Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Tornádo u obce Málkov, okres Chomutov

Podrobná zpráva vypracovaná Ing. Vladimírem Fárkem

Dne 11. 6. 2000 krátce po 18.00 hod. SELČ byl v obci Málkov (okres Chomutov) zaznamenán výskyt tornáda. Dne 12. 6. 2000 v dopoledních hodinách bylo provedeno první terénní šetření pracovníky ČHMÚ Ing. Lenkou Hájkovou a Ing. Vladimírem Fárkem (regionální pobočka ČHMÚ v Ústí nad Labem).

Popis lokality

Obec Málkov se nachází cca 4 km ZJZ od Chomutova na silnici E442. Obec leží v prostoru mezi Doly Nástup Tušimice na jihu a Krušnými horami na severu. V severní části obce se nachází zalesněný Skřivánčí vrch (460,5 m n.m.). Skřivánčí vrch tvoří relativně samostatný výběžek vlastního masivu Krušných hor. Skřivánčí vrch od sebe odděluje části obcí Málkov (na východě, na snímku dole) a Zelená (na západě, na snímku nahoře). Obec Zelená, kde se nachází srážkoměrná stanice ČHMÚ, je součástí obce Málkov.

Meteorologická situace v obci 11. 6. 2000 odpoledne

Podle výpovědí svědků a zejména pozorovatelky stanice Málkov - Zelená paní Ulriky Stuchlé panovalo v uvedený den odpoledne v obci velké vedro, odpoledne bylo jasno a bezvětří. V 16.00 SELČ se začalo zatahovat. V 16.30 byla zaznamenána vzdálená bouřka. V 17.10 byl zaznamenán postupně sílící vítr. V 17.15 byl zaznamenán slabý déšť. Denní úhrn srážek činil 1,5 mm. Po 17.00 svědkové popisují mimořádné dusno. V 18.00 byl nad Málkovem zaznamenán velký černý mrak (spodní okraj Cb) a byla zaznamenána blízká bouřka. Podle svědeckých výpovědí se u Málkova setkaly dvě bouřky. V uvedenou dobu byl v Zelené zaznamenán silný vítr, provázený silným hukotem a poletujícími lehčími předměty. Podle svědeckých výpovědí lze o tornádu v Málkově hovořit v době mezi 18.00 až 18.15 SELČ. Svědkové zaznamenali i výskyt blesků, srážky byly minimální. Silný vítr provázený občasným slabým deštěm byl zaznamenán do noci.

Popis trasy tornáda

Podle svědeckých výpovědí byl trychtýř tornáda poprvé spatřen v prostoru Dolů Nástup Tušimice. V prostoru dolu bylo, pro absenci vegetace a staveb, obtížné zaznamenat škody svědčící o přítomnosti tornáda. Přesto bylo na severním okraji výsypek (viz. mapka) nalezeno několik přeražených a poškozených stromů. Ležící kmeny stromů neměly shodnou orientaci. Z prostoru dolu pokračovalo tornádo přibližně SZ směrem. V prostoru mezi vlastní obcí Málkov a dolem leželo několik přeražených stromů přes místní komunikaci Málkov - Černovice. Rozestavěná ocelová sportovní hala na JZ západním okraji obce byla tornádem zcela zdemolována. Od této haly pokračovalo tornádo přibližně severním směrem. Na své trase zdemolovalo několik budov a střech statku Agro Málkov. Centrum vlastní obce nebylo přímo zasaženo. Přesto zde byly zaznamenány nemalé škody (poškozené střechy, lehká zástavba, strom demolující kapličku). Po překonání silnice E442 severně od statku zasáhlo tornádo Skřivánčí vrch, kde způsobilo rozsáhlé škody na lesních porostech na jižním svahu. Poté se pohybovalo v prostoru mezi Skřivánčím vrchem a Hradištěm (594 m n.m.). Zde vyvrátilo několik stromů a zejména zcela zničilo střechu na rodinném domku pana Kuchleie. Další rozsáhlé škody na porostech byly zaznamenány ZSZ od domu pana Kuchleie na SV svahu Skřivánčího vrchu. Další poškození, s postupně slábnoucí intenzitou, byla zaznamenána na rozhraní sadu a lesa severně od Skřivánčího vrchu, v prostoru mezi obcemi Málkov a Zelená. V severní části obce Zelená byly poškozeny střechy bytovek. Tyto škody však nezpůsobilo vlastní tornádo, které v tomto prostoru již zřejmě zaniklo, nebo ztratilo kontakt s povrchem.

