Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Tornáda na severovýchodní Moravě a Slezsku 8. července 1996 - Rychvaldské „tornádo“

Martin Setvák, Dušan Žídek a Miloslav Hradil (všichni ČHMÚ)

V tištěné podobě vyšlo: Meteorologické Zprávy, 49, 1996, č.5, s.143-146

Resumé

Sdělovací prostředky referovaly o výskytu tornád na východní Moravě a ve Slezsku, které se údajně vyskytly 8. července v odpoledních hodinách. Autoři na místě obhlédli způsobené škody, vyslechli svědky jevů a vyhodnotili radarová pozorování. Zatímco výskyt tornáda v obci Rychvald se nezdá pravděpodobným, v Hostýnských vrších jak charakter škod, tak výpovědi svědků tornádo (tornáda?) potvrzují.

Úvod

8. července 1996 v odpoledních hodinách přešla přes severovýchod Moravy a Slezsko silná konvektivní bouřka, která za sebou zanechala značné škody, způsobené především silným větrem a kroupami. Všechny televizní kanály druhý den na základě svědeckých výpovědí referovaly o „slabším tornádu“, které údajně mělo tyto škody způsobit.Tentýž den, o několik hodin později způsobily další bouřky rozsáhlé škody na Hostýnských vrších, přičemž charakter škod a výpovědi opět naznačovaly možnost výskytu tornáda. Jaká byla realita - vyskytla se v postižených oblastech skutečně tornáda, či nikoliv?

1. Synoptická situace dne 8. 7. 1996

Počasí v pondělí 8.7.1996 ovlivňovala tlaková níže, která postupovala přes střední Evropu k severu. S ní spojená studená fronta přinesla na většinu území České republiky intenzívní bouřky a srážky, které byly místy doprovázené prudkým nárazovým větrem a krupobitím.

Před vlastní frontou se vyskytlo několik izolovaných bouřek, které bylo možné dobře sledovat na radaru, se směrem postupu od jihu k severu. Jedna z těchto bouřek postihla relativně úzký pás území, začínající kolem 14. hodiny středoevropského letního času (SELČ) nad Vsetínskem, směřující k severu směrem na Ostravsko, až přibližně do 18. hodiny SELČ, kdy se tento útvar již pohyboval hluboko nad územím Polska.

Jednalo se o velmi silnou konvektivní bouřku, která za sebou zanechala značné škody, způsobené především silným větrem a kroupami, na budovách, vedení elektrické energie a zejména na porostech. Zde mají zřejmě i původ informace o tornádech, které proběhly v televizi, rozhlasu a v tisku následující den, neboť byly zasaženy oblasti s vyšší hustotou osídlení, a uvedené škody na majetku vzbudily pozornost.

Později odpoledne dorazil nad severovýchodní Moravu a Slezsko přední okraj výše zmíněné studené fronty (ca. mezi 16. až 17. hodinou SELČ), kdy byly na mnoha meteorologických stanicích zaznamenány další silné bouřkové jevy. Teprve s určitým odstupem času bylo zjištěno, že v některých částech i tato „druhá vlna“ (již frontálních) bouřek a intenzívních srážek, včetně krupobití, s sebou přinesla jevy, které způsobily rozsáhlé škody převážně na lesních porostech. Tyto škody byly velmi úzce lokalizovány do odlehlejších oblastí Hostýnských vrchů.


2. Rychvaldské „tornádo“

2.1. Radarová pozorování

Meteorologický radar Skalky [1] zaznamenal počáteční stádium této bouřky kolem 14. hodiny SELČ v oblasti mezi Vsetínem a Luhačovicemi. K prvnímu výraznějšímu zesílení její radiolokační (rlk.) odrazivosti (na 56 dBZ v hladině 5 km) dochází v 14:40 SELČ přibližně nad Valašským Meziříčím, ve 14:50, jižně od Nového Jičína, sice odrazivost poněkud klesá (na 52 dBZ), roste však výška horní hranice radioecha (v podstatě horní hranice oblačnosti bouřky) na 12 km. Přibližně od 15. hodiny se bouřka začíná pohybovat anomálně - při svém dalším postupu se stáčí vpravo od „normálního“ směru postupu okolních bouřek, což je jeden z příznaků silné cyklonální rotace bouřky ve středních hladinách. Tuto vlastnost si bouřka uchovala až do 17:50 SELČ, kdy zmizela mimo dosah radaru Skalky.

