Tornáda v kronikách 12. a 13. století

  V době, do které se nyní vydáváme, bylo (téměř) vše u nás psáno latinsky. Tudíž při práci s texty přeloženými do češtiny je nutné být velmi obezřetný, neb český, dříve hojně používaný termín smršť může znamenat jak tornádo či trombu, tak jakýkoliv obecně silný vítr. Podobná nejednoznačnost platí i pro novodobé významy latinského slova "turbo" a jeho odvozenin. Sám latinu neznám, nicméně s využitím internetových zdrojů (a na základě rozboru kolegy André Simona z SHMÚ) lze tyto významy stručně shrnout následovně: TURBO - 1. tornádo, jakýkoliv vír (vzdušný, vodní); 2. jakýkoliv vířivý (rotující) pohyb; 3. rozházet, vnést nepořádek, rozrušit; 4. vichřice, smršť, bouřka; 5. kotouč, kolo, vřeteno; 6. silné vymrštění, síla. Různé odvozeniny (turbare, turbatum, turbatio, turbidis, ...) vyjadřují odvozeniny od výše uvedených výrazů. Toto jsou však novodobé významy a je otázkou, jaký byl přesně význam tohoto slova a jeho odvozenin v době raného středověku, resp. jak jej chápali různí překladatelé (kteří navíc většinou neměli to, co bychom dnes nazvali meteorologickým vzděláním). 

Proto pro úplnost uvádíme jak českou, tak původní latinskou verzi textu - alespoň tam, kde je máme obě k dispozici; u případů, kde latinská verze chybí, se ji pokusíme časem doplnit. . 

U jednotlivých případů jsou citace zdroje textu (včetně překladatele). Co se skrývá za titulem "Pokračovatelé Kosmovi" je nemožné v krátkosti na těchto stránkách vysvětlit (jedná se o více pramenů či autorů); zvídavé čtenáře odkazuji na stejnojmennou publikaci, která vyšla v nakladatelství Svoboda v Praze v roce 1974 (a je k zapůjčení v knihovnách). Určitou nápovědou by mohly být ilustrace kronik - jelikož však většina dochovaných kronik je mladším přepisem originálů, mohou být i tyto případné původní ilustrace buď zkresleny nebo zcela vynechány. Nicméně se v rámci možností pokusíme časem získat fotokopie (resp. skeny) co nejstarších dochovaných verzí. Bohužel například "Kosmova kronika" se však v originále nedochovala...

 25. duben 1130

Téhož roku dne 25. dubna zjevilo se obrovské znamení a bylo slyšet hrozné hřmění.

Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 14 (Cz)

  Samozřejmě že toto samo o sobě není popisem tornáda, za "znamení" mohlo být považováno cokoliv abnormálního či úděsného pro tehdejší lidi. Ve spojení s "hrozným hřměním" by se však mohlo jednat o tornádo, ale zrovna tak to mohl být průlet mimořádně velkého bolidu. Nicméně o bolidech se pozdější kroniky většinou zmiňují jako o "průletu draka" přes rozsáhlé území, zatímco termín "znamení" naleznete u případu z roku 1144, kdy se naprosto jednoznačně jedná o tornádo.

 

28. říjen 1134 (1135)

To nestálé počasí se počalo v měsíci listopadu, a neminulo po celý běh příštího roku ani jednoho měsíce, aby buď na jeho začátku, nebo na konci jednoho každého měsíce neřádilo s velikou prudkostí.) Konečně druhého roku dne 28. října se strhla v hodinu nešporní po celém světě velmi krutá smršť, jež zuříc od prvního soumraku až do noci, pobořila kostely kamenné i dřevěné, též stavení, ploty, stohy ve stodolách, takže nezůstal snop na snopě, a stromy vlesích vyvrátila z kořene.

Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 56, 59 (Cz)

 Opět nejasný případ, kdy bude nutné prověřit původní text (vzhledem k použití termínu smršť). Pokud by se však jednalo o tornádo, patrně by nebylo použito spojení "po celém světě". Rovněž není zcela zřejmé datum - zápis je u záznamu z roku 1134, v textu se však autor přenáší do "druhého roku", tedy nejspíš do roku 1135.

 

někdy začátkem roku 1139

A když se kníže Soběslav vracel se svým vojskem, ustanoviv bojovníky ke hlídání hradů, jednoho dne, když byl uprostřed lesa při vchodu do své země, vál velmi prudký vichr, který vyvracel nejen stavení nebo jakékoliv překážky v cestě, nýbrž i lesní stromy z kořene. Tím se octli Čechové ve velikém nebezpečenství a byli tak poděšeni, že jeden z hradských správců, přistoupiv ke knížeti, pravil: "Hle, pane kníže, před Bohem a svatými jeho i před vaší milostí jako svědkem slibuji, jestliže mne všemohoucnost Boží ráčí vysvobodit z tohoto nebezpečenství a dopřeje mi života, vezte, že co nejdříve vezmu na se oděv mnišského slibu." Ale dík ochraně Boží zahynulo pádem stromů jen sedm lidí z celého vojska, ostatní se všichni vrátili bez úrazu. (Dne 1. března bylo viděti červená znamení na neobyčejném místě od soumraku do svítání.)

Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 66 (Cz)

 V tomto případě se vzhledem k použitému termínu ("vál velmi prudký vichr") - alespoň v českém překladu - nejspíš o tornádo nejedná. Poslední věta, popisující zřejmě polární záře (velmi častý jev popisovaný v kronikách), vymezuje výskyt jevu do prvních dvou měsíců roku.

