2008-06-25 17:45 UTC
Smrkový Týnec (okr. Chrudim)
Silné bouře nad ČR 25. června 2008: derecho, microbursty a tornádo (tornáda?)
V odpoledních a večerních hodinách 25. 6. 2008 přecházela přes střední Evropu výrazná studená fronta, doprovázená na území České republiky a Rakouska silnými konvektivními bouřemi. Jak na základě radarových dat, tak terénních pozorování amatérskými "lovci bouří" (např. www.bourky.com, www.stormencounter.com) je zřejmé, že část těchto bouří byla supercelární, resp. že některé z bouří byly doprovázeny mimořádnými průvodními jevy, především impozantní húlavou (resp. oblakem arcus na jejím čele, též angl. shelf cloud). Sdělovacími prostředky pak byly hlášeny případy škod, které naznačovaly možnost výskytu tornád.
Animace družicových snímků, pořízených v pětiminutových intervalech družicí MSG1 v tepelném pásmu (12:00-23:55 UTC) a ve viditelném oboru (12:00-20:00 UTC) zobrazují celkovou situaci nad střední Evropou. Animace radarových dat zobrazuje vývoj bouřkové oblačnosti od 11:20 do 20:00 UTC. Tento den byl bohužel radar Skalky mimo provoz, proto je zobrazeno pouze území v dosahu radaru Brdy. Zároveň v termínu 16:35 až 17:00 UTC krátce chybí data, resp. následně jsou ovlivněna útlumem silnými srážkami v okolí radaru Brdy. Konečně, animace dat z bleskového systému CELDN zobrazuje elektrickou aktivitu nad naším územím od 11:20 do 20:00 UTC.
Škody způsobené silným větrem, srážkami a blesky byly hlášeny z různých oblastí republiky, zde se však zaměříme pouze na škody, které se vyskytly na území jižně od Heřmanova Městce a Chrudimi. Pás území, kterého se to týká, je schematicky vyznačen v této mapě. Bouře, jejíž doprovodné jevy tyto škody způsobily, je označena na radarovém snímku ze 17:40 UTC (tedy 19:40 SELČ) šipkou. Přibližně z téhož termínu (18:00 UTC, 20:00 SELČ) je i mapa s údaji ze synoptických stanic, zobrazující směr a rychlost větru a teplotu na stanicích.
Škody ve vyznačeném pásu území, především pak škody na lesních porostech na svých stránkách podrobně a precizně zdokumentoval Marcel Vanžura. My jsme se při podrobnější terénní dokumentaci škod zaměřili především na obce Pohled, Deblov a Smrkový Týnec, ležící ke konci této stopy škod (tj. v její východní části). Důvod byl ten, že charakter škod z této oblasti i výpovědi svědků ve sdělovacích prostředcích právě zde naznačovaly možnost výskytu tornáda (či tornád).
Přestože se nám dostalo do rukou několik snímků a videozáznamů samotné bouře, ani jeden z nich jednoznačně tornádo nepotvrzuje, autoři se zaměřili především na nápadnou oblačnost húlavy bouře. To značně znesnadňuje diagnostiku toho, co se skutečně v oblasti odehrálo, zda škody způsobila pouze húlava, doprovázená microbursty, nebo zda se v oblasti vyskytlo i tornádo. Proto bylo nutné provést v oblasti alespoň základní průzkum, spočívající v tomto případě v diagnostice škod a analýze výpovědí očitých svědků jevu.
Máme-li shrnout poznatky ze zmíněné oblasti, pak závěr se zdá být jednoznačný: přinejmenším v pásu obcí Pohled - Deblov - Smrkový Týnec se tornádo téměř jistě vyskytlo. Důvody pro toto tvrzení jsou následující:
- výrazná "lokalizovanost" největších škod, jejich velmi ostré ohraničení (toto se týká jak poškozených budov, tak například i stromů);
- charakteristická "oškubanost" korun některých stromů, výrazně odlišná od působení přímočarého větru;
- přenesení trámů z krovů a střech na velké vzdálenosti (desítky až stovky metrů), a to v některých případech i napříč směrem hlavního nárazu větru (od západu);
- současně v zasažených lokalitách minimální nebo žádné škody těsně při zemském povrchu;
- několik hodnověrných očitých svědectví přítomnosti tornáda ("šedý kužel" nebo "sloup") před příchodem srážek.
Kromě těchto tří lokalit jsme zaznamenali identické příznaky (a také svědectví) například i u obce Tasovice (ve vyznačeném pruhu západněji od jmenovaných tří obcí). Zda se jednalo o jeden souvislý jev (déležijící tornádo) nebo o několik přechodnějších jevů, nevíme.
Ve všech jmenovaných lokalitách hodnotíme předpokládané tornádo stupněm F2 (původní odhad F3 vycházel z mylného předpokladu, že rozsáhlé polomy byly rovněž způsobeny tornádem; to se však nepotvrdilo - viz níže).
