Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Větrná smršť na Opavsku v roce 1932 (autor Magda Plačková, psáno v 90 letech 20.století)

V létě roku 1932 se přehnala nad územím Slezska a to pouze několik kilometrů na západ od centra Opavy, nelítostná vichřice. Její epicentrum způsobilo v obci Milostovicích (dnes součást Opavy) mnoho škod. Dovídáme se o tom ze stránek obecní kroniky a z dobového tisku. Jistě jsou mezi námi i pamětníci této hrozivé přírodní scenérie a hlavně potomci, kteří znají z vyprávění podrobnosti, které uvedené prameny nezaznamenaly. Naše pojednání začněmě slovy milostovického kronikáře. "Rok 1932 zůstane na věčné časy zapsán v srdcích občanů černými písmeny, neboť katastrofa, způsobená větrnou smrští, budí svou tragiku truchlivé vzpomínky ..." Tragická událost nastala 21.června 1932 kolem 18 hodin a předcházela ji bouře s prudkým deštěm. Bouře i déšť ustupovaly, náhle se však setmělo. Černé mraky se táhly od jihu i od severu a v prostoru nad Milostovicemi se srazily, utvořily vysoký kuželovitý sloup, který začal rychle rotovat, hučet a jakoby svítit. V dosahu tohoto vzdušného víru se vše začalo zvedat. "Lidé měli dojem, že je konec světa a že chvějící se země se propadne a vše pohltí" - vypovídá kronikář. Nadzvedaly se střechy domů a stodol, několik staveb bylo zničeno úplně. Zmizely porosty z polí, stromy byly vyvráceny i s kořeny. Občan Josef Pavlíček byl na cestě odmrštěn několik metrů a zlomil si obě nohy. Dva cyklisté byli vyhozeni z kol, která se už nikdy nenalezla. Vírem byl odnesen p. Jan Šafránek do vzdálenosti 30 m. O síle vichřice svědčí např. ukroucení železné pumpy na vodu a její vyhození do výše několika metrů. Železný obraceč sena byl z pole odvát jako obilný snop. Vzdušný sloup se začal přemisťovat záhy na sever přes Držkovice a státní hranici do Německa (nyní Polsko), kde v pruských Držkovicích řádil obdobným způsobem jako v Milostovicích. Spoušť, která zůstala po tomto nevídaném hostu byla více než žalostná. Navíc se celé tragické představení odehrávalo v těžké době hospodářské krize, která nelítostě doléhala i na venkovské obyvatelstvo.

Houževnaté úsilí lidí za vydatné pomoci obyvatel sousedních obcí a také vojáků z okolních posádek, pomohlo odstranit trosky a zahladit stopy pohromy v poměrně krátké době. Rok 1932 jest ukončen. Katastrofa způsobená cyklónem žije v čerstvé paměti všech občanů. Zbytky zpustošených míst poznenáhlu mizí. Postižená obec nyní svítí svou bělostí a novotou. Mizí stále více znamení prožité hrůzy a zůstávají v duších jen černé vzpomínky.

V úterý dne 21. června 1932 o 6. hod. večerní snesla se nad obcí Milostovicemi větrná smršť, která ve dvou minutách zničila to, co řadu let dílo lidské vytvořilo. Hmotné škody na budovách jsou tak veliké, že je vážně ohrožena existence většiny postižených. Nemá-li proto dojíti ke zničení těchto drobných zemědělců, je státní pomoc nutna.

Domkář a kovář Leopold Cigánek stal se žebrákem, neboť mu se stavení odnesl cyklon střechu, zničil kůlnu a značně poškodil kovárnu. Ještě více poškozen byl kovář Vojtěch Šafránek, jemuž zničena kůlna, poškozena stodola a hospodářská budova. Podobně byl postižen domkář Aug. Šafránek. Rolníku Gellovi poškozena byla střecha jedné stodoly a druhá se úplně zhroutila. Marii Helebrantové zničena střecha stodoly, Fr. Praskovi zničena střecha na výměnku.

Cyklon postupoval dále do obce Držkovic, kde rolníku Antonínu Kuzinkovi popraskaly stěny budov, poškozena střecha a kůlna. Rovněž zničena střecha budovy Marie Kosterové, Josefa Schreiera a Theodora Maratky. U všech jmenovaných jsou zároveň úplně zničeny ovocné sady. 80letý výměnkář Pavlíček byl větrem vyhozen do vzduchu a pádem mu zlomena noha. 2 pekařští pomocníci náhodou projížděli obcí, byli rovněž postiženi a jsou všichni v opavské nemocnici.

