Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

SILNÉ BOUŘKY NA MORAVĚ SPOJENÉ S VÝSKYTEM TROMBY V OBCI LANŽHOT DNE 26.5.1994

Milan Šálek (ČHMÚ)


V tištěné podobě vyšlo v Meteorologických Zprávách, 47, 1994, č.6, s.172-177

Stručný obsah:

Dne 26.5.1994 přecházela přes Českou republiku studená fronta, na které se ve večerních hodinách vyskytla na jižní Moravě intenzívní bouřková činnost. Při přechodu silné bouřky přes obec Lanžhot na okrese Břeclav došlo po přívalovém dešti k mimořádným škodám působením větru. Z vyhodnocené meteorologické dokumentace, charakteru škod a především výpovědí svědků vyplynulo, že se s největší pravděpodobností jednalo o trombu. V článku je vylíčena povětrnostní situace a průběh počasí v Lanžhotě a okolí s důrazem na popis tromby, její dráhy a účinků.


1. ÚVOD

Podnětem k napsání článku byly zprávy sdělovacích prostředků, zejména televize Nova, o neobvykle velkých škodách způsobených silným větrem nebo smrští, ke kterým došlo při silné bouřce 26. května 1994 ve večerních hodinách v obci Lanžhot na okrese Břeclav. Protože vzniklo podezření, že se mohlo jednat o trombu, byl o šest dní později autorem proveden terénní průzkum lokality, při kterém byli vyslechnuti svědci a zmapována oblast škod. Obsahem článku je celkový obraz povětrnostní situace, popis průběhu počasí na jižní Moravě a vylíčení ničivého jevu podle charakteru škod a výpovědí svědků.

2. POVĚTRNOSTNÍ SITUACE A PŘEHLED POČASÍ NA JIŽNÍ MORAVĚ 26.5.1994

Vývoj pole geopotenciálu v hladině 500 hPa je znázorněn na obr.1. Přízemní povětrnostní situaci 26.5. v termínech 17-23 letního času (15-21 UTC) ilustruje obr.2. Zvlněná studená fronta postupovala nevelkou rychlostí přes Českou republiku k východu. Přitom se nad východním Rakouskem vytvořila vlna spojená s podružnou tlakovou níží, která se v čase 23 h SELČ (21 UTC) nacházela nad západním Slovenskem. Podle aerologického měření ve Vídni byla vzduchová hmota před studenou frontou absolutně labilní (obr.3).

Obr.1 Mapa geopotenciálních výšek hladiny 500 hPa 26.5.1994 14 h SELČ (12 UTC; čárkovaně) a 27.5.1994 02 h SELČ (00 UTC). 

  
Obr.2 Zjednodušené přízemní mapy ze dne 26.5.1994, termíny 17 h, 20 h, 23 h SELČ (15, 18, 21 UTC).

 
Obr.3 Analýza aerologického výstupu ve Vídni 26.5.1994 ze 14 h SELČ (12 UTC).

Podle informací z družice METEOSAT (obr.4) se nad východním Rakouskem mezi 16 až 17 h SELČ (14 až 15 h UTC) vytvořila výrazná kupovitá oblačnost, která dále mohutněla a postupovala na severovýchod. Největšího rozvoje dosáhla kolem 20 h SELČ (18 h UTC) v oblasti jižní Moravy (obr.4c). V následujících hodinách bouřková oblačnost při svém postupu na severovýchod postupně slábla.
   
Obr.4 Informace družice METEOSAT 5 (infračervené spektrum) ze dne 26.5.1994, 18-21 h SELČ (16-19 UTC). Zdroj: archív METEO France.

a) 18 h SELČ (16 UTC),
b) 19 h SELČ (17 UTC),
c) 20 h SELČ (18 UTC),
d) 21 h SELČ (19 UTC)

Díky panu Köckovi z Technické univerzity v Grazu byly získány také trojrozměrné průměty hodnot odrazivosti přepočtené na intenzitu srážek z meteorologického radaru ve Vídni, bohužel až z termínu 21.05 SELČ, resp. 19.05 UTC, tedy v době, kdy byly bouřky již za vrcholem svého rozvoje (v předchozích termínech byl radar mimo provoz). Z obrázku č. 5 vyplývá, že nejvyvinutější oblačnost se v uvedeném termínu nacházela severovýchodně od Lanžhota (tedy ve směru výškového proudění) a dosahovala zde maximální výšky 11-12 km. Nejvyšší odrazivost v jádrech bouřek odpovídá intenzitě srážek 15-50 mm/h.