 

2. červenec 1250

Dne 2. července odpoledne spadly veliké kroupy, které způsobily mnoho škod na osení zemním i jarním, na vinicích, na stromech ovocných i jiných a způsobily velkou záhubu dobytka, ptactva rozličného druhu, též mnoho lesní zvěře pobily. Na mnohých místech v českém království a nejvíce okolo Prahy se utopilo také mnoho lidí a potahů a velmi mnoho stavení a stodol bylo rozbořeno povětřím. Toto krupobití trvalo bez přestání sedm dní; a kroupy byly podivné velikosti a tříhranné a některé byly smíchány s mechem a potom následoval také veliký déšť a povodeň.

1250 VI Non. Julii (Jul. 2) grando magna cecidit post meridiem, quae multa damna intulit segetibus autumnalibus et vernalibus, vineis, arboribus pomiferis et aliis, multamque stragem fecit pecorum, volucrum diversi generis, silvestria etiam animalia plura peremit; in plerisque locis regni Bohemiae et maxima circa Pragam homines quoque et iumenta multa submersa et aedificia et granaria plurima turbine diruta. Quae grando duravit indissolubilis infra septem dies, et mirae fuit magnitudinis et triangula, et quaedam musco permixta, quam etiam nimia pluvia secuta est et inundacio.

Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 106,107 (Cz)

Cosmae Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler, transl. V.V. Tomek. FRB II.,1, Praha 1874, pp. 286,287 (La, Cz)

 Zde těžko soudit ... V latinském textu je výraz "turbine" ...

 

 srpen 1251

Dne 8. srpna za svítání se strhla velká síla větrů a blýskání a hřmění. Opět dne 14. srpna se strhlo podobné a strašné. Podruhé 18. dne téhož měsíce o půlnoci se strhlo podobné, jehož silným návalem se mnoho stavení pobořilo, stodoly se ze základů vyvrátily, mnoho lidí bylo udeřeno bleskem, obilí potlučeno krupobitím, ovoce setřeseno se stromů, vinice poškozeny v celé pražské diecézi.

Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 108 (Cz)

 Latinský text?

 

3. prosinec 1281 (1280)

Dne 23. června roku předešlého ... snesl se velmi prudký lijavec, který nadělal mnoho a velikých škod: vyvrátil ze základů hradby na hradě pražském ...) A nesmíme ani přejíti mlčením zmínku o prudké vichřici, jež se snesla toho roku 3. prosince, tj. na den svaté Barbory, a svou silou a prudkým úderem strhla s věží nejtěžší a nejpevnější stavby: na věži pražského hradu, která se nazývá "U větší brány", první budovu, druhé spadlo na zem stavení proti domu pana biskupa a dvoru, jenž se odedávna nazýval věží biskupskou, vystavěné v průčelí hradu velmi pevným a umělým dílem. Třetí stavení na věži konec mostu, díla výtečného a velmi silného, strženo smrští se sesulo na zem. O jiných menších staveních, vystavěných na věžích hradeb nebo na baštách, se nemůžeme rozepisovat, avšak podle toho co víme z hodnověrných zpráv, dvacet čtyři stavení věží na hradě pražském a na městských hradbách se sesulo silou větru. Kolik domů v městě pražském i mimo ně spadlo, pobořeno smrští, nelze ani spočítat. Na venkově byly smrští pobořeny stodoly a vyvráceno tolik ovocných i lesních stromů, že prý se něco podobného nestalo léta letoucí. ...  Větrný mlýn na Strahově se zřítil smrští od základu a byl téhož roku znovu vystavěn.

Nec est etiam obmittendum de impetu ventorum, qui eodem anno III Non. Decembris (Dec.3), hoc est in die beatae Barbarae, orti sua vi et impetu veloci deiecerunt de turribus gravissima et firmissima aedificia. In turri, quae dicitur ad maiorem portam, Pragensis castri primum aedificium, secundum aedificium contra domum domini episcopi et curiam, quae vocabantur antiquis turris episcopalis, aedificata in fronte castri opere firmissimo et artificioso, decidit in terram. Tertium aedificium in turri circa pedem pontis de nobili et fortissimo opere vi ventorum detrusum corruit in terram. De aliis minoribus aedificiis in turribus munitionum aedificatis seu propugnaculis specificare non possumus, sed secundum quod veridica relatione cognovimus, XXIV aedificia turrium infra castrum Pragense et muros civitatum per vim ventorum corruerunt. Quod domus in civitate Pragensi vi ventorum dirutae ceciderunt et extra, numero non est opus. In rure horrea vi ventorum diruta, arbores fructuum et silvarum, qualia ab antiquis diebus et similia non dicuntur accidise. Molendinum in Strahov ventosum vi ventorum funditus corruit et eodem anno reaedificatum est.

Pokračovatelé Kosmovi. Ed. M. Bláhová, Z. Fiala; překl. V.V. Tomek, K. Hrdina (rev. M. Bláhová, Z. Fiala). Svoboda, Praha 1974, str. 157-159 (Cz)

Cosmae Pragensis Chronica Boemorum cum continuatoribus. Ed. J. Emler, transl. V.V. Tomek. FRB II.,1, Praha 1874, pp. 342,343 (La, Cz)

  Zde se nejspíš (vzhledem k původnímu latinskému textu a ročnímu období) o tornádo nejedná, byť je v českém překladu použit termín smršť ... Navíc datování jevu je nejisté, neb předchozí věta hovoří o červnu roku předešlého (než ke kterému je veden záznam?) a vlastní popis začíná "prosincem toho roku" - tedy nejspíš taktéž roku předešlého?