Jelikož postižení jsou vesměs drobní zemědělci a domkáři a nemají hmotných prostředků k obnově svých zničených hospodářských budov, jest stání pomoc naprosto nutna.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby ke zmírnění škod způsobených větrnou smrští v úterý dne 21. června 1932 o 6. hodině večerní nad obcí Milostovicemi a Držkovicemi:

1. dala škody úředně vyšetřiti a zjistiti,

2. posečkala postiženým starší nezaplacené daně a

3. u těch, jejichž existence je ohrožena, tyto daně prominula,

4. prominula předepsané daně za letošní rok včetně daně z obratu,

5. blahovolně vyřídila žádosti postižených o úrokový příspěvek na zápůjčky podle platných zákonů,

6. těm postiženým, jejichž existence je ohrožena, poskytla přímou finanční podporu.




Dobový tisk - druhý článek

Větrná smršť na Opavsku

V úterý večer po 6. hodině snesla se nad Milostovicemi a Držkovicemi veliká bouře. Bouře vyvrcholila větrnou smrští, která měla katastrofální následky. Postiženy jsou domy, ležící na okraji vesnice a je přímo štěstím, že smršť nešla prostředkem vesnice. Očití svědkové vypráví, že bouře již se chýlila ku konci, když náhle však udeřil blesk do jedné stodoly. V zápětí ozval se strašný hukot větru, který sbíral vše, co bylo mu stálo v cestě. Vše netrvalo déle než 3 vteřiny. Střechy domů praskaly, vítr sbíral s sebou krytinu, trámy, v zahradách pak veliké stromy byly vytrhány i s kořeny a jiné zase zpřeráženy. Stodoly byly úplně rozmetány, trámy a prkna pak zaneseny daleko do polí. Těžká dřevěná vrata z jedné stodoly nebyla dosud vůbec nalezena. Obilí bylo pak jako pováleno, takže na nějakou sklizeň není ani pomyšlení. Mnoho rolníkům bylo smrští odneseno seno, které bylo již sneseno v kobkách. K úrazu při neštěstí přišlo 17 osob, z nichž tři byly zraněny velmi těžce. jest to osmdesátiletý Josef Pavlíček z Jaktaře, který utrpěl zlomeninu nohy a žebra a dva pekařští učni z Opavy František Krečmer a Josef Thomas. Tito byly zdržováni, aby neodjížděli v bouři, neuposlechly však a smršť zastihla je právě na silnici. Ostatní utrpěli pak zranění lehčího rázu. Těžce zranění byly dopraveni do zemské nemocnice, ostatním byla poskytnuta první pomoc a ponechání v domácím ošetřování.

Poškozeni byli tito rolníci: Vojtěch Šafránek, který má zničenu obytnou budovu s verandou, stodolu, stáj. Augustin Šafránek taktéž obytné stavení, stáje a stodolu. Jan Falhar střechu nad obytným stavením. Jan Géla stodolu a velikou škodu na stromoví v zahradě, Leop. Cigánek obytné stavení a stodolu. Frant. Prasek střechu nad obytném stavení a rolnice Špachovská část střechy. Škoda se odhaduje na 500 000 Kč. Na místo neštěstí dostavila se ve středu úřední komise, která škodu odhadla. Zde bylo třeba okamžité pomoci, poněvadž někteří z postižených neví, jakým způsobem získají v dnešní těžké době prostředky potřebné k opravě poškozených objektů, když u jednotlivých případů jedná se až o 100 000 Kč. Neštěstí je tím tragičtější, že některým byli zničeny budovy teprve před několika roky postavené a pojišťovací ústavy pravděpodobně na úhradu škody nepřispějí. Postiženým vyšlo vstříc i posádkové velitelství, které vyslalo na pomoc technickou rotu.

Také v Držkovicích řádila smršť, jenže hlavní škodu způsobila v Držkovicích pruských. Na naší straně poškozeno bylo obytné stavení rolníka Kostery a Jos. Urbanskému¨bylo zničeno stromoví v zahradě. Škoda je veliká. V pruských Držkovicích bylo poškozeno 8 stavení, dvě stodoly byly odneseny úplně. Ve prospěch poškozených jsou podniknuty sbírky. Vyzýváme všechny lidi dobré vůle, aby dle možností na sbírku přispěli.