Obr.5 Kvazi-trojrozměrné zobrazení odrazivosti přepočtené na intenzitu srážek z radaru Wien - Schwechat, 26.5. 21.05 SELČ (19.05 UTC). Zdroj: archív TU Graz. (Lanžhot označen malým křížkem)

Bouřky s sebou přinesly místy velmi vydatné srážky, což ukazuje obr.6. Největší množství ze dne 26.5. bylo naměřeno v Moravských Bránicích (jihozápadně od Brna) - 88.6 mm. Druhý největší úhrn, 76.2 mm, byl zaznamenán na stanici v Břeclavi, 8 km severozápadně od lanžhotského kostela.

Obr.6 Mapa úhrnů srážek na jižní Moravě ze dne 26.5.1994 (z údajů všech klimatologických stanic).

2.1 Analýza vertikálního střihu větru

Podle [1,2] se při nebezpečných bouřích vyskytují určité charakteristické rysy vertikálního střihu větru. Proto byl z aerologického výstupu z Vídně z termínu 14 h SELČ vykreslen hodograf (obr.7). Tvar hodografu a přítomnost tryskového proudění v hladině 300 hPa jsou v dobré shodě s poznatky uvedenými v [1,2], kde jsou tyto charakteristiky považovány za jedny z nejdůležitějších při stanovování oblastí náchylných k tvorbě ničivých bouří (severe storms). Při výskytu těchto bouří se podle [1] pohybují hodnoty vertikálního střihu větru ve vrstvě oblačnosti kolem 0.003 s-1, což také výborně souhlasí s vypočteným vertikální střihem větru mezi hladinami 925 a 200 hPa o hodnotě 0.0028 s-1.

Obr.7 Hodograf odvozený z aerologického výstupu Vídeň, 26.5.1994, 14 h SELČ (12 UTC), hladiny povrch - 300 hPa.

3. PRŮBĚH POČASÍ V LANŽHOTĚ 26.5.1994 A ZPŮSOBENÉ ŠKODY

3.1 Počasí podle záznamů v měsíčním výkazu meteorologických pozorování na stanicích Lanžhot a Břeclav

Poznámka: Časové údaje jsou zde uváděné pouze ve středoevropském letním čase.

Na srážkoměrné stanici Lanžhot (obr.8, lokalita 4) se přicházející bouřka projevila prvním zahřměním v 18.20 letního času. Blízká bouřka silné intenzity je zaznamenána od 19.20 do 20.50. Déšť začal v 19.15 h, přičemž od 20.20 do 20.50 byl déšť klasifikován jako velmi silný (pozorovatelem označen jako průtrž). Kroupy pozorovány nebyly. Srážky skončily o půlnoci, ale od 20.50 byl déšť zřejmě jen slabé nebo velmi slabé intenzity. Celkový úhrn za tento den zde činil 33.7 mm. Stanice leží mimo území postižené silným větrem, zřejmě proto zde nebyl zvlášť zaznamenán.

Srážkoměrná stanice Břeclav (8 km severozápadně od lanžhotského kostela) zaznamenala bouřku od 18.55 do 20.20 a déšť od 19.00 do 20.30 h. Byl pozorován též nárazovitý vítr od severozápadu, a to od 19.00 do 22.00 h. Naměřené množství srážek činilo 76.2 mm.

3.2 Průběh počasí a popis jevu způsobujícího materiální škody podle výpovědí svědků

Podle vyjádření několika svědků došlo v Lanžhotě k těmto pozorovaným jevům: Po 19. hodině přišla od jihozápadu silná bouřka, která se projevila také přívalovým deštěm. Kolem 20.45 letního času déšť podstatně zeslábl. V době silných srážek byla obloha neobvykle tmavá. V oblasti srážkoměrné stanice v severní části obce (viz též obr.8) byl zaznamenán výrazný vertikální střih větru: silný přízemní vítr od severovýchodu, zatímco oblaka se velkou rychlostí pohybovala od jihozápadu až jihu.

