Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Tornádo 19. dubna 2000 u obce Studnice, okres Vyškov

Upozornění: všechny snímky zveřejněné na této stránce nám byly poskytnuty autory pouze pro odborné účely a pro zveřejnění na našich internetových stránkách. Jakákoliv jejich další distribuce a použití pouze se souhlasem autorů.


Povětrnostní situace a popis průběhu výskytu tornáda

Dne 20. dubna 2000 proběhla sdělovacími prostředky zpráva o údajném tornádu, které mělo předchozí den v podvečer (přesněji 19. 4. kolem 15.30 UTC, tj. 17.30 SELČ) zasáhnout obec Studnice v okrese Vyškov. Další informace a terénní šetření tuto zprávu potvrdily, přičemž byly získány i fotografie a videozáznam tornáda, což z něj učinilo jeden z nepozoruhodnějších případů tohoto jevu v České republice. V dalším textu je rozebírána povětrnostní situace a podrobnější průběh výskytu tornáda.

Obec Studnice leží na Drahanské vrchovině, asi 15 km severozápadně od okresního města Vyškova. Na rozdíl od jihovýchodních svahů Drahanské vrchoviny je zde reliéf jen mírně zvlněný, tvořící náhorní plošinu, která je více zemědělsky využívána. Též v blízkém okolí Studnic se nacházejí převážně pole, zatímco nedaleké jihovýchodní svahy jsou pokryty lesním porostem.

1. Celková povětrnostní situace

Vývoj povětrnostní situace je ilustrován na obrázku 1, kde jsou analýzy geopotenciálních hladin 500 a 850 hPa s polem přízemného tlaku přepočteného na hladině moře a poměrné vlhkosti vzduchu v hladině 700 hPa, a to z termínu 19. 4. 2000 12 UTC (14 h SELČ) a 20. 4. 2000 00 UTC (2 h SELČ). Tyto objektivní analýzy byly získány z numerického modelu ARPEGE/ALADIN. Z analýz vyplývá, že v hladině 500 hPa se naše území nacházelo ve výběžku vyššího tlaku vybíhajícího od tlakové výše nad severovýchodním Polskem, zatímco při zemi k nám zasahovala brázda nižšího tlaku vzduchu od jihovýchodu, která se zvolna přesunovala k východu. V ní je možno analyzovat studenou frontu, která měla své výraznější projevy spíše v oblasti západní poloviny Čech a na které se horizontální gradient teploty vzduchu postupně zmenšoval.

Zvrstvení atmosféry v lokalitě Brno (obr. 2 a 3) bylo během denních hodin zřetelně podmíněně labilní s příznivými podmínkami pro vývoj bouřek.

Informace geostacionární družice METEOSAT v infračerveném spektru ukazují, že mezi 12 až 14 hodinou UTC se v oblasti táhnoucí se zhruba od středního Slovenska přes střední a severní Moravu a Slezsko po oblast Krkonoš začaly vyvíjet četné bouřky, z nichž většina dosahovala stádia největšího rozvoje v podvečerních hodinách. Viz též přehledový snímek situace nad Evropou z 12 UTC a detailní snímek družice NOAA z doby asi hodinu před vznikem tornáda.


2. Vývoj bouřkové oblačnosti v oblasti střední Moravy

Podle informací meteorologických radiolokátorů Skalky a Brdy se začaly na Moravě první bouřkové buňky vyvíjet kolem 13. hodiny UTC, a to nejdříve v oblasti Valašska a Bílých Karpat. Zajímavá bouřková buňka se kolem 13.15 UTC vytvořila u Boskovic. Byla zpočátku poměrně nevýrazná, ale postupně sílila, přičemž pozoruhodnou byla její (quasi)stacionarita: výstupné proudy se zde opakovaly takřka ve stejné oblasti více než čtyři hodiny, pouze kolem 15.30 UTC přechodně zeslábly, ale další impuls ke jejich obnově zřejmě vzešel od bouřkové buňky, která se rozpadávala v oblasti jihovýchodně od Vyškova. Oblast aktivních výstupných pohybů se přesunula z oblasti Boskovic trochu více k jihovýchodu, blíže k místu, kde se tornádo vyskytlo. Zajímavě působí skutečnost, že v době, kdy bylo tornádo pozorováno (15.30 UTC), neukazoval radar v postiženém místě žádné větší hodnoty odrazivosti. Teprve následující snímek ukazuje vznik významnějších bouřkový buněk, asi 10 km západně od Studnic (v této oblasti se též vyskytly kroupy). Bouřková aktivita se pak přesouvala z okolí města Blanska k západu k řece Svratce, v posledním stádiu s náznaky štěpení buněk, a kolem 18.30 UTC se bouřky rozpadávaly.