Dobový tisk

Minuty hrůzy v Milostovicích

V úterý 21 června t. r. k večeru přihnala se na Opavsko bouře. Nad Milostovicemi po 6 hodině odpol. běžely těžké mraky. Směr jejich se stále měnil, až najednou bylo patrno, jak tyto chuchvalce mrakové prudce se propadávají k zemi. Propadání mraků změnilo se v úžasně rychlé a kolmé stoupání k obloze. Zrak postřehl mrakový protisměr a již začal se tvořiti kuželovitý ohnivý sloup, jehož hrot jako blesk od země vyšlý prorážel mrakový příkrov. V několika vteřinách ohnivý sloup obalil se stejně kuželovitě vytvořenou, jenže tmavou pokrývkou. Tento tlustý kryt ohnivého sloupu prudce se kolem světlého kužele otáčel a smýkal za sebou šedý oblačný závoj. Současně s tímto úkazem povstal točivý vzdušný vír, provázený burácejícím hukotem. Tomuto vzdušnému víru nic, nic v plném slova smyslu neodolalo. Větrná smršť nepůsobila v kruhu, nýbrž v oválu asi 200 m dlouhém a 80 širokém. Pomalu vše, co se na zemi v tomto oválu nacházelo, v několika vteřinách změnilo svoji tvářnost, nebo alespoň místo. Ten kdo zkázu shlédl a pokouší se vylíčiti její obraz, pozná, že mu chybí slova. Ani fotografický aparát není s to vyjádřiti odehrávající se katastrofu v Milostovicích, poněvadž zachycuje již jen mrtvý konec - dokonalou zhoubu. Sedm hospodářských usedlostí rozvalených v sutiny jsou smutnými svědky katastrofy. Veřejnost snad bude čísti pochybovačně naše líčení, leč hrůza okamžiku v Milostovicích přeci jen zůstane nezvratitelnou skutečností.

Aby si čtenář mohl vytvořiti představu, pokoušíme se slovem vyjádřiti několik momentek.

J. Šafránek, milostovický občan, ubíral se cestou kolem plotu vysokého asi 1,50 m a na rameni nesl hrábě a kosu. Rázem byl uchvácen vichrem asi 2 m přímo nadnesen nad zem, kosu i hrábě upustil ještě před plotem a vržen byl přes plot, aniž by on zavadil, od místa chůze 30 m na louku. V zahradě vyvráceny byly stromy a jeden z nich s průměrem kmenu 75 cm musel býti vytržen přímo ze země, neboť leží teď na sousedním poli asi 45 m vzdálen od původního svého stanoviště. Smyk není vůbec patrný, nýbrž projevuje se teprve asi 15 m v obilí, do kterého strom byl vhozen. Je zřejmo, že celý rozdíl vzdálenosti od místa vzrůstu až k místu, odkud byl strom smýkán setrvačností, nesen byl strom větrem. V stodole Šafránka Vojtěcha na mlatě stály dva vozy. Vítr prolomil důkladná závěsná přední i zadní vrata a lehčí přehodil na druhý. Aniž by zdi této stodoly se shroutily, byla sláma napěchována v těchto zdech a stejně tak asi 50 kop povřísel ze stodoly vymetena a celé kopy povřísel byly rozmetány od stodoly do vzdálenosti 150 m. Břidlicové tašky rozmetány jsou až přes 400 m od stavení. Na louce stál železolitinový vidlicový obraceč sena. Po vichřici objevil se obraceč zaseknutý do pilíře vrat Leopolda Cigánka, takže musel býti vržen přes jiný plot vysoký 2 m a na vzdálenost nejméně 15 m. Stodola jmenovaného vystavěna v roce 1924, vyvrácena bylo přímo v základech, střecha její z větší části s krovem i taškami přehozena byla na vzdálenost 35 m na střechu chlívků Šafránka Augustina. Síle větru neodolaly okenní tabule, střechy, vrata, stromy, zdi a vše padalo v nejrůznějších směrech. Celé díly zaneseny jsou na desítky metrů od svých původních míst. Zdi zprohýbány jsou jako slabý plech. Dveře u obydlí jsou prolomeny v půli. Celé okenní rámy vtlačeny jsou do světnic a v šesti hospodářstvích z některých budov nezůstal kámen na kameni.

