2005-07-29 21:00 UTC
Krušné hory
"Noční" tornádo v Krušných horách
V době mezi 23:00 a 23:40 SELČ byly v ose Abertamy - Ryžovna - Loučná - České Hamry na hřebenu Krušných hor (v úseku cca 20 km) poničeny střechy, v některých místech části domů, chat a dalších stavebních konstrukcí včetně lesních polomů a vývratů. Nezvyklé akustické projevy, charakter poškození staveb, rozložení trosek, pozorování vířivého pohybu a další výpovědi svědků potvrzují, že škody v této oblasti byly způsobeny tornádem.
Definitivní stanovení charakteru příčinného jevu bylo ztíženo tím, že v daný večer způsobily bouřky značné škody větrem a mimořádně intenzivní elektrickou aktivitou v celém Karlovarském i sousedních krajích. Rozsáhlé polomy, řada obcí s nepřístupnými komunikacemi, bez elektřiny a telefonního spojení, více než 1000 tísňových volání - to vše vedlo ke svolání krizového štábu Karlovarského kraje a k řešení situace jako mimořádné události. Dokumentování celého rozsahu škod, příprava zprávy pro státní orgány a prověřování stále nových svědectví spolu s četnými odbornými konzultacemi vedlo ke značně opožděnému vystavení informace na této webové stránce.
Popis meteorologické situace
V pátek 29.7. nad územím západních Čech vrcholilo tropické jihozápadní proudění, které se projevilo vůbec nejvyššími teplotami léta 2005. Z Francie postupovala nad Německo velmi zvolna studená fronta. Na zvlněném frontálním rozhraní a v oblasti nižšího tlaku vzduchu před ním se v pozdních odpoledních hodinách vyvíjely intenzivní bouřky, které postihly jihozápadní Bavorsko a část území Saska (snímek z geostacionární družice MSG, čas 19 hod. SELČ, vizuální kanál). Nad Českou republikou a blízkým okolím bránila samovolnému vývoji bouřek zádržná vrstva příliš teplého vzduchu (energie CIN ve výškovém rozsahu cca 1-3 km). K dynamickému vývoji bouřkové oblačnosti došlo nejprve v lokálním měřítku nad Chomutovskem a vzápětí nad Karlovarskem a Sokolovskem (mezi 21-22 hod SELČ). Hlavní bouřkové pásmo postupovalo v době mezi 22:30 a 23:30 SELČ přes Karlovarský a Plzeňský kraj a do 02 hod následujícího dne přešlo v rámci republiky také přes severní, střední a jižní Čechy a potom zesláblo.
Podmínky pro vývoj konvekce
Proudění před studenou frontou bylo značně teplé a vlhké, což lze doložit polední analýzou a následnou předpovědí adiabatické vlhké potenciální teploty z modelu ALADIN. Tomu odpovídá také mimořádně vysoký energetický potenciál vyjádřený energií CAPE spočtenou modelem ALADIN (vlevo "průběžná" analýza, vpravo předpověď pro večerní hodiny) nebo vyhodnocenou z "polední sondáže" např. bavorské aerologické stanice 10771 v blízkosti hranice s ČR. Hodnota CAPE spočtená z přízemní teploty a teploty rosného bodu byla 3915 J/kg, z hodnot zprůměrovaných ve vrstvě do 50 hPA nad zemí byla 1578 J/kg - obě hodnoty jsou mimořádně vysoké (výpočet programem TEMP, fy SWING a.s). Přiložen je zde také "hodograf" se zřetelným pravostáčivým zakřivením a výraznějším střihem větru ve spodních hladinách atmosféry. Subjektivně byla stanovena průměrná rychlost postupu bouře (černý kroužek) a graficky vyhodnocena složka "helicity" SREH 0-3 km (ČHMÚ zatím provozně tuto veličinu nepočítá, experimentální výpočet se provádí pouze pro aerologické stanice Praha, Prostějov a Vídeň). Pro Prahu byly spočteny hodnoty 36, 76 a 176 m2/s2pro termíny měření 12, 18 a 00 UTC (tedy vzestupný trend). Praha ovšem zůstala mimo centrum dění.
