Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Tornáda na severovýchodní Moravě a Slezsku 8. července 1996?
Martin Setvák, Dušan Žídek a Miloslav Hradil (všichni ČHMÚ)


V tištěné podobě vyšlo: Meteorologické Zprávy, 49, 1996, č.5, s.143-146

Resumé

Sdělovací prostředky referovaly o výskytu tornád na východní Moravě a ve Slezsku, které se údajně vyskytly 8. července v odpoledních hodinách. Autoři na místě obhlédli způsobené škody, vyslechli svědky jevů a vyhodnotili radarová pozorování. Zatímco výskyt tornáda v obci Rychvald se nezdá pravděpodobným, v Hostýnských vrších jak charakter škod, tak výpovědi svědků tornádo (tornáda?) potvrzují.

Úvod

8. července 1996 v odpoledních hodinách přešla přes severovýchod Moravy a Slezsko silná konvektivní bouřka, která za sebou zanechala značné škody, způsobené především silným větrem a kroupami. Všechny televizní kanály druhý den na základě svědeckých výpovědí referovaly o „slabším tornádu“, které údajně mělo tyto škody způsobit.Tentýž den, o několik hodin později způsobily další bouřky rozsáhlé škody na Hostýnských vrších, přičemž charakter škod a výpovědi opět naznačovaly možnost výskytu tornáda. Jaká byla realita - vyskytla se v postižených oblastech skutečně tornáda, či nikoliv?

1. Synoptická situace dne 8. 7. 1996

Počasí v pondělí 8.7.1996 ovlivňovala tlaková níže, která postupovala přes střední Evropu k severu. S ní spojená studená fronta přinesla na většinu území České republiky intenzívní bouřky a srážky, které byly místy doprovázené prudkým nárazovým větrem a krupobitím.

Před vlastní frontou se vyskytlo několik izolovaných bouřek, které bylo možné dobře sledovat na radaru, se směrem postupu od jihu k severu. Jedna z těchto bouřek postihla relativně úzký pás území, začínající kolem 14. hodiny středoevropského letního času (SELČ) nad Vsetínskem, směřující k severu směrem na Ostravsko, až přibližně do 18. hodiny SELČ, kdy se tento útvar již pohyboval hluboko nad územím Polska.

Jednalo se o velmi silnou konvektivní bouřku, která za sebou zanechala značné škody, způsobené především silným větrem a kroupami, na budovách, vedení elektrické energie a zejména na porostech. Zde mají zřejmě i původ informace o tornádech, které proběhly v televizi, rozhlasu a v tisku následující den, neboť byly zasaženy oblasti s vyšší hustotou osídlení, a uvedené škody na majetku vzbudily pozornost.

Později odpoledne dorazil nad severovýchodní Moravu a Slezsko přední okraj výše zmíněné studené fronty (ca. mezi 16. až 17. hodinou SELČ), kdy byly na mnoha meteorologických stanicích zaznamenány další silné bouřkové jevy. Teprve s určitým odstupem času bylo zjištěno, že v některých částech i tato „druhá vlna“ (již frontálních) bouřek a intenzívních srážek, včetně krupobití, s sebou přinesla jevy, které způsobily rozsáhlé škody převážně na lesních porostech. Tyto škody byly velmi úzce lokalizovány do odlehlejších oblastí Hostýnských vrchů.

3. Bouřky a krupobití na Hostýnských vrších

3.1. Radarová pozorování

Na rozdíl od „Rychvaldské“ bouře, která byla izolovaným systémem, měly bouřky, které způsobily škody na Hostýnských vrších, spíše frontální charakter. První radarová echa (několik izolovaných buněk, uspořádaných podél poledníku) vznikají kolem 15:20 SELČ v oblasti jihozápadního Slovenska až jihovýchodní Moravy. O dvacet minut později jsou již ve zmíněném prostoru 3 izolovaná, dobře vyvinutá jádra, která přežívají jako izolované fenomény přibližně do 16:20 SELČ. Poté dochází k výrazné změně charakteru těchto bouřek - postupně se spojují, od cca 17:20 SELČ již mají charakter jednolitého „čela“, orientovaného přibližně ve směru SZ-JV.

V době kolem 17. hodiny SELČ, kdy bouřky způsobily níže popsané škody, probíhal proces transformace buněk a maximální odrazivosti byly koncentrovány do dvou útvarů, majících tvar vydutého oblouku (bow echo) - viz Obr.2. Tento vzhled bouřek na radaru je dle [2] též jedním z možných indikátorů přítomnosti supercel, nikoliv však jednoznačným. Čelo bouřek bylo detekovatelné přibližně do 18 hodin SELČ, kdy nad Slezskem zaniklo.