Rozvodná elektrická síť jest přetrhána. Dřevěné sloupy jsou většinou ulámány velmi nízko pod závěsnými háky. Zahrady nemají stromů vůbec. Stěny, které před málo ještě hodinami prorážely čistou jasnou barvou, vyhlíží jakoby desítky let na nich hlodaly. Jinde ve vratech stodoly zaklíněn jest mohutný štěp, který rostl daleko od vrat. Obilí v onom oválu zmizelo. Bez krupobití zemáky pozbyly natě a celek poskytuje hrůzyplný obraz. Dojmy lidí, kteří se přímo v cyklonu nacházeli. Konec světa - soudný den.

Postižení byli spořádaní a přičinliví občané. Většinou celá hospodářství byla přestavěna po válce. Zachránili holé životy a chuť probíjeti se světem dál. Bez pomoci bližních selže jejich energie, shasnou i jejich předsevzetí. Bez pomoci bližního půjde světem šest nešťastných rodin. K dobrým srdcím k uvážlivému rozumu obracíme se s prosbou, aby pomohly dnes zoufalým v Milostovicích. Kdo můžeš pomoc!

Tento cyklón zasáhl také Držkovice. Zde nejvíce poškodil budovu paní Marie Kosterové č. 9. Odnesl kus střech, zpřevracel včelín. Jos. Schreierovi č. 11 a Theodoru Mařatkovi značně poškodil střechy jak domů obytných, tak i stodol. V Držkovicích více nežli v Milostovicích poškodil cyklon ovocné stromoví. Všechno, co přečkalo krutou zimu bylo zničeno - v pásu větrem zasaženém - a zpřevráceno. V Držkovicích bylo naděláno škody na budovách asi za 50 000 Kč bez ohledu na odnesené seno a polámané stromy. Nebylo zde ušetřeno ano hasičské skladiště.

Hned ve středu ráno, po katastrofě navštívili Milostovice náš senátor Frant. Novák a tajemník Ing. Husák, kteří ihned zařidíli, aby postiženým poskytnuta byla podpora z vřejných prostředků. Rovněž navštívili Milostovice i Držkovice za okresní úřad vrchní rada Dr. Michálek a za Slezskou zemědělskou radu Dr. Kacíř. Samozřejmě, že množství zvědavců přijelo se podívati na místo hrůzy a debatovali o zvláštní katastrofě, kterou na Opavsku ještě nepamatují. Z československých Držkovic přešel cyklon do Džkovic v Německu, kde zničil 6 stavení.

Kronika obce Milostovice

Rok 1932 zůstane na věčné časy zapsán v srdcích občanů černými písmeny, neboť katastrofa způsobena větrnou smrští budí svou tragikou truchlivé vzpomínky. Celý rok tragickým učinil den, vlastně již jen zlomek dne: úterek 21.června.

