2001-06-17 12:50 UTC
Rostěnice-Zvonovice (okr. Vyškov)
Výskyt tromby v blízkosti obce Rostěnice-Zvonovice na Vyškovsku
Dne 17. června 2001 kolem 15. hodiny letního času byl mezi Vyškovem a Rousínovem pozorován kondenzační chobot či kondenzační nálevka jako příznak možného tornáda. Tento úkaz se podařilo poměrně kvalitně zaznamenat i fotograficky a pomocí videa. Na základě předběžných informací byl pracovníky ČHMÚ Brno, RNDr. Bohuslavou Markovou a RNDr. Milanem Šálkem, proveden následujícího dne terénní průzkum, při kterém byly zjištěny podrobnější údaje.
Svědecké výpovědi
Nejcennější informace o tomto jevu nám poskytla paní Alena Lukšíčková, která spolu se svým manželem jev pečlivě pozorovala od severního okraje obce Rostěnice. Pan Miroslav Lukšíček jev vyfotografoval a velmi hezky vypodobnil na obrázku.
Na základě svědectví manželů Lukšíčkových a dalších občanů obcí Rostěnice-Zvonovice, Lysovice, Luleč a Rousínov bylo potvrzeno, že spodní část víru byla nejblíže zemskému povrchu v místě mezi obcemi Lysovice, Zvonovice a Podbřežice a dálnicí D1; pravděpodobná lokalita, kde byl chobot nejníže nad zemí, je v mapce zobrazena červeným kroužkem. V uvedeném místě se nacházejí pole s mnoha větrolamy, které podle všeho znemožňovaly svědectví o případném doteku chobotu se zemí (pohled od severozápadu z obce Luleč, kde měl jeden z místních občanů i pěkný anemometr, na uvedenou lokalitu je zde). Ani na základě mnoha svědectví však nebylo možné doložit dotek kondenzačního chobotu se zemským povrchem, což vylučuje použití termínu tornádo.
Kondenzační chobot se podle svědectví manželů Lukšíčkových a jejich sousedů z Rostěnic objevil kolem 14.50 SELČ ve směru jihozápadně až jižně od Rostěnic, ale asi po 5 minutách následovala krátká, asi 5-10 minutová prudká přeháňka, která přerušila pozorování. Vír se zejména ve své horní části pohyboval k východu, čímž se "nakláněl". Postupně začal mít vír podobu mírně křivolaké hadice, nicméně nejzajímavější byl závěr, kdy se podle manželů Lukšíčkových v místě rozpadu kondenzačního chobotu objevila dvě "oka", tmavší uvnitř a světlejší na okrajích, z nichž jedno, které se vytvořilo dříve, rotovalo doprava (při pohledu ze země vzhůru k jihovýchodu pod úhlem asi 45 stupňů, což ovšem znamená cyklonální levotočivou rotaci při pohledu "shora"), zatímco u druhého, vzniknuvšího později, nebylo možno rotaci zjistit. Přítomnost těchto "ok" by se dala vysvětlit tím, že pozorovatelé zřejmě byli v prodloužení osy spodní části chobotu, takže se dívali "do něj", přičemž druhé oko mohlo vzniknout jako štěpení víru či jako důsledek interakce původního víru s okolím.
Počasí bylo kromě zmíněné prudší přeháňky charakterizováno bezvětřím a přítomností "těžkých černých mračen", teplota podle běžného okenního teploměru dosahovala podle pana Lukšíčka 21 stupňů Celsiových.
Další svědectví nám zaslali manželé Javorovi z Bučovic:
Vážení přátelé,
včera (17.6.2001) kolem 15:00 (plus minus 5 minut) jsme při cestě od Slavkova do Bučovic pozorovali pod bouřkovým mrakem úkaz silně připomínající tornádo. Nalevo od silnice, tedy severně nad Bučovicemi (odhaduji tak směr Rousínov, Vyškov). Pod téměř černým bouřkovým mrakem byl vidět velmi ostrý lehce zvlněný "chobot" končící asi v polovině vzdálenosti od země. Asi 5 minut jsme měli výhled zakrytý kopcem (stále jsme jeli autem) a když jsme úkaz poté opět viděli, chobot se proměnil v téměř vlasovou nitku směřující dolů k zemi. Bohužel spodní okraj efektu jsme pro kopce nemohli vidět. Toto bylo asi v 15:05-15:10 hodin. Bohužel fotoaparát jsme s sebou neměli, protože příripadné foto by bylo působivé.
S pozdravem
manželé Javorovi
Povětrnostní situace
Povětrnostní situaci charakterizovala v přízemních hladinách brázda nižšího tlaku nad střední Evropou a v hladině 500 hPa brázda nižšího tlaku vzduchu nad západní Evropou. Morava byla již za studenou frontou v chladnějším mořském vzduchu, v kterém se vyskytovaly četnější přeháňky i bouřky, které se však omezovaly spíše na Čechy, zatímco Morava zažívala v odpoledních hodinách bouřky spíše ojediněle.
Informace z aerologického výstupu z Brna - Sokolnic ukazují, že zvrstvení bylo v mezní vrstvě absolutně labilní až indiferentní, pro téměř celou troposféru podmíněně labilní, s příznivými podmínkami pro vlhkou (hlubokou) konvekci. Průběh vektoru větru s výškou odpovídá výše popsané situaci, za zmínku snad stojí pravostáčivost větru v mezní vrstvě, která je působena třením o zemský povrch, zatímco nad hladinou zhruba 800 hPa odpovídá stáčení větru studené advekci (stáčení doleva, nad hladinou cca 600 hPa jihozápadní proudění). Největší střihy větru jsou patrné v hladinách 900 a 700 hPa, kde by bylo možno hledat původ rotace s quasihorizontální osou.
Radarové snímky z blízkého radaru Skalky (pozor, animace má 3,5 MB) ukazují, že nad lokalitou, kde byla tromba pozorována (označeno "nitkovým křížem" s přesností do 2 km), se vyvíjela pouze nepříliš silná přeháňka bez bouřkových projevů (časy u snímků jsou v UTC, tj o dvě hodiny menší než SELČ). Pozorovatelé žádné hřmění neslyšeli, ani detekce blesků nic nezaznamenala. Stojí za zaznamenání, že přeháňkový komplex měl po výskytu tromby poměrně výraznou pravostáčivost (propagoval až ke Chřibům, viz animace), nicméně až kolem 16. hodiny SELČ (14. h UTC) se odrazivost zvýšila na hodnoty kolem 55 dBZ.
Autor: Milan Šálek, ČHMÚ