3.2. Pozorování meteorologických stanic a terénní průzkum

K terénnímu průzkumu v lokalitě obcí Hvozdná, Kašava, Držková, Hošťálková, Rajnochovice a v údolí toku Juhyně jsme přistoupili s několikadenním zpožděním, neboť informace o jevech, které zde probíhaly, a o způsobených škodách z těchto poněkud odlehlých oblastí, se k nám dostaly s jistým zpožděním. První informace jsme dostali od pracovníků lesních závodů, kteří zjistili značné škody způsobené přírodními živly na lesních porostech. Zprávy hovořily o tom, že škody v lesích jsou koncentrovány v několika lokalitách, kde silný vítr poničil charakteristickým způsobem veškeré stromy.

Bouřky však zasáhly přímo i některé ze zmíněných obcí a způsobily v nich rozsáhlé škody na obytných domech. Dle svědeckých výpovědí např. v obci Hvozdná prudký vítr odnesl plechovou střechu do vzdálenosti až 80-100m. Snad nejhůře dopadly objekty mobilních buněk lyžařského areálu u Kašavy, které vítr doslova srovnal se zemí [6].

V obci Rajnochovice je umístěna srážkoměrná stanice, jejíž pozorovatel zmíněné jevy sledoval. Dle jeho zprávy a svědecké výpovědi byly příčinou škod vzniklých na lesních porostech intenzívní bouřkové jevy v době od 16.50-17.30 SELČ, provázené prudkým větrem, který měl vířivý charakter (citace: „vysoký sloup“) a deštěm s velmi intenzívním výskytem krup v délce trvání 5 - 10 minut v době od ca. od 17.10 do 17.15 SELČ. Dle slov pozorovatele vítr vířil kolem vertikální osy a postupoval v úzkém pásu údolím Juhyně. Totéž potvrdila pracovnice Českých lesů v Rajnochovicích, která se podílela následně na mapování vzniklých škod na lesních porostech. Celý jev byl doprovázen značným hlukem. Oba shodně potvrdili, že příměr ke zvuku provázejícímu rychle jedoucí vlak by mohl odpovídat sledované skutečnosti.

Vířivý vítr spolu s krupobitím způsobil značné škody na lesních porostech. V údolí bylo silně poškozeno několik lokalit, nejvíce a nejmarkantněji to bylo podél Juhyně v osadě Košovy, kde byl zničen souvislý pás vzrostlého smrkového lesa cca asi 30 - 50m široký a kolem 3 km dlouhý. Porosty byly stejným způsobem poničeny počínaje touto osadou až po osadu Kotáry a popisované škody bylo možno sledovat dále i v lesích až k obci Držková.

Škody jsme měli možnost sledovat postupně v celém postiženém pásu lesů i po toku Juhyně, kde jsme při průzkumu zaznamenali např. zničený vzrostlý bukový les. Část postižených stromů byla vyvrácena, avšak většina zničených stromů měla asi ve třetině až polovině své výšky odtržené koruny. Na několika místech jsme po okrajích průseků zaznamenali a vyfotografovali skupiny 3-4 stromů, jejichž koruny byly vzájemně propleteny. Polámané či utržené stromy byly v terénu rozházeny chaoticky všemi směry. Nalezli jsme i stromy, které byly na zlomu zcela roztřepené, jak je silný vítr přímo „ukroutil“. Stejné stopy po působení silného větru, s týmiž důsledky na lesní porosty a charakteristickými znaky jsme zaznamenali na okolních hřebenech.

Mimo to byly izolovaně postiženy i další části údolí. Postižené lokality mají charakter kruhových nebo oválných ohraničených útvarů na okolních stráních. Uvnitř těchto útvarů byly rovněž veškeré stromy poničeny, nejvíce opět převažovaly zlomy v jedné polovině nebo jedné třetině vzrůstu stromu. Na okrajích takto postižených lokalit byly stromy silně pozohýbány.

3.3. Posouzení jevu

Na rozdíl od „Rychvaldské“ bouře popis škod svědčí téměř jednoznačně na výskyt tornáda (nebo spíše několika tornád). Markantní je zejména rozdíl charakteru poškození stromů - zatímco v „Rychvaldském“ případě byla naprostá většina stromů vyvrácena, v tomto případě byly stromy polámány či spíše utrženy ve třetině až polovině své výšky. V okolí Rychvaldu byly stromy vyvráceny spíše sporadicky v poměrně širokém pásu, v tomto případě bylo možné vysledovat výrazně užší, koncentrovanější pásy „totální zkázy“. Rovněž popisy svědků se shodují a naznačují velmi pravděpodobný výskyt tornáda (tornád). Naproti tomu radarové pozorování neumožňuje učinit žádný jednoznačný závěr. Doba života jednotlivých bouřek před jejich spojením v jednolité čelo byla přibližně 1 hodina, což nevylučuje „normální“ bouřky (tj. nemající supercelový charakter). Rovněž jejich pohyb nenaznačuje přítomnost rotace. Naproti tomu „oblouková echa“, která se v inkriminovanou dobu nacházela nad postiženým územím, naznačují, že bouřky mohly procházet krátkodobě stádiem slabších supercel, což možnost výskytu tornád podporuje.