V 15:20 SELČ dochází k prudkému nárůstu její rlk. odrazivosti - na 60 dBZ v hladině 5 km, resp. 56 dBZ v hladinách 5 až 8 km, jádro bouřky je v této době v oblasti mezi Příborem, Frýdkem-Místkem a Ostravou (viz Obr.1). V době následujícího měření (15:30) se již jádro maximální rlk. odrazivosti nachází výrazně níže (60 dBZ ve 3 km, 56 dBZ ve výšce od 2 do 5 km), jádro bouřky je v této době přibližně mezi Ostravou a Havířovem. V 15:40 SELČ je již bouře nad hranicí s Polskem, předchozí jádro vysoké rlk. odrazivosti již není patrné (ani jeho zbytky), nové malé jadérko (56 dBZ) se formuje ve výšce 7 km a celkově je bouřka radiolokačně výrazně slabší.

V průběhu dalšího vývoje postupovala bouřka dále na severo-severovýchod, kde ještě několikrát zesílila (nejvýrazněji v 17:10 SELČ na 56 dBZ v 7-9 km), není však zcela jednoznačné, zda toto kolísání její celkové rlk. odrazivosti bylo způsobeno změnami poměrů uvnitř bouřky, nebo částečným útlumem na meteorologických cílech, vyskytujících se mezi bouřkou a radarem. Mimo dosah radaru bouřka mizí v 17:50 SELČ.

Jaké závěry lze učinit z výše popsaného pozorování? Pozoruhodným faktem je to, že bouřka existovala jako jednobuněčný fenomén přinejmenším po dobu téměř čtyř hodin, přičemž po dobu zhruba tří hodin vykazovala anomální stáčení svého postupu vpravo. To naznačuje, že se velmi pravděpodobně jednalo o supercelu (viz závěrečná poznámka), byť není možné toto jednoznačně prokázat na základě dopplerovského radarového měření (dopplerovská data z radaru Skalky zatím nejsou z technických důvodů operativně archivována). Druhou důležitou skutečností je vývoj rlk. odrazivosti mezi 15:20 až 15:40 SELČ. Zformování jádra extrémně vysoké odrazivosti, následný rychlý pokles jeho výšky a „zmizení“ na posledním z těchto tří měření svědčí o velmi silném sestupném proudu (v angličtině označovaném downdraft), který pravděpodobně dosáhl zemského povrchu někdy mezi 15:30 až 15:40 SELČ. „Nárazem“ čela tohoto proudu na zemský povrch se téměř nutně muselo zformovat silné horizontální proudění, jehož čelo (gust front) mohlo být zodpovědné za způsobené škody.

2.2. Pozorování meteorologických stanic a terénní průzkum

V zájmu zjištění trasy zmíněné bouřkové činnosti přes území severní Moravy byl proveden terénní průzkum v oblasti, kde bylo možno tyto jevy předpokládat. Na základě informací získaných z radaru Skalky byla předběžně vytyčena trasa postupu bouřky: Vsetínsko, Valašské Meziříčí, Nový Jičín, Příbor, Ostravsko a přes Karvinsko do Polska. V souladu s tímto předpokladem byla vybrána řada stanic ČHMÚ ležící na území, nad kterým měly být bouřkové jevy nejintenzívnější. Informace ze stanic byly doplněny o postřehy pozorovatelů a svědků.

Na obhlídku jsme se vypravili 11.7. a 12.7., tj. třetí a čtvrtý den po výskytu bouřky. Toto je dle [2] nejzašší termín, kdy má ještě analýza škod na místě vůbec smysl - později je již většina trosek odklizena, resp. poškození vegetace začíná být hůře patrné (s vyjímkou vyvrácených nebo polámaných stromů). Nezanedbatelná je i psychika poškozených - první a druhý den po „události“ mohou být ještě v šoku, později naopak unaveni až znechuceni „pozorností“ sdělovacích prostředků. Rovněž neúmyslné zkreslování události v paměti svědků s odstupem času musí být vzato v úvahu.

Nejvíce škod na budovách a majetku způsobily výše uvedené jevy zřejmě v Rychvaldě na Karvinsku. Podle očitých svědků bouře postupovala od jihu k severu. Svědci se shodovali při popisu v tom, že se na ně „valila“ černá stěna, široká asi několik set metrů, na krajích výrazně ohraničená. Po stranách této zmíněné stěny byla vidět jasná obloha.. Až po přechodu tohoto čela vichřice prudce poklesla (na několik metrů) dohlednost a ihned nastoupil silný déšť s kroupami (o velikosti cca 1,0 až 1,5 cm). Kroupy, byť rozměrem nijak výjimečné, avšak hnané silným větrem, způsobily velké místní škody na úrodě (jak na obilí, tak především na ovoci). Několik svědků shodně popsalo mimořádný a neobvyklý hluk či hukot, doprovázející nástup silného větru.