Kolem 20.45 byl pozorován asi 1 km severozápadně od lanžhotského kostela (v polích, blízko stromořadí topolů, viz též obr.8) světlý svislý sloup s tmavými pásy na okrajích, který se směrem nahoru rozšiřoval. Paní Mrázovou byl popisován jako trychtýřovitý vír s vertikální osou, v němž se ve výšce točily větve odlámané z korun topolů. Podle tohoto svědectví se vytvářel od země směrem vzhůru. Během několika desítek sekund zasáhl ničivý vír západní část obce a při svém postupu na jihovýchod a východ způsobil rozsáhlé škody v pruhu území širokém 300-600 m. I další výpovědi hovoří o vírovitém charakteru větrné pohromy. Někteří svědkové dokonce hovoří o dvou vírech. Veškeré škody nastaly během 3-10 minut.

Těsně před příchodem víru byly pozorovány zajímavé zvukové efekty. Jeden svědek hovoří o nikdy neslyšeném nedefinovatelném zvuku, jiný přirovnal hluk před začátkem poryvů k projíždějícímu vlaku ve vzdálenosti několika desítek metrů.

Vzhledem k popisovaným jevům je tento vír označen jako tromba a tento termín bude již používán v dalším textu.

Obr.8 Situační plánek území postiženého trombou.

3.3 Charakter škod

Území, kde byly způsobeny významné materiální škody, je zobrazeno na obr.8. Pás škod je přitom je částečně generalizovaný, uvnitř tohoto území se také vyskytovala místa, kde škody byly minimální. Ničivý vír silně poškodil 200 domů a způsobil škodu přes 10 miliónů korun. Nejvíce byly poškozeny střechy a stromy. Tromba ničila střešní krytinu a často ji přenášela na vzdálenost desítek i stovek metrů. Například část plechové střechy ze západní části Lanžhota byla přenesena ke kostelu, čímž urazila dráhu asi 300-500 m. Vír nejen vyvracel stromy, ale místy odtrhl korunu od kmene. V některých případech byly pobořeny i cihlové zídky (videozáznam škod z následujícího dne ráno do značné míry vylučuje možnost, že zídky byly zničeny padajícími stromy nebo větvemi). Živel nezpůsobil naštěstí žádné zranění.

Obr.9 Plechová střecha přenesená ze sousedního domu ze vzdálenosti kolem 20 m. Lokalita je asi 100 m jihovýchodně od kostela. Foto autor.

Škody charakterizují následující fotografie. Na obr. 9 je na stodole část plechové střechy, přenesená ze vzdálenosti asi 20 m ze sousedního domu (lokalita je asi 100 m jihovýchodně od kostela). Obr.10 ukazuje poničené koruny topolů v místě fotbalového hřiště (pohled k severozápadu, lokalita č. 2 na obr.8). Zvláštní pozornost zasluhuje obr.11, na kterém je dokumentována částečně zbořená zídka na fotbalovém hřišti (pohled k severovýchodu). Vzdálenější část se zřítila směrem k severu, bližší část směrem k jihu. Videozáznam opět potvrdil, že zřejmě nešlo o přímý vliv padajících stromů a větví, ale pravděpodobně o působení větru. Z toho by bylo možné usoudit na levotočivý charakter víru.

Obr.10 Ulomené koruny stromů u fotbalového hřiště (lokalita 2 na obr.8). Foto autor.

Z místa fotbalového hřiště byly též přenášeny části plechových střech na vzdálenost stovek metrů směrem na východ. Podle terénního průzkumu byly účinky tromby na vegetaci znatelné ještě v okolí dálnice u hraničního přechodu se Slovenskem, přičemž projevy víru zde zřetelně slábly. Za dálnicí směrem na východ tromba zřejmě zanikla. Celkem urazila dráhu 3-4 km.

Obr.11 Pobořená cihlová zídka u fotbalového hřiště (lokalita 2 na obr.8). Foto autor.

