan Svatoš – Klenčí, Jiří Jankovec – Díly, Karel Samec - Ždánov, radioamatéři z Tasnovic, Klenčí, Meclova a Baldova

Uvádíme část videozáznamu p. Kociána (cca 34 MB) - závěrečnou fázi tromby skloněné od kamery dozadu (spodní část tromby blíž ke kameře).

Panoramatický snímek z rozcestí u Postřekova od jihu. © Tomáš Janele

     

     

 

Zpracoval:  RNDr. Jan Sulan