4. Závěr

Úkolem tohoto příspěvku nebyla ani detailní analýza (mezo)synoptické situace, ani detailní dokumentace způsobených škod - obojí by samo o sobě znamenalo výrazně více práce a času, než bylo vynaloženo. Autoři spíše chtěli aktuálně upozornit na fakt, že výskyt tornád na našem území může být častější, než se doposud domníváme. Většina z nich přitom nejspíš unikne pozornosti meteorologů, pokud o nich nereferují sdělovací prostředky. To je dáno jednak nízkou hustotou staniční sítě, která neumožňuje zachytit jevy subsynoptického měřítka, jednak relativně nízkým povědomím veřejnosti o možném výskytu tornád na našem území. Naopak k informacím sdělovacích prostředků je nutné přistupovat opatrně, zdánlivě jednoznačné „citace“ očitých svědků je nutné na místě doplňujícími otázkami ověřit a upřesnit.

Rovněž se ukazuje potřeba při podobných analýzách využívat dopplerovských radarových dat pro detekci případných supercel. Konvenční radarová měření sice mohou odhalit příznaky výskytu supercel, nemohou však existenci supercel jednoznačně prokázat či vyvrátit. Uvažuje-li se v ČR výhledově o velmi krátkodobé předpovědi (nowcastingu), je naprosto nezbytné mít jisté znalosti o charakteru konvektivních bouřek, které se na našem území vyskytují. Supercely přitom nejsou nebezpečné jenom svým silným větrem (ať již ve formě čela silných výtoků, nebo tornád) a extrémními kroupami, ale představují i značné nebezpečí ve formě velmi silných přívalových srážek.


Poděkování. Autoři děkují za spolupráci při analýze škod zejména podniku Lesy ČR, lesní správa Bystřice pod Hostýnem (videozáznam z leteckého snímání škod poskytl ing. Pastyřík), starostům a zaměstnancům obecních úřadů v Rychvaldě, Kašava a Hvozdná, jakožto všem obyvatelům postižených obcí za jejich výpovědi.


Literatura:

[1] Havránek P., J.Kráčmar: Nová meteorologická radiolokační stanice na střední Moravě. Meteorol. zprávy 49, 1996, č.3, str. 81 - 84

[2] Church, C., D.Burgess, C.Doswell, R.Davies-Jones (editoři): The Tornado: Its Structure, Dynamics, Prediction, and Hazards. Geophysical Monograph 79, 1993, American Geophysical Union, Washington, DC.

[3] Šálek, M.: Silné bouřky na Moravě spojené s výskytem tromby v obci Lanžhot dne 26.5. 1994. Meteorol. zprávy 47, 1994, č.6, str. 172 - 177.

[4] Mladá fronta Dnes, 10. července 1996, str. 1 a 3.

[5] Munzar, J.: Tromby (tornáda) na území České republiky v letech 1119 - 1993. Zborník dejín fyziky XI, 1993, str. 69 - 72. Vojenská akadémia SNP, Liptovský Mikuláš.

[6] Zlínské noviny, 12. července 1996


Poznámka č. 1:

Supercelou se dle její definice rozumí velmi silná konvektivní bouře, u níž je možné (zpravidla ve středních hladinách, tj. ve 3 až 7 km) detekovat dopplerovským radarem cyklonální nebo anticyklonální rotaci. Tato rotace se v průběhu vývoje bouřky většinou rozšíří do ostatních hladin, pod spodní základnou oblačnosti v oblasti vtoku do bouřky bývá doprovázena vznikem oblačné formace, nazývané wall cloud. Jeho rotaci je možné pozorovat vizuálně, tudíž jeho přítomnost je jedním z doprovodných příznaků supercel. Wall cloud je místem, ve kterém může dojít ke vzniku tornáda. Podle posledních výzkumů jen asi 10 až 20% supercel je doprovázeno tornády.

Poznámka č. 2:

Tato závěrečná poznámka navazuje na jiný příspěvek v tomto čísle, věnovaný filmu Twister. Lze totiž očekávat, že zatímco nyní jsou informace o výskytu tornád na našem území spíše vyjímečné (protože laická veřejnost často vůbec nemá představu, co to tornádo je), je možné, že po uvedení filmu do našich kin hlášení o výskytu tornád značně přibude (z větší části nesprávných - laická veřejnost možná bude vidět tornádo v každém silnějším poryvu větru).

Obrázky:

Obrázek 2. Radarová situace (radar Skalky) z 8. července 1996, 14:50 UTC (17:50 SELČ).

Obrázek 3a a 3b: Stromy, poničené tornádem na Hostýnských vrších (foto Žídek, Hradil).