Severní část Lanžhota nebyla zasažena téměř vůbec. Jako kuriozita působí skutečnost, že o větrné pohromě se jeden občan ze severní části obce dozvěděl až druhý den večer ze zpravodajství televize Nova.

4. ZÁVĚR

Popis jevu, který způsobil velké materiální škody v Lanžhotě, nejvíce odpovídá trombě ve smyslu její definice v [4], pravděpodobně s cyklonálním charakterem otáčení. Rozporně působí svědectví o tvorbě víru směrem od země; zde se zřejmě jedná o optický klam způsobený „zviditelněním“ víru při dotyku se zemí a výstupem zvířeného prachu a drobných předmětů (větví). Průměr tromby při dotyku se zemí je odhadován na několik desítek až stovku metrů (vzhledem k obecně nepravidelnému a nerovnoměrnému postupu tromby není možné mechanicky považovat šířku pásu škod na obr.8 za průměr víru). S odkazem na některá svědectví nelze vyloučit existenci dvou vírů.

Tromba (někdy, zvláště ve starší literatuře, označovaná jako smršť) je ve střední Evropě jev poměrně vzácný, podle [5] bylo na území Čech Moravy a Slezska zaznamenáno v historické době 32 těchto ničivých vírů (tromba diskutovaná v tomto článku bude zřejmě další). V Rakousku jich bylo v letech 1910 - 1970 podchyceno 68. Je otázkou, kolik jich zůstává neodhalených. Podle ústního sdělení dr. Setváka byly v roce 1994 v Evropě zaznamenány nejméně dva podobné případy, 31. srpna v severní Itálii a počátkem září ve Španělsku. Vzhledem k řídkosti výskytu tromby není v našich podmínkách reálné uvažovat o jakékoliv speciální předpovědi tohoto jevu. Jiná je situace v případě ničivých bouří, které jsou základním předpokladem jejího vzniku; vzhledem k pokroku ve výpočetní, telekomunikační a sdělovací technice lze předpokládat, že výstražná služba varující obecně před nebezpečnými povětrnostními jevy spojenými s velmi silnými bouřemi se může stát v krátké době běžnou skutečností i mimo specializovaná odvětví (jako např. letectví).


Poděkování: Děkuji zástupcům obecního úřadu Lanžhot a obyvatelům postižené obce za vstřícný postoj při sběru informací, dr.M.Setvákovi, dr.J.Kráčmarovi z ČHMÚ a panu K.Köckovi z Technické univerzity Graz za cenné konzultace a materiály. Poděkování patří i paní V.Frantové za překreslení některých obrázků.


Literatura:

[1] Doswell,C.A.: The Operational Meteorology of Convective Weather, Volume I: Operational Mesoanalysis. Rockville, NOAA 1982.

[2] Doswell,C.A.: The Operational Meteorology of Convective Weather, Volume II: Storm Scale Analysis. Rockville, NOAA 1985.

[3] Hanzlík, S.: Základy meteorologie a klimatologie. Praha, NČSAV 1956. 321 s.

[4] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha, Academia + Ministerstvo životního prostředí ČR 1993. 594 s.

[5] Munzar,J.: Tromby (tornáda) na území České republiky v letech 1119-1993. In: Zborník dejín fyziky XI, 1993, s.69-72, Vojenská akadémia SNP, Liptovský Mikuláš.

[6] Munzar,J., Pejml,K., Krška,K.: Meteorologie skoro detektivní. Praha, Horizont 1990. 282 s.


Poznámka autora po čtyřech letech, aneb jak se dělají chyby ...

Při opětném rozboru situace a při kontrole údajů jsem zjistil, že kapitola 2.1 vychází z chybných údajů, neboť na stanici Vídeň se při měření větru používají uzly (knots), které však byly zaměněny za m/s. Nepříliš dobrou útěchou může být skutečnost, že obdobná záměna nastala i v programu TEMP-GRAF (OBR. 3a, 3b), se kterým jsem původně prováděl kontrolu a souhlas rychlosti větru mě tenkrát neupozornil na možnou záměnu jednotek. Vážený čtenáři, omlouvám se tímto za svoji chybu a věř mi, že nebylo pro mě lehké tyto řádky psát ...
Milan Šálek