Shrnutím předchozího lze konstatovat, že podmínky nad střední Evropou byly příznivé pro vývoj "organizované konvekce" s vysokým potenciálem výskytu doprovodných nebezpečných jevů (vítr, kroupy), příp. pro vývoj "supercel". Ten byl zaznamenán na území Saska, přes které postupovala "supercela" v podvečerních hodinách (kroupy o průměru 5-7 cm, ojediněle 10-12 cm, výskyt tornáda). Lokální bouře na západě Čech před hlavním pásmem měly také pozoruhodné projevy: rozštěpení bouře na 2 jádra na Sokolovsku ve 22:10 SELČ, "downburst" u obce Měděnec kolem 22:30 SELČ (svědectví pana Dr. Žatečky), těsně předtím kroupy ve Stráži nad Ohří, "downburst" (možná i tornádo - svědek pan Děkan popisuje neobvyklý zvuk "jako kdyby se rozeběhl velice silný vysavač") poblíž Suché u Jáchymova (udávám čas "po 20 hod. SELČ, dle radaru to mohlo být 21:20 nebo kolem 22:10 SELČ). Přechod výrazné "squall-line" v dalších hodinách byl provázen řadou "downburstů" s nárazy větru od 20 do 40 m/s (Cínovec 53 m/s). Kromě "downburstů" se v oblasti Krušných hor vyskytla i tornáda: 3 na německé straně (viz mapka ze serveru www.frontgewitter.de), zde také popis "supercely" nad Saskem), a minimálně jedno na straně české.
Škody způsobené tornádem
Kromě opakovaných výjezdů z plzeňské pobočky ČHMÚ (první návštěva v pondělí 1.8.) lokalitu dokumentoval Mgr. David Král z pobočky ČHMÚ v Ústí n. Labem. Cenné informace jsme získali na setkání zástupců postižených obcí (jednání 12.8. na Božím Daru) a zcela zásadně ovlivnily vyhodnocení situace letecké snímky pořízené na žádost starosty Božího Daru pana Ing. Horníka dne 2.8. karlovarskou firmou Koordinace (děkujeme Ing. Papežovi za poskytnutí fotodokumentace a svolení k jejímu publikování pro účely vyhodnocení). Významně nám pomohla rovněž spolupráce s ředitelstvím HZS Karlovarského kraje a s Lesy ČR s.p. a samozřejmě výpovědi ochotných svědků.
První den průzkumu byl zaměřen na polomy v horském údolí Rolava - Přebuz, na které nás upozornil a jež velmi podrobně zmapoval pozorovatel klimatologické stanice Šindelová pan Kovařík. Zdevastované lesní plochy z této oblasti jsou součástí celé mozaiky polomů a vývratů, které zničily na území Karlovarska a přilehlé části Plzeňského kraje jen z majetku Lesů ČR s.p. cca 220 tis. m3 dřeva, v Krušných horách zejména v údolích exponovaných nárazům větru z jihozápadního směru, na které zde nejsou porosty podle odborníků odolné. S takovouto zkušeností jsme se na žádost kolegů z Ústí nad Labem vypravili do obce Loučná situované v horském sedle mezi Klínovcem a Fichtelbergem, kde bylo podle informací v médiích poničeno několik střech. Do tisku se dostala také informace o poškozené farmě v Abertamech. Přestože se mezi lidmi mluvilo o řádění tornáda, které bylo údajně i pozorováno z německého Oberwiesenthalu (k události došlo sice v nočních hodinách, obloha však byla témeř nepřetržitě osvícena četnými blesky), přikláněli jsme se zpočátku k verzi downburstu a zesílení účinků větru horským terénem. Dodatečně byla z četných zdrojů získána bohatá fotodokumentace následků a další svědecké výpovědi, což vedlo k přehodnocení výkladu jevu.
V prodloužení vykonstruované trasy tornáda ve směru do vnitrozemí jsou polomy podél silnice Nejdek - Pernink, které mohou ale nemusí být s tornádem spojeny. Pravděpodobně prvním cílem víru, který zde byl také pozorován, se stala farma na jihozápadním okraji Abertam (obrázek vlevo) s dalšími škodami menšího rozsahu na území obce. Vír strhl části plechové střechy a úplně zničil dřevěnou přístavbu zemědělské budovy. Pozoruhodná je zakřivená trajektorie dřevěných trosek (červená šipka), která napovídá o podružném savém víru s anticyklonální rotací. Podle výpovědi pana Doležala z Abertam bylo kromě jiných věcí zajímavé vysávání vzduchu ven z místností do všech směrů (nedala se zavřít okna, záclony ven na všech stranách domu).