Pravděpodobně nejčastěji zmiňovanou škodou bylo odnesení střechy z rozestavěného domku rodiny Volných severovýchodně od centra obce. Na rozdíl od charakteru podobných událostí v Lanžhotě ze dne 26.5. 1994, kde je výskyt víru s vertikální osou (tornáda) jednoznačně prokázán (viz [3]) a kde části střech byly přenášeny na vzdálenosti až několika set metrů, byla tato střecha přemístěna pouze do bezprostřední blízkosti domku, kde zdemolovala jedno osobní auto. Dle vyjádření paní Volné se jednalo o „obří vzdušný vír“, který přímo zasáhl jejich domek [4]. Pravděpodobně především na základě této výpovědi začaly sdělovací prostředky informovat o výskytu tornáda. Několik dalších svědků, se kterými jsme měli možnost na místě mluvit a kteří celý jev viděli, již existenci víru s vertikální osou nepotvrdilo. Výpověď jednoho svědka naznačovala rotaci čela prudkého větru, avšak kolem horizontální osy.

Silný nárazovitý vítr spolu s krupobitím způsobil škody na budovách, telefonních a elektrických rozvodech. Ve městě byla poškozena nebo vyvrácena řada stromů. Vývraty však netvořily ucelenou oblast nebo pás, jednalo se spíše o jednotlivé případy, což nenasvědčuje faktu, že by škody byly způsobeny tornádem. Stromy byly sporadicky vyvráceny či polámány téměř rovnoměrně (co do poměru se sousedními stromy, které vichřici přestály bez újmy) v pásu širokém přibližně 200 až 400 m, přičemž všechny vyvrácené či polámané stromy ležely orientovány směrem k severu. Délka tohoto pásu území byla asi 1 až 2 km (nebylo ji možné jednoznačně určit). Podstatné je rovněž to, že v pásu, ve kterém se vyskytovaly vyvrácené či polámané stromy, přestály vichřici bez zjevného poškození různé objekty spíše chatrné konstrukce (stodoly, šopy, seníky, ...).

V Dolní Lutyni-Neradu je umístěna srážkoměrná stanice ČHMÚ. Pozorovatel zaznamenal obdobné jevy jako v Rychvaldě. Dle jeho písemné zprávy a výpovědi se jednalo o intenzívní bouřkový jev v době od 15.30 do 16.00 SELČ, provázený silným nárazovitým větrem a deštěm s výskytem krup (v délce trvání 15 - 30 min a velikostí krup 1 - 2 cm). Jádro bouře zasahovalo východně od Neradu až po Dětmarovice. V Bohumíně byla zaznamenána pouze bouřka provázená hřměním, deštěm a maximálním nárazem větru 15.0 m/s. V Karviné - Starém Městě byla zaznamenána bouřka a déšť bez výskytu krup. V okolí se nevyskytly žádné větší škody na budovách ani stromech. Oproti tomu v Orlové byl zaznamenán intenzivní déšť a bouřka. V době 15:30 - 15:40 SELČ bylo pozorováno krupobití spolu s velmi sníženou dohledností (několik metrů) a bouřlivým nárazovitým větrem. Vlivem krup byly škody na zemědělských plodinách a větrem polámané větve stromů. V Šenově od 15:20 - 15:25 SELČ velmi intenzivně pršelo s místním, krátkodobým výskytem krup a sníženou dohledností. Zlomy na stromech se vyskytly ve větším rozsahu v JZ části obce na hranicích s Bartovicemi. Zřejmě více byl zasažen Vratimov v době od 14 - 15 hodin SELČ (silným nárazovitým větrem, bouřkou, intenzivními srážkami s výskytem krup), kde byly hlášeny škody na střešních krytinách i většího rozsahu, sloupech a vedeních elektrické energie a zlomy či vývraty stromů. V okolí Frýdku-Místku na stanici Olešná byla zaznamenána bouřka a déšť s úhrnem 17.8 mm. Nebyl zaznamenán výskyt materiálních škod. Stanicí v Novém Jičíně byla hlášena silná bouřka s výskytem krup. Silný nárazovitý vítr tvořil v městské zástavbě místní vzdušné víry. Škody vznikly zejména v jižní části města na hřbitově a v městských sadech na stromech a na střešních krytinách domů v okolí městského parku. V blízkém Příboře byla bouřka zaznamenána v době od 14.30-15.20 SELČ, v Hodslavicích v době od 13.30 do 14.00 SELČ, provázena silným až bouřlivým větrem a deštěm.