Videa příchodu bouře
Video (resp. část originálního záznamu) natočené panem Kamilem Půlpánem (k.pulpan-at-seznam.cz) z jihozápadní části Chrudimi (fotoaparátem Panasonic) směrem na jih. Záznam ukazuje příchod světlé oblačnosti "shelf cloudu" od západu. Vlevo od ní jsou patrné srážky, vzhledem k supercelárnímu charakteru bouře (na který usuzujeme jak na základě radarových pozorování, tak především ostatních záběrů bouře které jsou nám k dispozici) mohlo jít o "přetočené" srážky kolem jádra bouře. Videozáznam je ve formátu MOV, pokud nemáte nainstalovaný přehrávač QuickTime (nebo kompatibilní), doporučujeme QuickTime Alternative.
Samotný shelf cloud (obsahově blízký české húlavě - nikoliv však zcela totožný, resp. oblaku typu arcus) se nachází těsně před čelem vytékajícího studeného vzduchu z bouře, před nímž dochází k nasávání a vzestupům teplejšího vzduchu - v tomto případě ležícího mezi shelf cloudem a místem snímání - do bouře. Vzestupné pohyby oblačnosti v blízkosti shelf cloudu jsou na videu krásně patrné. Samotný přechod shelf cloudu je pak doprovázen prudkým zesílením větru a nástupem silných srážek. Snímek z konce předchozího videa ukazuje (z tohoto pohledu) levou část výše diskutovaného shelf cloudu, nacházející se zřejmě poblíž jádra bouře. Tato část shelfcloudu zde přechází v útvar, který by se mohl vyvinout v tornádo. Bohužel video tuto část zobrazuje pouze krátce, takže další vývoj neznáme. Toto video tak výskyt tornáda ani nepotvrzuje, avšak ani nevyvrací. Útvar, zobrazený na snímku vlevo, by svou polohou mohl odpovídat předpokládanému tornádu, které zasáhlo oblast obcí Pohled - Smrkový Týnec. Samotný útvar na snímku tornádem ale nejspíš není, nelze však vyloučit jeho následný vývoj, případně výskyt savých vírů.
Další video (tentokrát z mobilního telefonu), pořízené panem Michalem Měrkou (michalmerka-at-seznam.cz) z obce Vrcha (jihozápadně od Chrudimi) směrem na jihozápad (na Zbyhněvice) až jih (na Rabštejnskou Lhotu). Video rovněž ukazuje ve své druhé části příchod shelf cloudu od západu, avšak jeho hlavní hodnota spočívá v zachycení útvaru (na začátku záznamu), který se na snímku vlevo nachází v pravé části mozaiky, nad střechou budovy v popředí. S vysokou pravděpodobností se jedná o "nálevku" vyvíjejícího se tornáda, svou polohou i vzhledem tomu jasně napovídá. Na dalších záběrech o něco později je tato oblast zobrazena jen na okamžik, celá již má výrazně "turbulentnější" vzhled, tornádo tam však potvrdit ani vyvrátit nelze..
Mozaika nahoře je složena ze tří políček videa (postupně oddělených jinými políčky) ze začátku záznamu.
Záběry škod
Po bouři zbyly především rozsáhlé polomy táhnoucí se v pásu dlouhém zhruba 15 kilometrů. Ze země nebylo možné jednoznačně určit původ škod (microbursty vs. tornádo), cenným zdrojem informací se však ukázal letecký průzkum Marcela Vanžury. Podrobně tyto letecké snímky polomů diskutujeme zde.
Zatímco u lesních polomů předpokládáme, že hlavní škody byly způsobeny převážně microbursty, některé další škody spíše naznačují působení tornáda (či krátkodobě žijícího savého víru). Například tato lokalita v Pohledu: levá lípa zůstala zcela netknutá, pravá byla značně "oškubaná" způsobem charakteristickým pro tornáda. Hned v sousedství "oškubané" lípy náraz větru strhl plechovou část střechy a přenesl ji kolmo na směr postupu bouře. Celkový charakter škod na této lokalitě naznačuje působení savého víru tornáda.
V Pohledu jsme se také dozvěděli o valníku, který se dostal přes pole asi o 200 m dál od svého původního stanoviště, a "nikde žádné koleje". Ale z druhé strany, od "zaparkovaného" valníku, byly koleje již velmi dobře patrné, a bylo možné je dostopovat až na původní místo. Podle způsobu parkování je zřejmé, že těsně před koncem své spanilé jízdy měl valník značnou rychlost... Samozřejmě takovéto "přeparkování" valníku můžeme snadno vysvětlit působením přímočarého větru. V obci Smrkový Týnec bylo několik poškozených budov, jednou z nejhůře zasažených byl místní hostinec. Většina ostatních domů v okolí přišla o část střešní krytiny, nejhůře zasažený byl pás procházející mimo jiné právě přes hostinec. Z některých budov byly vytrhány i trámy, z nichž některé byly přeneseny na větší vzdálenosti, i kolmo na směr postupu bouře. V této obci byl i jeden svědek, který hodnověrně popisoval tornádo ("šedá tuba před bílou stěnou").
Řada dalších snímků škod a očitých svědectví se objevila ve sdělovacích prostředcích (viz například škody na serveru Virtuální prohlídky), výše uvedené uvádíme pouze pro ilustraci. Pokud jste zachytili příchod a nástup bouře, velmi uvítáme vaše snímky či videa.
Zpracovali: Martin Setvák, Martina Lacinová, David Rýva