Popis škod

Stromy v prostoru dolu (náletové stromy či rudimenty původní vegetace) byly zpřeráženy nízko u země, některé stromy byly zbaveny větví či měly jiná, relativně menší poškození. Ležící kmeny neměly shodnou orientaci. Jednalo se v podstatě o dva izolované ostrůvky vegetace v jinak prázdném prostoru výsypek.

Stromy u silnice Málkov - Černovice. Jedná se o vegetační doprovod místní komunikace, převážně ovocné stromy. Stromy leží v podstatě rovnoběžně přes silnici. orientované v SZ směru.

Sportovní hala. Ocelová hala, v inkriminované době dosud nebyla pevně spojena s betonovými základy. Podle výpovědí stavbařů byla ukotvena ocelovými lany. Stavba byla tornádem nadzvednuta do svislé polohy (podle výpovědi svědka p. Peterky ze Zelené), kde chvíli ve výšce rotovala. Hala byla deponována na svém místě. Celý objekt byl zkroucený a zcela zdemolovaný. Výška haly činila po průchodu tornáda cca 150 cm. Trosky haly byly neopravitelné.

Na statku Agro Málkov byla poškozena většina střech. Na některých objektech byly střechy zcela zničeny a byly pobořeny i štíty. Drobné části zařízení a lehké stavby (maringotky, přístavky apod.) byly často zcela zdemolovány. Všude v areálu se nacházely kusy eternitu a izolačních materiálů. Z haly s ocelovou kostrou byla servána většina jejího plastového pláště. Ve stěnách z vlnitého plechu byly patrné otvory a deformace způsobené kusy létajícího eternitu, podobné stopám po kulkách a střepinách.

Škody v centru Málkova. Centrum obce nebylo přímo zasaženo tornádem. Došlo zde k poškození řady střech (zejména u domů poblíž statku), např. v autoservisu Lada. Byly zaznamenány škody na stromech (polámané větve) a drobných stavbách (ploty, kůlny apod.) Větrem byla zničena stará lípa, která při svém pádu poškodila místní kapličku.

Penzion pod Skřivánčím vrchem u silnice E442. U tohoto objektu byla zničena krytina střechy a částečně poškozena fasáda. V sousední zahradě došlo k poražení několika stromů. Byly zničeny i ploty. Na louce vedle penzionu bylo značné množství trosek a drobných předmětů. Zajímavý byl kus plechu visící na, jinak nepoškozených, drátech VVN. U tohoto penzionu došlo k přemístění prázdného přívěsu za osobní automobil o cca 100 - 150 m.

Skřivánčí vrch je táhlý nevysoký vrch předstupující před vlastní Krušné hory. Vrch je zcela pokryt smíšeným, převážně však jehličnatým, porostem. Na jižním svahu byly patrné souvislé škody i relativně izolovaná menší poškození. Vlastní polom se od úpatí kopce a okraje lesa výrazně zužuje směrem k severu, k vrcholu hřebene. Další poškození jsou patrná i na východní straně kopce. Na severní straně se nachází polom do jisté míry analogický tomu na straně jižní. Polom se od vrcholu hřebene rozšiřuje směrem k úpatí vrchu. Na vrcholové části Skřivánčího vrchu, tedy v nejužší části polomu je několik stojících stromů. Poškození budí dojem dvou samostatných polomů vzniklých nejprve od jihu a poté od severu (resp. severovýchodu). Stromy jsou buď vyvrácené, nebo odkroucené ve výšce 2 - 4 m. Některé kmeny jsou uloženy značně daleko od svých pahýlů. V polomu jsou patrná místa "vyčištěná" do podoby mýtin a naopak jakési haldy či deponie, ve kterých leží navzájem propletené stromy. Ležící stromy nemají jednotnou orientaci. Okraj polomu je zpravidla neostrý, daný patrně rozdílnou odolností jednotlivých stromů a stavem jejich podloží. Lze pozorovat, že smrky jsou zpravidla vyvrácené, listnaté stromy a borovice přeražené či odkroucené. Není to však pravidlo. Na okraji polomu se často nacházejí trvale ohnuté a pokroucené stromy. V celé rozloze polomu se nacházejí (i rozměrné kusy) plechu, střešní krytiny, izolačních materiálů a menších předmětů, např. konev.

