Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Průběh smrště dne 9. srpna 1987 v Západočeském kraji
pplk. Ing. Zdeněk Mrkvica

V tištěné podobě vyšlo: LaPVO 3/88, str. 53-55

Smršť je vír s vertikální osou, který má velice malé horizontální rozměry, asi 20-100 m nad mořem a 200-1000 m nad zemí. Rychlost vírového pohybu vzduchu při smršti je značně veliká (50-100 m/sec). Vertikální složka rychlosti větru dosahuje několika desítek metrů. Rychlost postupu je 30-60 km/hod, délka dráhy od 1-500 km.

Smršť způsobuje velké škody, strhává střechy domů, převrací naložené vagóny a boří jednotlivé budovy. Zatímco uvnitř smrště jsou způsobovány značné škody, v její bezprostřední blízkosti může být úplné bezvětří.

Smršť je provázena bouřkovým mrakem typu Cumulonimbus (Cb), ze kterého se spouští jako dolů se zužující trychtýř (chobot). Spodní část chobotu je dobře viditelná vlivem zdviženého prachu nebo vodních kapiček. Horní část mraku obsahuje kondenzující vodní páry, protože silné zředění vzniklé ve smršti odstředivou silou vyvolává adiabatické ochlazení vzduchu. Pokles tlaku vzduchu při smršti je většinou značný, barografem byl zaznamenán pokles tlaku vzduchu o 33,5 hPa a při přechodu samotného středu smrště přes pozorovací místo musí být pokles ještě větší. (O rychlosti poklesu tlaku vzduchu svědčí to, že při smršti jsou někdy vymáčknuta okenní skla ven).

Dne 9.8.1987 v 16.36 hodin jsme se s obdobným nebezpečným povětrnostním jevem setkali opět na jednom z našich letišť. Poslední zaznamenaný případ smrště nad letištěm u nás je z šedesátých let na letišti PŘEROV.

Přes území západočeského kraje přecházela dne 9.8.1987 ve 14.30 hodin zvlněná studená fronta, kde před frontou tlak klesal v průměru o 0,6-0,7 hPa za hodinu. Počasí bylo 8/8 As 2700 m, 6/8 Sc 1800 m, 1/8 Cu 1200 m, slabá dešťová přeháňka, dohlednost 20 km. Vítr z 300° a rychlost 3 m/sec.

Při přechodu zvlněné studené fronty (ZSF) (14.30-15.30) bylo 8/8 As 2700 m, 5-6/8 Sc 1300 m se slabým deštěm. Vítr variabl do 3 m/sec. Dohlednost 8-10 km, teplota vzduchu klesla z 21°C na 17°C. Po přechodu ZSF začal tlak stoupat a stoupl o 0,5 hPa, od 16.10 do 16.35 stálý pokles o 0,5 hPa.

V 16.30 je od jihu vidět 3-4/8 Cb, vítr ze 120-140°, rychlost větru 2-4 m/sec. Od 16.30 do 16.36 je pozorováno 5-6/8 Cb se spodní základnou 600 m, dále 1-2/8 Sc 1800 m, vítr ze 130-170°, rychlost větru 6-8 m/sec, dohlednost 10-12 km. V 16.36 při přechodu smrště nad letištěm jediný prudký náraz větru o rychlosti 37 m/sec (133 km/hod.) ze směru 190°, který trval asi 40-60 sec. Po tomto nárazu se vítr stočil do směru 290-330° a zeslábl na 4-6 m/sec.

Pozorovatel, který byl v prostoru jižně od přehrady, popsal pozorovaný jev jako chobot, který visel z mraků a postupoval rychle směrem k letišti.

Prostor zasažení smrští je od JZ k SV přes letiště, měl délku asi 4 km a šířku 150-250 m s několika centry maximálního zasažení, kde škody byly nejničivější (prostory jsou vyšrafovány). V prostoru budovy Aeroklubu 600 m SZ od věže, kde je v provozu také záznam mikrobarografu, již není záznam změny tlaku vzduchu zaznamenán.

V průběhu smrště došlo k poškození budov, techniky, polámání stromů, silných větví, vyvrácení stromů o průměru 40 až 60 cm a jejich unášení až o 40-60 m. Předměty, větve a slabší stromy létaly až do výšky 6-10 m nad zemí. Celková škoda za 40-60 sec. působení smrště v prostoru letiště převyšuje jeden milión korun.

Smršť a její účinky, které jsou v tomto článku popsány, nebývají nad naším územím častým jevem. Stav a průběh počasí v roce 1987 byl v mnoha projevech počasí nad různými částmi území ČSSR výjimečný. Byly zaznamenány některé extrémní projevy počasí jako jsou průměrná nejnižší teplota vzduchu během jednoho dne v červenci za dobu měření od počátku osmnáctého století, častý výskyt ničivých bouří s množstvím krup o velikosti od několika milimetrů do několika centimetrů.

Hlavním nebezpečím, které z těchto povětrnostních jevů vyplývá pro letectvo je skutečnost, že lze velmi těžko předpokládat, kdy budou mít účinky přechodu frontálních systémů přes naše území (kterých je během jednoho roku od 150-200) ničivý charakter. Nelze tedy podceňovat přechod ani jediného frontálního systému přes letištní prostor, prostor bojové činnosti nebo území ČSSR. K tomu slouží jednotlivé složky letecké povětrnostní služby, které musí včas a úplně informovat velitele, řídící létání a orgány řízení a zabezpečení letového provozu o předpokládaných, ale i již vyskytujících se nebezpečných povětrnostních jevech, s cílem nedopustit vlétnutí letounů do těchto prostorů.

Obr. 1 Záznam mikrobarografu z letiště.

Obr. 2 Nákres zasažení prostoru letiště s vyznačením míst s nejničivějšími účinky.

Obr. 3 Záznam směru a rychlosti větru v prostoru letiště.