2.3. Posouzení jevu

Na základě vyhodnocení radarových měření se zdá velmi pravděpodobné, že bouřka, která škody způsobila, byla supercelou. Z tohoto pohledu je tudíž výskyt slabšího tornáda velmi dobře možný. Současně je na základě interpretace radarových dat zřejmé, že přes Rychvald přecházela bouřka právě v době, kdy silné jadérko rlk. odrazivosti dosáhlo při svém prudkém sestupu zemského povrchu, což mohlo být doprovázeno vznikem velmi silného nárazového větru (húlavou) na čele „výtoku“ z tohoto sestupného proudu. Popis svědků spíše svědčí o tom, že právě toto čelo způsobilo naprostou většinu škod v obci a jejím bezprostředním okolí, odpovídá tomu i charakter škod. Současně však nelze výskyt slabého tornáda (nebo jen krátkodobého dotyku tornáda se zemským povrchem) zcela jednoznačně vyloučit. Pokud se skutečně v obci vyskytlo, pak mohlo být vzhledem k silným srážkám a kroupám velmi obtížně pozorovatelné, rozhodně však nemůže mít na svědomí převážnou většinu hmotných škod. Není tudíž možné jednoznačně rozhodnout, zda lze tuto situaci zahrnout do statistiky výskytu tornád na našem území (viz [5]), či nikoliv.


Poděkování. Autoři děkují za spolupráci při analýze škod zejména podniku Lesy ČR, lesní správa Bystřice pod Hostýnem (videozáznam z leteckého snímání škod poskytl ing. Pastyřík), starostům a zaměstnancům obecních úřadů v Rychvaldě, Kašava a Hvozdná, jakožto všem obyvatelům postižených obcí za jejich výpovědi.


Literatura:

[1] Havránek P., J.Kráčmar: Nová meteorologická radiolokační stanice na střední Moravě. Meteorol. zprávy 49, 1996, č.3, str. 81 - 84

[2] Church, C., D.Burgess, C.Doswell, R.Davies-Jones (editoři): The Tornado: Its Structure, Dynamics, Prediction, and Hazards. Geophysical Monograph 79, 1993, American Geophysical Union, Washington, DC.

[3] Šálek, M.: Silné bouřky na Moravě spojené s výskytem tromby v obci Lanžhot dne 26.5. 1994. Meteorol. zprávy 47, 1994, č.6, str. 172 - 177.

[4] Mladá fronta Dnes, 10. července 1996, str. 1 a 3.

[5] Munzar, J.: Tromby (tornáda) na území České republiky v letech 1119 - 1993. Zborník dejín fyziky XI, 1993, str. 69 - 72. Vojenská akadémia SNP, Liptovský Mikuláš.

[6] Zlínské noviny, 12. července 1996


Poznámka č. 1:

Supercelou se dle její definice rozumí velmi silná konvektivní bouře, u níž je možné (zpravidla ve středních hladinách, tj. ve 3 až 7 km) detekovat dopplerovským radarem cyklonální nebo anticyklonální rotaci. Tato rotace se v průběhu vývoje bouřky většinou rozšíří do ostatních hladin, pod spodní základnou oblačnosti v oblasti vtoku do bouřky bývá doprovázena vznikem oblačné formace, nazývané wall cloud. Jeho rotaci je možné pozorovat vizuálně, tudíž jeho přítomnost je jedním z doprovodných příznaků supercel. Wall cloud je místem, ve kterém může dojít ke vzniku tornáda. Podle posledních výzkumů jen asi 10 až 20% supercel je doprovázeno tornády.

Poznámka č. 2:

Tato závěrečná poznámka navazuje na jiný příspěvek v tomto čísle, věnovaný filmu Twister. Lze totiž očekávat, že zatímco nyní jsou informace o výskytu tornád na našem území spíše vyjímečné (protože laická veřejnost často vůbec nemá představu, co to tornádo je), je možné, že po uvedení filmu do našich kin hlášení o výskytu tornád značně přibude (z větší části nesprávných - laická veřejnost možná bude vidět tornádo v každém silnějším poryvu větru).

Obrázky:

Obrázek 1. Radarová situace (radar Skalky) z 8. července 1996, 13:20 UTC (15:20 SELČ).