Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Výskyt tornáda v Hevlíně 14. 5. 2002

(English version)

Dne 14. května 2002 se mezi 14.25 až 14.50 SELČ nad západní a severní částí Hevlína (viz mapa) vyskytlo tornádo, které přicházelo od jihozápadu a zakrátko po opuštění obce se rozpadlo.

Postižené místo bylo navštíveno Milanem Šálkem 14. května 2002 ve večerních a nočních hodinách, podrobnější průzkum místa byl proveden 16. května odpoledne Milanem Šálkem a Bohuslavou Markovou z pobočky ČHMÚ Brno.

Povětrnostní situace

Povětrnostní situace nebyla nijak zvlášť výjimečná; studená fronta postupovala přes střední Evropu k východu v nepříliš výrazné brázdě nižšího tlaku vzduchu a za ní se k nám při zemi rozšiřoval výběžek tlakové výše (viz animace - ale pozor, 3 MB). Tomu odpovídalo i rozložení geopotenciálu hladiny 500 hPa (nehluboká brázda nad západní Evropou, která se při svém postupu na východ spíše vyplňovala).

Podle meteorologických radarů (informace z radarové sítě ČR doplněné měřením družice METEOSAT - 11 MB, případně animace z radaru Malý Javorník - 4 MB) se na studené frontě vytvořila jihozápadně od Hevlína, tedy na rakouském území, výrazná bouře, která postupovala přes Laa an der Thaya a Hevlín dále k severovýchodu. Zároveň propagoval od severozápadu další bouřkový komplex, či spíše se vlivem vynucených výstupných pohybů vlivem roztékajícího se chladného vzduchu rychle vytvářely další bouřkové buňky na jihovýchodní straně bouřkového komplexu nad Českomoravskou vrchovinou. V každém případě lze pozorovat v uvedené oblasti prudký vývoj hluboké konvekce, přičemž maximum radiolokační odrazivosti nastalo v 14.40 SELČ. V tomto čase lze již vidět jednu celistvou mohutnou bouřkovou buňku, která postupovala dále k východu.

Tornádo se tedy zřetelně vytvořilo ve spojitosti s velmi rychle se vytvářejícími bouřkovými buňkami, které vznikaly mezi bouřkovým komplexem nad Českomoravskou vrchovinou a výraznou bouří postupující z rakouského území.

Výsledky terénního průzkumu

Podle výpovědi svědků se mezi 14.00 až 14.30 v oblasti u velkého vojenského bunkru objevil černý atmosférický vír, popisovaný mj. slovy "jakoby hořel stoh". Mezi uvedeným místem a Hevlínem byly zjištěny pouze nepříliš rozsáhlé škody na větrolamu a nakloněné stožáry elektrického vedení (vychýlení je přesně ve směru rotace tornáda, ale nebylo zjišťováno, zda uvedené poškození stožárů skutečně nastalo působením rozebíraného víru). Kolem 14.25 SELČ tornádo udeřilo na západní část obce. Svědkové líčili, že se nad postiženou částí obce setkaly dva víry, menší od jihu, větší od západu, což by se vysvětlilo dvěma podružnými víry hlavního ("mateřského") tornáda. V západní části obce byly projevy tornáda nejničivější, vír zde především odnášel střešní krytinu, lámal a vyvracel stromy, jejichž části přenášel spolu se střešní krytinou na vzdálenosti desítek metrů. Trosky vlétaly do oken a hluboko do nitra obytných místností. U jednoho domu byla dokonce pobořena cihlová zídka, ale zde se mohlo též jednat o působení letících trosek. V jednom případě byla významně poničena i štítová zeď. Šířka škod v západní části obce byla asi 100 m, ale je nutno mít na paměti, že zde patrně působily dva savé víry hlavního tornáda. Doba působení tornáda zde byla odhadována na 7 minut.

Mnozí svědkové popisovali, že nebylo možné otevřít dveře do domů (otevírané směrem dovnitř), což je vysvětlitelné značným podtlakem, který rozebíraný vír provází.

Krátce po tornádu začaly padat kroupy o velikosti do 1 cm a poté nakrátko déšť, ale množství srážek nebylo příliš velké (asi do 1 mm).

Tornádo posléze postupovalo přes území zemědělského podniku Agrospol, kde bylo popisováno jako jednolitý velký válec, jehož šířka byla odhadována na 5-10 m, což bylo potvrzeno i rozměrem škod na plechové střeše, přes kterou tornádo přešlo. Tornádo se zde podepsalo především na střechách a některých již starších a nepříliš pevných dřevěných budovách.

Následně polámal vír dva topoly u silnice na Hrušovany a Brno, odnesl větve do pole a směřoval na Hevlínskou cihelnu, kde však jeho projevy již začaly slábnout. Stále sice unášel prach, trosky a byl schopen odtrhnout ochranné fólie na stavebním materiálu, ale významné škody již nepůsobil. Po přechodu kolem budov cihelny, kde byl pozorován kolem 14.45 SELČ, si to namířil na severní okraj nového hliniště (těžební jámy) a nakonec údajně změnil svoji trasu na jihovýchod, směrem k rakouské hranici, nicméně již od cihelny nebylo možné identifikovat stopu tornáda na zemi. Lze usoudit, že v oblasti východně od zmíněného hliniště se tornádo rozpadlo.

Podle všech svědectví bylo tornádo levotočivé a u cihelny se pohybovalo rychlostí 10-20 km/h (rychlost cyklisty). Z relevantních časových údajů vztahujících se k počátku jeho působení na západním okraji Hevlína a pozorování z kanceláří cihelny lze vypočítat postupnou rychlost 5-10 km/h, nicméně je pravděpodobné, že v západní části Hevlína se "zdržovalo" déle a při svém postupu na severovýchodu svoji postupnou rychlost zvyšovalo. Tomu by odpovídala též šířka a charakter škod. Životnost tornáda je možno odhadnout na 15-25 minut.

Zjištěné stopy působení tornáda jsou asi 2,5 km dlouhé (viz mapa). Nicméně podle svědků a též podle zmíněného varování rakouského rozhlasu se tornádo (nebo alespoň kondenzační nálevka) mohlo pozorovat již na rakouském území, což by odpovídalo dráze nejméně 3 km.

Celkově bylo poškozeny střechy asi na 30 stavbách a ačkoliv to některé občany zastihlo venku a trosky létaly okny hluboko do obytných budov, nedošlo (naštěstí) kromě úleku k žádnému vážnému zranění.

Z hlediska budování systému varování před těmito jevy byla zajímavá ta skutečnost, že pan Václav Pechal slyšel na rakouském rozhlasovém kanálu O3 (přehlasované "O") informaci, že "tornádo právě postupuje z oblasti Laa na Hevlín". Bohužel uvedené varování (pochopitelně v němčině) se vysílalo až v hlavních zprávách v 15.00 (tedy půlhodinu po výskytu tornáda), takže jeho využitelnost byla nulová. Milan Šálek již kontaktoval Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni a lokální média v Laa an der Thaya, nicméně do 20. 5. 2002 žádné další upřesňující informace nepřišly.


Děkuji všem ochotným lidem za pomoc při sběru informací, jmenovitě Bohuslavě Markové z ČHMÚ Brno, Miloši Dvořákovi z ČHMÚ - CPP Praha Komořany, Hasičskému a záchrannému sboru ze Znojma, všem obyvatelům postiženého Hevlína, Jánu Kaňákovi z SHMÚ a Otto Svabikovi z Ústředního ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni. Kombinovaná informace z radarů ČR a družice METEOSAT je dílem Petra Nováka z ČHMÚ.