Úžlabina mezi Skřivánčím vrchem a Hradištěm je orientována v přibližně severojižním směru, prochází jí místní komunikace, z východní strany lemovaná rodinnými domky. Touto úžlabinou se tornádo pohybovalo dle výpovědí od jihu k severovýchodu, poté co způsobilo polom na Skřivánčím vrchu. Došlo k menším poškozením staveb, vývratu mohutného ořešáku a dalších menších stromů.

Dům pana Kuchleie se nachází v této úžlabině. Jedná se o poměrně nový patrový domek s nízkou sedlovou střechou. Tomuto domu byla doslova amputována střecha. Střecha byla ukotvena do dřevěného věnce umístěného na obvodových zdech domu masivními šrouby. Šrouby byly větrem přetrženy. Vlastní krov byl zcela zničen, trámy podélně rozštípané, použitelné pouze jako palivové dříví. Části izolačního materiálu byly na SV okraji Skřivánčího vrchu, v polomu. Vlastní dům byl beze škod, nedošlo dokonce ani k poškození oken. U domu stojící skleník nebyl poškozen. Sousední dům (vzdálenost do 10 m) nebyl poškozen, květiny u oken na straně přivrácené k domu p. Kuchleie byly nedotčeny, pouze jedno sklo bylo prasklé, nikoliv vysypané.

Škody severně od Skřivánčího vrchu. Zatímco polom na SV straně Skřivánčího vrchu je podle charakteru škod i svědeckých výpovědí způsoben tornádem, o škodách na sever od tohoto vrchu na rozhraní lesa a sadu toto již s určitostí tvrdit nelze. Poškození mají charakter pásu, táhnoucího se přibližně ZSZ směrem. Jsou zde poškozené ovocné i lesní stromy. Některé stromy jsou zcela zničené, ovšem v míře nesrovnatelně menší než na Skřivánčím vrchu. Většinou se jedná o ulámané větve, odštípnuté části stromů apod. Tato poškození končí v prostoru sinice Zelená - Lideň.

Škody v Zelené. V severní části Zelené stojí, stranou od obce, skupinka pěti dvoupatrových bytovek. Došlo u nich k poškození plochých plechových střech. V jejich těsné blízkosti byla přeražená bříza. Podle výpovědí svědků a charakteru škod zde již tornádo nebylo.

Pro škody v postižené oblasti bylo charakteristickým jejich ostré územní ohraničení, což je pro tornáda (ale i microbursty!) typickým průvodním jevem.

Svědecké popisy jevu

Vznik vlastního tornáda, byl pozorován z prostoru před vjezdem do statku. Svědek popisuje klasický vznik výběžku ze spodní základny oblačnosti i od země stoupající prašný vír. Toto svědectví je ojedinělé, protože v oblasti dolu se v uvedenou dobu nikdo nevyskytoval a většina obyvatel Málkova má směrem k dolu omezený výhled. Svědci se v podstatě shodují na popisu trasy tornáda uvedené výše.

Tvar tornáda bývá nejčastěji popisován jako trychtýř (paní Zikmundová) či trubka (pan Kuchlei). Odhady jeho velikosti se různí. Za pravděpodobnou lze považovat výšku cca 300 m, průměr v dolní části do 50 m, v horní pak do 100 m. Je možné, že průměr horní části se v průběhu trvání tornáda měnil. Pan Kuchlei odvozoval výšku tornáda od známé výšky stožáru VVN. Většina věrohodných svědků se shodla na tom, že tornádo bylo ve své horní části spojeno s oblačností resp. z ní vycházelo. Směr rotace byl zleva doprava, tedy v cyklonálním smyslu rotace. Barva je popisována jako tmavší než oblačnost (paní Zikmundová, pan Peterka) s množstvím pohybujících se předmětů a prachu. Je zajímavé, že pan Foltýn, geolog Dolů Nástup Tušimice popisuje tornádo v závěru jako světlejší než oblačnost a masiv Krušných hor. Z předmětů pohybujících se v tornádu lze upozornit na trám cca 5 m dlouhý, profilu asi 30x30 cm (pan Peterka), vrata od garáže či dvora, kusy plechů, větví a koneckonců i torzo sportovní haly. Škoda 105 paní Davídkové pohybující se po silnici E442 směrem k Chomutovu byla tornádem nadzvednuta, otočena o 180° (ve směru hodinových ručiček) a odhozena do příkopu, kde vyvrátila břízu. Vzhledem k tomu, že řidička za "letu" viděla na povrch země za plotem z vlnitého plechu, jehož horní okraj je cca 3 metry nad úrovní vozovky, muselo být auto nadzvednuto alespoň 2 až 2,5 metru nad silnici. Za letu též došlo k odtržení kapoty kufru auta i s panty, kapota i s věcma z kufru (oblečení, koberec) pak odlétly "neznámo kam". Vzdálenost, na kterou tornádo přemisťovalo i poměrně hmotné předměty, dosahovala s určitostí 300 - 350 m. Podle některých svědeckých výpovědí se nacházely trosky i za tratí Chomutov - Vejprty na úbočí hory Hradiště, tedy ve vzdálenosti větší než 500 m.

