Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Popovice, okres Beroun, 30. července 2000: velmi slabé (nesupercelární) tornádo

 Snímek "popovického tornáda" pořízený panem Vladimírem Ješetickým z Berouna ze vzdálenosti přibližně 3,5 km (pohled směrem na jihozápad, uprostřed je Koukolová hora). Fotografie byla dodatečně zpracována v počítači tak, aby zřetelněji vynikla struktura oblačnosti a zejména vlastní tornádo (zpracování ve Photoshopu 4.0 - Martin Setvák). V důsledku toho jsou pozemní objekty (krajina a zástavba) výrazně tmavší než byly ve skutečnosti. V době, kdy byla pořízena tato fotografie, se kondenzační chobot tornáda nedotýkal zemského povrchu. V levé části snímku jsou vidět ustupující srážky - tornádo se vyvinulo v týlové části bouře. (Poděkování: fotografie nám byla poskytnuta na základě výzvy uveřejněné v "Berounském deníku" dne 5.8.2000, kterému tímto děkujeme za prostor.) 

V neděli 30. července 2000 kolem 16. hodiny letního času se nad Popovicemi a Koukolovou horou (okres Beroun) vyskytl jev, jehož popis napovídal slabšímu tornádu. Již v pondělí nás informoval o této události pan Antonín Plátěnka mladší (viz níže), hned ten den odpoledne jsme vyrazili do "terénu" zjistit základní informace. Tornádo v jeho závěrečné fázi pozorovali pan Antonín Plátěnka starší s rodinou ze svého bydliště v Louníně (v mapce vlevo dole), svědectví potvrdili i manželé Tyslovi (taktéž z Lounína). Z jejich pohledu se tornádo jevilo jako rotující "trychtýř" visící z mraků směrem dolů nad Koukolovou horou, avšak nedotýkající se zemského povrchu. Kolem či pod trombou nebylo vidět žádné poletující předměty ani zvířený prach, tromba se jevila světlejší oproti tmavým mrakům na pozadí. Všichni svědci z Lounína se shodují na době trvání jevu kolem pěti minut.

Pondělní návštěva hospůdky v Suchomastech nás pak nasměrovala ke svědkům, kteří si prožili přechod větrného víru doslova "na vlastní kůži" v Popovicích. Tam asi nejhůře dopadlo zahradnictví pana Lysého - větrná smršť zde servala kryt fóliovníku a doslova promáčkla jeho ocelovou trubkovou konstrukci, rozbila část oken skleníku a přenášela přes plot různé další předměty. V sousedství vítr serval plátěnou střechu, která skončila na železničních trolejích.

Podle popisu manželů Meškanových, kteří byli tou dobou v Popovicích na návštěvě u Špaténků (Popovice 95), byla větrná smršť doprovázena výskytem mléčně bílého víru (dosahujícího až na zemský povrch), u země širokého kolem 1,5 metru, rozšiřujícího se směrem vzhůru a rotujícího při pohledu ze země zprava doleva (tj. anticyklonálně). Řádění víru trvalo asi 2 až 4 minuty, pak vír odešel směrem na Koukolovou horu, kde se ztratil z dohledu. Podle svědectví paní Špaténkové byly ve vzduchu vidět létat i kusy plechu (zřejmě z nějaké střechy); při postupu směrem ke Koukolové hoře tornádo přecházelo nad dvěma malými rybníčky ze kterých "bralo vodu". Zajímavostí je i to, že sousedé o pár domů dále vůbec o ničem nevěděli.

(tornádo v terénu dokumentovali: Martin Setvák, Stáňa Setváková, Petr Pešice a Marek Kašpar)



Podle popisu všech svědků je tedy velmi pravděpodobné, že jev byl skutečně tornádem, byť extrémně slabým (F0), anticyklonálně rotujícím a nesupercelárním. Cirkulace tornáda po většinu doby nedosahovala k zemskému povrchu - s výjimkou, kdy tornádo krátce zasáhlo Popovice.


A ještě animace radarových snímků (186 kB). Šipkou je znázorněna bouřka, ze které se tornádo spustilo (šipka je zobrazena na snímku, který svým časem odpovídá době výskytu tornáda). Bouřka nebyla ničím mimořádná, zcela určitě nebyla supercelou.

První zprávu o slabém tornádu nad Popovicemi (okres Beroun) a nedalekou Koukolovou horou jsme dostali telefonicky již následující den po výskytu jevu, a sice od pana Antonína Plátěnky mladšího. Ten svou informaci poslal vzápětí též e-mailem, zde je v plném znění:

Dobrý den.
Jmenuji se Antonín Plátěnka, dnes jsem Vám telefonoval ohledně výskytu tornáda v prostoru Králův Dvůr - Popovice, Koukolova hora (levá strana D5 na Plzeň mezi Berounem a Zdicemi).
Dne 30.07.2000 kolem 16.00 hodiny letního času (bohužel přesný čas neznám) byl v uvedném prostoru sledován (z osady Lounín, cca 1,5 km JJZ) pohyb vzdušného víru. Před samotným pozorováním bylo počasí před bouřkou, zataženo, značně vyvinutá kupovitá oblačnost od SZ, proměnlivý výtr SZ směru bez nárazů, dešťové přeháňky, značně vlhký vzduch. Teplota kolem 20°C. Nejdříve byl spatřen pohyb "chobotu" nad Koukolovou horou až k zemi z tmavé základny mraku (nad mrakem mléčně bílé). Směr otáčení proti hodinám, pohyb SZ-JV. Po několika minutách se vír odtrhl od země a směrem nahoru se rozšiřujícím trychtýřem postupně rozpadl. Podél trychtýře byly značné pohyby rotující "mlhy" a s narůstající výškou se prudce tvořily chuchvalce oblaků. Nebyly sledovány letící předměty ani prach (bylo mokro).
Po rozpadu se "mateřský mrak" pohyboval ve směru mezi Koněpruské jeskyně - Tmaň, dále přes Suchomasty na Všeradice, přičemž z něho intenzivně pršelo (do 1 km široká dešťová clona tmavé barvy). V místě pozorování (Lounín) nebyl nijak silný vítr, ale krátká dešťová přeháňka. Po přechodu tornáda se do 1h značně zlepšilo počasí, jako by šlo o čelo fronty? Bylo polojasno, slabý SZ (do 3 m/s).
Přímí pozorovatelé: Antonín Plátěnka st. (0311/689885), Milada Plátěnková a Tomáš Plátěnka