Dalším objektem destrukce se stala samota na Ryžovně (prostřední obrázek) za horským hřebenem. Střecha opravená před dvěma roky byla zničena, lehčí trosky neseny ve směru postupu daleko za silnici, těžké shozeny za dům, část odhozena vpravo od směru postupu (na leteckém snímku z 2.8. jsou trosky částečně odklizeny, svědectví ovšem potrvzuje stržení do strany). Domek za silnicí poškozen nebyl. Mezi Ryžovnou a Božím Darem se vyskytlo několik rozsáhlých polomů, zejména v okolí Božídarského Špičáku. Přímo na Božím Daru vážnější škody zmiňovány nebyly.
Nejvíce byla zasažena skupina domků nad obcí Loučná (obrázek vpravo). Totálně stržená střecha i s pozednicí poškodila okolní objekty. Eternitové kusy se zasekaly do nově zateplené blízké budovy a úlomky byly nalezeny až na tržišti v Loučné (vzdálenost 1 km, stánky trhovců větrem nedotčeny). Trám dlouhý 3 m byl odnesen a vklíněn do kmene javoru vzdáleného 100 m. Míru poškození ilustruje následující galerie obrázků. Jednou ze zajímavostí bylo uvedení do pohybu balíků slámy skutálených z okolních svahů do údolí (hmotnost kolem 300 kg). Hluk provázející ničivý vítr byl přirovnán k blížící se lokomotivě. Opět byl zmíněn savý efekt otevírající okna. Pan Zelenka z domu s utrženou střechou je kronikářem obce a přestože po dobu jeho pobytu od roku 1968 byl v místě i silnější vítr (na Fichtelbergu naměřen během bouře náraz 42 m/s), neodnesl mu ze střechy ani kousek ethernitu. V časovém vymezení výskytu je trochu problém, údaje se rozcházejí v rozmezí 23:20 až 23:40 SELČ. Vzhledem k návaznosti na další lokality se přikláníme k času 23:30 SELČ, ze kterého dokládáme radarový snímek. Radiolokační situace pro postiženou oblast není nijak nápadná, což může být částečně způsobeno jak útlumem tak již značnou vzdáleností od radaru (paprsek vysoko nad povrchem). Zvýraznění odrazivosti nedosáhneme ani zkombinováním se sousedními německými radary.
Stopa škod pokračuje z Loučné směrem na České Hamry, Kovářskou a Vejprty. Místy byly poškozeny zejména plechové střechy. Podél silnice č. 219 zůstal rozsáhlý polom po pravé straně pod Vlčím kopcem. Zajímavé svědectví jsme získali z hájovny Černý potok (východně od Vejprt) od pana Chvály. Vítr rozházel prkna složená na dvoře, ale záclonu, kterou byl přikryt bazén, a zavěšené květináče nechal na místě. Polomy v této oblasti jsou soustředěny do údolí Černého potoka a částečně byl zasažen břehový porost hraničního potoka Polava. Přímo ve Vejprtech údajně mnoho lidí o vichřici ani nevědělo. Podle sdělení pana Chvály se jednalo o jeden výrazný poryv kolem 23:40 SELČ netrvající ani minutu.
Závěrečné poznámky
Zdokumentování a vysvětlení tohoto případu bylo značně komplikované. Jev se vyskytl v nočních hodinách, není tedy k dispozici fotodokumentace ani videozáznam. V oblasti došlo celkově ke značným škodám. Ve spolupráci s Deutscher Wetterdienst bylo dokonce zkoumáno, zda nebyla splněna definice pro derecho. Podle rozsahu území, kde byly zaznamenány nárazy větru nad 26 m/s, se zdá že nikoliv. Přesto se tato událost řadí mezi nejextrémnější projevy "organizované konvekce" ve střední Evropě. Bohužel se místa výskytu tornád nacházejí v oblasti značně vzdálené od radarů. Kromě polí odrazivosti jsme dodatečně dostali k dispozici i pole radiálních rychlostí z dopplerova radaru v Drážďanech. Oblast Fichtelbergu je na samém okraji dosahu. Byl zde detekován silný vítr, interpretace snímku z hlediska možné rotace je však značně problematická.
Mapové podklady použité na této stránce jsou založeny na mapách GeoBáze ®, Prohlížeč Standard, společnosti Geodézie ČS, a.s.
Zpracoval: RNDr. Jan Sulan, ČHMÚ
