2006-06-28 20:40 UTC
Oborná (okr. Bruntál)
Pravděpodobné tornádo nad obcí Oborná
S relativně malým zpožděním (1-2 dní) jsme v regionálním tisku zaregistrovalili události souvisejícími s "noční bouří" v obci Oborná na Bruntálsku krátce před přelomem 28. a 29. června, což vzhledem k v novinovém článku popisovaným škodám následně iniciovalo terénní šetření a podrobnější zkoumání tohoto případu (kromě již zmíněného průzkumu lokality se shromažďováním výpovědí svědků, pořizování fotodokumentace, studium dostupných map a meteorologických materiálů atd.), kterému budeme podrobněji věnovat tuto stránku.
Bližší podrobnosti postižené lokality:
Obec Oborná leží ve velmi úzkém a cca 2 km dlouhém údolí severovýchodně od města Bruntál v Nízkém Jeseníku. Obytné domy a hospodářská stavení jsou soustředěna kolem silnice, která prochází středem obce, výše po obou úbočích strání je zástavba víceméně nerovnoměrně rozeseta. Velice podobná je i situace v případě stromového porostu, kdy se na několika místech údolí vyskytují souvislé skupiny stromů, zejména podél komunikace procházející obcí, a na několika místech ve stráních mezi obytnými a hospodářskými objekty.
Pro úplnost na tomto místě uvedeme i mapku nejbližšího okolí obce:
Meteorologická situace
Během středy 28. června 2006 postupovala přes střední Evropu (resp. území ČR) zvlněná studená fronta (viz analýza z MetOffice), jejíž postup přes západní a střední Čechy byl v průběhu dopoledních hodin provázen nevýraznými (leč pro tuto situaci "typickými") projevy v podobě občasného deště či přeháněk (ojediněle byly zaznamenány krátké přeháňky také v oblasti Jeseníků).
První lokální bouřkové buňky byly zaznamenány, dle dostupných radarových informací ČHMÚ, v poměrně brzkých dopoledních hodinách (kolem 14 SELČ) na Náchodsku a Trutnovsku ve východních Čechách a o cca 40 minut později také v oblasti Oderských vrchů na severní Moravě.
Tento zde blíže zkoumaný případ, souvisel s pásem bouřkových buněk, jež se aktivizovaly na pomezí východních Čech a střední Moravy ve večerních hodinách tohoto červnového dne, tedy přibližně kolem 21 SELČ. V odpoledních hodinách dosahovaly maximální teploty v okolí Olomouce až k hodnotám kolem 30 st.C, v horských oblastech Hrubého a Nízkého Jeseníku byly zaznamenány teploty mezi 23 až 27 st.C.
I přes poměrně příznivé podmínky pro další rozvoj konvektivní činnosti byly v tomto období zaznamenány meteorologickými radary maximální odrazivosti pohybující se kolem 56 dBZ. Poměrně málo "elektricky aktivní" a na radarech nepříliš výrazná jádra jednotllivých bouřkových buněk (což ovšem mohlo být do značné míry ovlivněno členitým horským reliéfem) postupovaly VSV směrem, kdy těsně po 22.30 SELČ tento pás bouřek a přeháněk dorazil na Bruntálsko a cca mezi 22.40 a 23.00 SELČ postupoval také nad nevelkou vesnicí s názvem Oborná dále směrem k Novým Heřminovům, Zátoru, Branticím a Krnovu.
Celou tuto situaci si pak můžeme více přiblížit na následujících snímcích, kdy první pochází z polární družice NOAA 17 snímající území ČR v RGB 345 (čas 22.12 SELČ) a sloučené radarové informace ČHMÚ (čas 22.50 SELČ).
Zaměříme-li se blíže na sledovanou oblast v okolí obce Oborná a pozorně si prohlédneme vytvořenou radarovou animaci (velikost cca 1,8 MB) z doby mezi 22.30 až 23.20 SELČ, shledáme v této oblasti postupu tohoto bouřkového pásu radarové odrazy nasvědčující případně možným poměrně intenzivním projevům bouřkové činnosti (např. intenzivní srážky, kroupy či nárazy větru, příp. výskyt tornáda), pravděpodobně i s určitým "potenciálem" působit hmotné škody (jak uvedeme v části zabývající se dokumentací škod). Pro tyto zde uvedené informace se přikláníme i na základě výřezu radarového snímku z času 22.50 SELČ, na kterém je možné nalézt tzv. BWER (znak charakteristický sníženou radarovou odrazivostí zasahující i do výšky dokola obklopenou vyšší radaravou odrazivostí - zejména dobře patrnou na bočních vertikálních profilech), což může do značné míry svědčit o "supercelárním" charakteru této bouře.
Na nedaleké "interové" stanici ve Světlé Hoře (cca 10 km ZSZ směrem), která s velkou pravděpodobností také ležela ve směru postupu sledovaného pásu bouřek, byl zaznamenán srážkový úhrn 22 mm/24 hod. Pro dokreslení celé situace ještě přidáváme produkty prohlížeče JSPrecipView, používaný v ČHMÚ, kombinující údaje z radaru a dostupných srážkoměrů - 2 obrázky vztahující se ke 23 SELČ a 24 SELČ - dále dokumentující vývoj celé situace.
S příchodem půlnoci a přelomem do čtvrtečního dne 29. června 2006 bouřková činnost poměrně rychle slábla a ustávala, dle radarových informací se již vesměs jednalo "jen" o přeháňky nebo srážky občasného charakteru.
