2001-05-31 14:00 UTC

Kochánov (okr. Benešov)

tornádo

F2

ca. 3 - 4 min

Zpět

V odpoledních hodinách dne 31. května 2001 přešly přes naše území dvě konvektivní bouře, doprovázené tornády. Bouří bylo ten den samozřejmě více, z hlediska tornád však ty ostatní nebyly zajímavé. Obrázek vpravo ukazuje trajektorie bouří na našem území (přesněji sumy radarové odrazivosti) mezi 12. až 18. hodinou světového času (UTC), přičemž trajektorie bouří, o nichž pojednává další text, jsou označeny modrou a červenou šipkou. Vývoj a pohyb bouří znázorňuje též radarová animace (pozor: 1,3 MB), barevné označení šipkami je v obou obrázcích totožné.

 


Povětrnostní situace

Analýza přízemního tlakového pole+hladina 500 hPa  Analýza hladiny 850 hPa 

Povětrnostní situaci z 31. května ve 14.00 SELČ ilustruje obrázek, na němž je možno zjistit přízemní tlakovou níži nad Čechami, která se prohlubovala a postupovala dále k východu. S ní byla spojená frontální vlna, dobře patrná mj. i na teplotním poli v hladině 850 hPa, která způsobila níže rozebírané silné bouřky s průvodními nebezpečnými povětrnostními jevy. V hladině 500 hPa se přitom nad střední Evropou prohlubovala brázda nízkého tlaku vzduchu.
Z analýzy aerologického výstupu stanice Brno-Sokolnice ze 14. hodiny SELČ diskutovaného dne  vyplývá, že před frontou nebyla podmíněná labilita příliš výrazná, ale za zmínku stojí větší vertikální střih větru, kdy do hladiny asi 925 hPa vál slabý až mírný jihovýchodní vítr do 5 m/s, zatímco ve vyšších hladinách, především nad hladinou asi 720 hPa dosahoval západní vítr rychlosti 17 m/s a v hladině 400 hPa až 45 m/s, což vytváří velmi příznivé podmínky pro vznik vírů s přibližně horizontální osou.

Průběh jevu

Mateřská bouře tornáda, jednoznačně nejsilnější bouře toho dne na našem území, začala svou pouť kolem 11:50 UTC na západě Čech, prošla (ještě ve slabší podobě) přes Křivoklátsko a jižní okraj Prahy, a nad okresem Benešov začíná její "tornádická" etapa - kromě Benešovska řádila tornáda především mezi Zručí nad Sázavou až po Světlou nad Sázavou. Bouře pak zeslábla na Havlíčkobrodsku kolem 16. hodiny UTC (18. hodiny SELČ). Tornády byl zasažen dlouhý pás území v okolí Sázavy, mezi Zručí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Milošovicské tornádo je patrně nejvýznamnějším tornádem posledních deseti let - jak co se plošného rozsahu škod týče, tak zejména z hlediska jeho dokumentace. V mapě sytější odstín opět vyznačuje oblast jednoznačně prokázaného výskytu tornáda, světlejší odstín pak oblast výskytu dalších škod, které nejspíš nejsou tornádického původu.

 

První svědecky prokázané tornádo se vyskytlo na Benešovsku, mezi obcemi Kochánov a Střížkov (viz mapa). Pan Jan Škvor pozoroval tornádo z Kochánova - dle jeho svědectví rotovalo cyklonálně (čemuž odpovídal i charakter škod v obou zmíněných obcích), průměr tornáda odhadl na cca 150 metrů, pozoroval jej po dobu asi tří munut, poté mu zmizelo z dohledu. Další lokalita možného výskytu je kolem silnice č.111 na Divišov. Zde na výskyt tornáda usuzujeme pouze nepřímo, na základě charakteru poškození stromů. Podle neověřených zpráv viděli vír další svědci ze vzdálenějšího okolí . V mapě sytější odstín vyznačuje místo výskytu tornáda, světlejší odstín pak oblast výskytu dalších škod, které však nejspíš nejsou tornádického původu - zřejmě se zde vyskytl silný downburst, resp. microburst (polom nad Bílkovickým mlýnem).

Bouře, která toto tornáda "zplodila", byla jednoznačně supercelou. Nemáme sice k dispozici dopplerovská data, která by ukázala mezocyklonu, avšak "klasická" data radarové odrazivosti (Brdy, Skalky) ukazují v podstatě "učebnicové" radarové echo ve tvaru háku, typické právě pro supercely.

 

Na závěr ještě několik družicových snímků z doby, kdy bouře byla přibližně nad Ledčem nad Sázavou: 

   

Mapové podklady použité na této stránce jsou založeny na mapách GeoBáze ®, Prohlížeč Professional, společnosti Geodézie ČS, a.s.