Svědkové popisují sílící hukot přicházejícího tornáda. Tento zvuk přirovnávají ke startu tryskového letadla, příjezdu několika vlaků nebo dusotu velkého stáda koní. Někteří zvuk přirovnávali k vypouštění obrovského množství páry. Je zřejmé že podobný zvuk nikdo ze svědků doposud neslyšel a dojem z akustického doprovodu tornáda se vyrovnal vizuálnímu. Svědkové, kteří se dostali do bezprostřední blízkosti tornáda (pan Kuchlei, pan Neďas), hovoří o vysokém, pisklavém zvuku. Pan Kuchlei přirovnal tento zvuk k ultrazvuku s tím, že byl doprovázen silnými vibracemi. Jestli tyto vibrace byly akustického původu nebo byly působeny turbulencí vzduchu v těsné blízkosti domu nelze určit.

Rychlost postupu tornáda přirovnali někteří svědci k rychlé chůzi. Vzhledem k jiným výpovědím a porovnáním známé dráhy a přibližného času lze předpokládat, že se tornádo pohybovalo rychleji. Uvážíme-li celkovou dráhu a dobu trvání tornáda (i když oba tyto parametry známe pouze přibližně), lze předpokládat, že průměrná rychlost pohybu tornáda byla do cca 20 km/h. Lidé se zpravidla v blízkosti vlastního tornáda ocitli na několik sekund. Např. pan Kuchlei odhaduje dobu, během níž byla zničena jeho střecha, na asi pět sekund.

Přímo v bezprostřední blízkosti či v centru tornáda se ocitl pan Rudolf Neďas, hlídač v Agro Málkov. Popisuje podobné akustické projevy jako pan Kuchlei a ostatní svědci. V době, kdy tornádo působilo rozsáhlé destrukce v areálu statku, byl se služebním psem venku. Pes (německý ovčák cca 40 - 45 kg) byl větrem unášen asi 10 metrů, než narazil na plechová vrata a způsobil si pohmožděniny. Pan Neďas byl tornádem koulen a posouván po zemi a jen s krajním vypětím sil se jemu a psu podařilo dosáhnout úkrytu. Pan Neďas popisuje velké množství materiálu pohybujícího se velkou rychlostí, sršení drátů, hluk trhaných krytin a padajících částí budov. Cítil rovněž zápach podobný spálené elektroinstalaci. Pozoruhodné je rovněž rozmetání "UNIMO" buňky - ta byla údajně nejdříve nadzvednuta do výše cca 20 až 30 metrů, její trosky pak dopadly ve vzdálenosti 10 až 30 metrů od původní polohy. Buňky, které stály nedaleko (cca 30 metrů), zůstaly netknuty.

Problémy při terénním šetření

Problematické jsou zejména dvě oblasti:
- věrohodnost a hodnota svědeckých výpovědí
- nejednoznačnost a špatná "čitelnost" stop průchodu tornáda

U svědeckých výpovědí je důležité vystihnout vhodnou dobu pro dotazování. Krátce po události jsou lidé příliš stresování, jejich výpovědi bývají příliš emotivní a zmatené. S větším odstupem se ve výpovědích začíná objevovat folklór. Dotazovaní často, i na protichůdné otázky, odpovídají kladně, což vede ke znehodnocení výpovědí.