Výsledky terénního šetření a zjištěná svědectví
K terénnímu šetření a prověření této zajímavé situace jsme se dostali během pátku 30. června a do postižené lokality vyrazili 3 pracovníci pobočky ČHMÚ v Ostravě-Porubě. Na místě bylo možné vidět po celé délce obce rozmanité škody na staveních a stromových porostech. V horní části obce (JZ část) byly nalezeny skupinky stromů, které měly dílem ukroucené horní části kmenů s korunou, dílem byly vyvráceny, což je velmi dobře patrné na prvních snímcích pořízených v průběhu terénného šetření (veškerá fotodokumentace uvedená na této stránce byla pořízena klasickým fotoaparátem s následným naskenováním do digitální podoby - proto se na některých snímcích mohou objevovat také bílé okraje a většina je i s prokliknutím na "originál").
Na zdejších staveních byly znát určitá poškození vzniklá působením větru či spadlými stromy. Takovéto nerovnoměrně rozeseté škody převažovaly nejen v "horní", ale také "dolní" části obce.
Poněkud odlišná situace byla zaznamenána v určitém pásu zhruba ve střední části obce. Zde se nejednalo o pás souvislý, jeho orientace přibližně odpovídá směru postupu bouřkového pásma (od ZJZ k VSV). Stopy zde byly rozesety po obou stranách údolí. V sousedství jednoho z domů stávala stodola, jež se zřejmě velmi rychle (a také možná poměrně snadno?) proměnila v hromadu trosek z trámů a desek.
Níže ve směru postupu, u silnice procházející obcí byly nalezeny jednak stromy, které svým vývratem poškodily elektrické vedení (první snímek dokumentující fázi oprav vzniklých škod) a jednak vzrostlé stromy, s oddělenými horními částmi kmenů, což dokumentuje druhý snímek.
Na pravé straně silnice, cca 50 m ve stráni byla zaznamenána další skupina vzrostlých smrků, které byly skoro všechny ukrouceny v téměř shodné výšce cca 1/3 kmene.
Na louce navazující na tuto skupinku stromů byly poměrně dobře patrné stopy v podobě "slehlého" travního porostu, související s největší pravděpodobností s událostmi probíhajícími krátce před půlnocí 28. června tohoto roku - viz snímek.
Nedaleko byla také nalezena zřejmě nejvíce poškozená plechová střecha domu č.p. 19, která byla z části odnesena a z části shozena z domu.
Terénního šetření se i přes nepříznivé počasí, které dokumentují i některé pořízené záběry, zúčastnili a aktivně se na jeho výsledcích podíleli ing. Dušan Židek, Mgr. Miroslav Řepka a Jarmila Palkovská, jimž patří za velmi cennou část práce na dokumentaci tohoto případu náš dík.
V další části uvedeme ještě některá získaná svědectví při prováděném terénním šetření:
P. Moškoř - starosta obce - určil celkem přesně čas výskytu jevu, jenž v obci způsobil mimo jiné výše zmíněné škody, a to mezi 22:45 až 22:50 SELČ, a dle jeho slov se jednalo o silnou bouřku, mimořádně silný déšť a kroupy. S tím vším byl spojen silný vítr, u něhož popisoval "velký hluk" s nim spojený, sám jej přirovnal "jakoby k turbíně". Během těchto chvil mělo v obci dojít k již zmiňovaným škodám.
P. Hoffman - majitel spoškozeného domu č.p. 19 popsal čas méně přesně, neboť již v tuto chvíli spal, i on se vyjádřil ve smyslu toho, že ke škodám na domě a okolních stromech došlo během okamžiku, popisoval bouřku se silným deštěm a kroupami, doprovodný zvuk také on přirovnal k "svistu turbíny".
Pozn.: Zde je pravděpodobně nutné v zájmu objektivity podotknout, že "terénní šetření" přeci jen probíhalo s dvou denním zpožděním, kdy před námi obec navštívili zástupci regionálního tisku a tyto události již byly hodně diskutovány, což ale na druhou stranu nemusí nijak zásadně ovlivňovat věrohodnost získaných svědectví.
P. Jana Fernau - popisuje situaci, kdy jejich dům nebyl až na pár drobností vůbec zasažen, dokonce i plastové židle venku zůstaly stát na svém místě, kdežto kousek nad jejich domem byly nalezeny v zemi zabodány eternitové tašky ze stodoly vzdálené cca 150 až 200 m.
Závěr s klasifikací tohoto jevu
I přes určité pochynosti, které vyplynuly během zpracovávání dokumentace této události z 28. června letošního roku v obci Oborná na Bruntálsku, jsme dospěli po zvážení veškerých dostupných informací (většina jich je na této stránce uvedena) k závěru, že se v tomto případě s největší pravděpodobností skutečně jednal o jev, který můžeme "klasifikovat" jako tornádo.
K tomuto závěru jsme dospěli především na základě "charakteru způsobených škod", kdy byla zaznamenána a zdokumentována poměrně značná územní proměnlivost škod (ulámané - ukroucené části stromů, poškození střechy, zničení stodoly, přemístění a zabodání eternitových tašek do země aj.), i výpovědi svědků sehrály určitou roli a pro takovouto "klasifikaci" jsme se rozhodli také na základě spíše chaotické (resp. proměnlivé) orientace popadaných stromů, kdy nebyl jednoznačně nalezen převládající směr, jenž by nás vedl a směřoval ke "klasifikaci" jiné (např. microburst?)
Zpracoval: Mgr. Roman Volný, ČHMÚ
