Vedle tornád bývají silné konvektivní bouře doprovázeny dalším extrémním "větrným" jevem, který může způsobit značné hmotné škody. Jedná se o tzv. downburst či microburst (čti daunbérst, majkrobérst), vzhledem k neexistenci vhodného a výstižného českého ekvivalentu jsme přejali původní anglické názvy. Velmi zjednodušeně si je lze představit asi následovně:
V každé konvektivní bouři vedle sebe po většinu doby života bouře koexistují tzv. vzestupný a sestupný konvektivní proud (anglicky updraft a downdraft), v obrázku schematicky vyznačeny v odpovídajícím pořadí červeně a modře. Vzestupný proud vlastně "živí" bouři vtékajícím teplým vzduchem, který v určité výšce nad zemským povrchem kondenzuje a vytváří se tak vlastní bouřkový oblak. Sestupným proudem naopak z bouře "vytéká" studený vzduch, téměř vždy doprovázený srážkami (ať již v podobě deště, nebo různě velkých krup). V momentě, kdy je vzestupný proud přerušen, je osud bouře zpečetěn - převládne pouze sestupný proud a bouře se brzy rozpadne.
Avšak ne v každé bouři probíhá vše tak "idylicky" jak je popsáno výše. Namísto kontinuálního sestupného proudu může dojít k tomu, že se někde v horní polovině bouře nahromadí velké množství krup. V jistém okamžiku se tato "kapsa" začne propadat k zemi, táním ledu a odpařováním kapek obsažených v této kapse dochází k jejímu prudkému ochlazení - tím se tento objem vzduchu stane výrazně těžším než za normálních podmínek a díky tomu se zvětší i jeho pádová rychlost. K zemskému povrchu pak dopadá značnou rychlostí, několikanásobně převyšující rychlosti v "normálním" sestupném proudu. Destruktivní účinek je pak umocněn vyšší hustotou chladného vzduchu, případně přítomností velkého množství krup, dopadajících či téměř vodorovně hnaných vysokou rychlostí.
Právě prudkost dopadu na zemský povrch je základem anglického výrazu downburst - slovo BURST znamená propuknout, vpadnout, vřítit se... Po dopadu na zemský povrch se downburst začne prudce "rozlévat" do okolí dopadu (spíše by se to dalo přirovnat k rozprsknutí), především ve směru postupu bouře. A právě na předním čele rozlévajícího se downburstu pak dochází k nejprudším nárazům větru.
Downburst je většinou krátkodobou záležitostí - na konkrétní lokalitu může působit 5 až 10 minut, jako jev může trvat o něco déle. Bouře však může vygenerovat celou sérii downburstů a přerušovaná stopa škod tak může dosáhnout i desítky kilometrů.
Průměr downburstu bývá většinou od několika set metrů do několika kilometrů. Microburst je jeho drobnější variantou (avšak může být i intenzivnější!), o rozměrech několika desítek metrů. Microbursty mohou z bouře vypadávat jak v rámci, tak na periférii normálního sestupného proudu a působí výrazně lokálnější škody než downburst.
Škody způsobené downbursty/microbursty na první pohled mohou připomínat škody způsobené slabšími až středně silnými tornády. Pouze detailní rozbor vzniklých škod může napovědět, zda škody způsobilo tornádo nebo downburst či microburst. Stromy po dopadu downburstu jsou většinou vyvráceny nebo polámány ve směru dopadu downburstu (resp. ve směru postupu bouře); předměty většinou nelétají do vyšších výšek - i když například střechy mohou po "nadnesení" odlétnout i několik desítek metrů od místa původu. Pro microburst jsou charakteristické "vějířovité" polomy o rozměru od několika desítek metrů do cca 200 metrů.
Zatímco tornádo se většinou nevyskytuje v oblasti srážek, downburst/microburst je téměř vždy doprovázen silnými srážkami a kroupami.