Toho dne kol 6 hodině odpoledne rozpoutala se nad krajem krátká bouře provázena ostrým lijavcem. když bouře minula a déšť ustal a lidé ukrytí před deštěm znovu vydali se na cestu, náhle se setmělo. Těžké černé mraky hnaly se od jihu a od severu nad východní okraj vesnice. V okamžiku kdy mraky se srazily, začaly se prudce propadávati až k zemi a utvořily kuželovitý sloup, jehož vrchol prorážel těžké mraky. Takto vzniklý sloup, úžasně rychle se otáčející, zdál se jako by ohnivě svítil. Snad malé úlomky slámy, prachu, pilin, smetí a p. rychlým vířením zářily. Ve vteřině obalil se sloup mlhavým vířivým závojem a tak povstal větrný vír - provázený temným hukotem. Malý okamžik - snad 1 minuta - stačil, aby vše kam vír zasáhl proměnil v sutiny a spoušť. Nelze vylíčit hrůzu tohoto okamžiku, ani fotografická deska ji věrně nevystihne. Ti, kteří tento okamžik prožili přímo v cyklonu, měli dojem, že nastal konec světa, že chvějící se země se propadne a pohltí vše co není ještě zničeno. Smršť neušetřila ničeho. Zničila úplně stodolu a obytné stavení a s části dílnu Leopolda Cigánka, kováře č.31, který měl budovy postavené r. 1923. Dále zničila usedlost Vojtěcha Šafránka (stodolu, kůlnu a krov obytného stavení) rolníka a kováře č. 13., rozmetala stodolu, kůlnu a z části střechu Augustina Šafránka, rolníka č. 11, Úplně se zemí srovnala dřevěné stodoly Jana Gela, rolníka č. 10, strhla střechu domku Františka Praska, rolníka č. 9., (rodný dům Vincence Praska, buditele a historika slezského), odnesla část střechy ze stodoly pí Marie Špachovské, rolnice č. 15 a poškodila dům Josefa Falhara č.13. Jakou strašlivou silou cyklon působil svědčí to, že nová stodola Leopolda Cigánka byla rozmetána do základů, jen části zděných pilířů zůstaly. Střecha byla přenesena asi 50 m a vržena na kůlnu Vojtěcha Šafránka. Železná pumpa studně byla cyklonem ukroucena a vržena přes 2 m vysoká vrata na silnici. Železolitinový obraceč sena, který stál na louce, byl vichrem nesen asi 40 m a vražen do pilíře vrat Leop. Cigánka. Zdi, které smršť neodnesla, zůstaly a hrozily sesustím. Silou vichru okna i s rámy, dveře i s vějíři byly vyraženy nebo vtlačeny do světnic, omítka ve světnicích otlučena. Zařízení bytů poškozeno lítající krytinou, střepinami skla, cihlami, pískema j. Těžká závěsná železem pobitá vrata stodoly Vojtěcha Šafránka byla vichrem odnesena, zbytky se našly po nějaké době na polích téměř 1 km vzdálených. Stromy ze zahrad zmizely. Kde kořeny vichru odolávaly, tam byl kmen ukroucen. Vše odneseno, v divné spleti zpřeházeno. V pásmu smršti zmizelo obilí, brambory zůstaly bez natě, holá pole a rozvaliny statků skýtaly smutný pohled. Seno ze zahrad, stodol a sláma vůbec se nenalezly. Byly vichrem unášeny do Držkovic a dále za hranice. Lidé jdoucí po silnici Opava - Jarkovice - Heraltice pozorovali ve výšce letící větve stromů, kusy dřev ap. ve směru Milostovice – Držkovice Tou dobou vracel se do Jaktaře 74 letý Josef Pavlíček, kterého větrný vír zastihl právě před Leop. Cigánkem a mrštil jim ke zdi. Tam byl nalezen zakrvácen a se zlomeninou steheních kostí. Dva pekařští učni vraceli se do Opavy na kolech. Právě na rozcestí hlavní silnice s odbočkou k Voj. Šafránkovi byli smští vrženi do příkopu, kde zůstali ležeti s přelamanými nohami. Jízdní kola byla zcela rozbita. Zdejší občan jan Šafránek nesl na ramenou kosu a hrábě. Náhle byl vírem uchopen a přenesen nad 1,5 m vysokým plotem do zahrady asi 30 m od silnice. Až na větší úlek se mu nic nestalo. Na protilehlém konci vesnice vůbec o řádění smrští nevěděli. Tam působil točivý vír, který zvířil prach, takže se zdálo, že vesnice je zahalena kouřem. Pod tímto dojmem zazněl výkřik hoří a v zápětí ozvala se hasičská trubka. Příští den ráno shlédli místo katastrofy zástupci úřadu. Komise odhadla způsobenou škodu na 400 000 Kč. Ze spoluobčanů utvořil se výbor na pomoc postiženým za předsednictví správce lihovaru p Františka Brzického. Výbor tento podnikl pomocnou akci, která vynesla 23 500 Kč. Rovněž i stát poskytl podporu (není uvedeno) Kč. Pojišťovny úhrady vůbec neposkytly.

Na místo katastrofy proudily od časného rána do pozdního večera zástupy lidstva, aby shlédli hrůzy této zvláštní pohromy, kterou na opavsku dosud nikdo nepamatuje a která nebyla dosud nikým zaznamenána.

Cyklon postihl i Držkovice, kdež způsobil škody na budovách asi za 50 000 Kč. Zničil téměř všechno ovocné stromoví, které zůstalo po mrazivé zimě v r 1928/29. Z Českých Držkovice přešla smršť do pruských Držkovic, kde strhla 6 domů. Katastrofou postižení občané chopili se ihned práce na znovuzbudování rozbouraných statků. K pomoci při odklizovacích pracích bylo vysláno vojsko, které v síle 1 čety pilně po 7 dni na zbořeništi pracovalo. Také spoluobčané přispěli podle svých možností, takže hlavní práce byly do 2 měsíců ukončeny.

Fotodokumetace zde: http://dobrmanek.rajce.idnes.cz/tornado_v_Milostovicich/