Lze se setkat se škodami mimo vlastní, prokazatelně zasažený pás škod. Vzniklé škody pak mohou být způsobeny vlastním tornádem, dostředným savým prouděním, doprovodnými savými víry (suction vorticies), místními turbulencemi podmíněnými reliéfem či tvarem objektů, nebo výrazně nižší odolností jednotlivých objektů či vegetace. Určení příčiny těchto škod bývá obtížné.

Závěr

Na základě svědeckých výpovědí, rozsahu a charakteru škod i vzhledem k panujícím meteorologickým podmínkám lze konstatovat, že dne 11. 6. 2000 krátce po 18.00 hod. (SELČ) byl v obci Málkov zaznamenán výskyt středně silného tornáda (třídy F2 až F3). Tornádo se vyskytlo pod základnou oblaku Cb, pohybovalo se přibližně SZ směrem po dráze dlouhé cca 2,5 - 3 km. Výskyt doprovodných savých vírů (suction vorticies) nebyl prokázán ani vyvrácen. Tornádo se dostalo do styku se zemským povrchem v prostoru výsypek Dolů Nástup Tušimice. Naposledy je prokazatelně zaznamenáno v prostoru mezi kótami Skřivánčí vrch a Hradiště. V sousední obci Zelená již zaznamenáno nebylo.

Tornádo nezpůsobilo žádné ztráty na životech ani zdraví obyvatel. Zničena byla rozestavěná sportovní hala za cca 800 000 Kč, škody na budovách statku jsou předběžně odhadovány na 13 - 15 mil. Kč. Škody na domu se zničenou střechou činí cca 250 000 Kč, škody na kapličce cca 200 000 Kč. Řada dalších objektů utrpěla menší škody, zejména na střechách. Zničena a poškozena byla řada stromů, na Skřivánčím vrchu bylo zničeno asi 1000 m3 dřeva.

Poznámka: všechny fotografie jsou chráněny copyrightem autorů, Vladimíra Fárka a Petra Vincence (Aeroklub Chomutov). Autorství jednotlivých snímků poznáte podle názvu obrázků (v jejich adrese). Na základě zprávy Vladimíra Fárka do HTML podoby připravil Martin Setvák. Pokud chcete vidět podstatně více fotografií škod (pořízených Ing. Vladimírem Fárkem) než jsme uveřejnili na této stránce, navštivte stránku Mgr. Martina Nováka věnovanou následkům tornáda v Málkově.

Radary, družice

Na radaru se bouře, která nakonec nad Málkovem "zplodila" tornádo, nejevila zpočátku nijak mimořádnou. Daleko významněji vypadaly bouře postupující od jihu - ty nakonec byly doprovázeny "pouze" slabšími downbursty. Na animaci (245 kB, 14:00 až 17:00 UTC) je "málkovská" bouře označena šipkou, v době výskytu tornáda dvěma šipkami. Přestože kvalita měření radaru Brdy nebyla od cca 15:10 UTC právě nejlepší (vysoká hladina šumu), je na animaci dobře patrné jakési "splynutí" zbytků bouří postupujících od jihu s "málkovskou" bouří. To může vysvětlit citace svědků o "srážce" dvou bouří před výskytem tornáda. Samozřejmě že ke "srážce" jako takové nedošlo - zbytky systému postupující od jihu slábly a kolem 15:50 UTC se stává dominantním útvarem "málkovská" bouře. Je však možné (dokonce velmi pravděpodobné), že právě vzduch "vytékající" z jižnějších bouří vedl po nasátí "málkovskou" bouří k zesílení její cirkulace a že tedy byl vlastně jakýmsi spouštěcím mechanizmem pro vznik tornáda. V době kolem výskytu tornáda dosahovala bouře výšky kolem 15 km.

Jelikož se tornádo vyskytlo až dvě hodiny po přeletu polární družice NOAA 14, nemá smysl uvádět zde snímek z této družice (v té době po "málkovské" bouři nebylo ještě ani stopy). Proto jsou zde uvedeny pouze snímky v poněkud horším rozlišení z geostacionárního Meteosatu, a sice kombinace kanálů VIS+IR a WV+IR (obojí ze 16:00 UTC, tedy z doby výskytu tornáda).

Martin Setvák, ČHMÚ