3. Poznatky o tornádu podle výpovědi svědků a terénního šetření


3.1 Průběh výskytu tornáda

První informace o výskytu tornáda se dostaly k ČHMÚ formou elektronické pošty a přes sdělovací prostředky, zejména televizi Nova. Dne 21. dubna byl proveden terénní průzkum a vyslechnuty desítky svědků, kteří jednoznačně potvrzovali sloup či vír, který se táhl nad oblastí obce Studnice a jenž následně způsobil škody v její jižní části. Spoluprací s místními občany a Obecním úřadem Studnice byly získány fotografie spodní části víru a díky aktivitě pana Josefa Bohuslava z obce Krásensko dokonce jedinečný videozáznam. Z poskytnutých svědeckých výpovědí je možno popsat celý průběh výskytu tornáda následovně:

V pozdních odpoledních hodinách se v oblasti kolem obce Studnice vyskytovala dvě střediska bouřkové činnosti, jedno na severozápadě a jedno na východě. Od jihozápadu přitom nad tuto oblast prosvítalo Slunce, což zřejmě též přispělo k dojmu velmi tmavé, „zlověstné“ oblačnosti. Z bouřkové oblačnosti přitom spadlo na území obce jen nepatrné množství srážek („pár kapek“).

V době mezi 15.15 až 15.30 UTC (17.15 až 17.30 SELČ) se nad Studnicemi objevil vír ve tvaru sloupu, který byl spojen s bouřkovým mrakem a jehož průměr byl odhadován na 50 m. Ve své horní části byl ve tvaru úzké nálevky, zatímco ve své spodní části nabýval formy silného prachového víru cyklonálního směru otáčení a dotýkal se země na poli jihovýchodně od Studnic (viz též plánek a přehledovou fotografii ukazující pohled od školy k jihovýchodu). Asi po 5-10 minutách nepravidelného pohybu se tornádo ve své spodní části přiblížilo k obci a zasáhl její jihovýchodní část. Trasa víru se stočila doleva a krátce po opuštění obce, v blízkosti rybníka, se tornádo rozpadlo. Celková doba, po kterou byl vír viditelný, byla odhadována na 10-20 minut.

Velmi výstižné jsou autentické dojmy očitých svědků, kteří výskyt tornáda popsali takto:


(první zpráva, kterou obdržel M. Setvák již 19. 4. večer:)

„19. 4. 2000 asi v 17.30 SELČ se vyskytlo poměrně velké tornádo asi tak uprostřed mezi Vyškovem a Prostějovem. Tloušťka tornáda byla asi 50 m. Mělo hnědou barvu, otáčelo se a prohýbalo. Mraky byly neobvykle tmavé, téměř černé. Tornádo vycházelo z mraku a několik minut se dotýkalo země.“ Pozorování Vladimíra Koupého zaznamenal a 19.4.2000 ve 22:57 zaslal ČHMÚ Michal Koupý, Blansko. Později svou zprávu doplnil následovně: „Já sám jsem tornádo neviděl, ale viděl je můj otec, který je pozoroval z auta jako spolujezdec cestou přes Drahany, Rozstání až po Kojál. Od tornáda byl vzdálen asi 8 km. Tornádo se objevilo asi v 17.15, přesně to nevím. Bylo vidět přibližně 20 minut, pak se rozpadlo. Vycházelo z jihozápadního okraje velkého černého bouřkového mraku a dotýkalo se země. Výška tornáda byla cca 800 m a šířka cca 30-50 m. Vlivem bočního svitu Slunce v 17.30 mělo barvu světle žlutohnědou jako pouštní písek. Směr rotace bohužel nevím, ale to by neměl být takový problém zjistit, protože to vidělo více lidí. Pohyb tornáda byl velmi pomalý, protože v okolí bouřky nefoukal téměř žádný vítr.“

Tornádo bylo pozorováno z poměrně velké vzdálenosti, jak o tom svědčí další dokument:

„Potvrzuji zprávu o tornádu mezi Vyškovem a Prostějovem. 19.4.2000 jsme se v pozdně odpoledních hodinách nacházeli na bývalém vojenském letišti v Prostějově. Jelikož byly všude kolem bouřky, nemohli jsme létat a tak jsme pozorovali oblohu, kdy se to rozežene. Opravdu jsme viděli, směrem k Vyškovu, viset z poměrně rovně ohraničené spodní základny mraků,sloupec až k zemi, který se postupně nakláněl a později, asi za 10 minut, rozpadl. Měl tmavou barvu a nejprve byl poměrně tenký a téměř kolmý k zemi. Postupně tloustnul, roztahoval se a nakláněl směrem po větru. Při pohledu na mapu odhaduji, že se tornádo pohybovalo po trase mezi Pustiměří a Rozstáním, tzn. severozápadně. Od prostějovského letiště odhadujeme vzdálenost 15-25 km jiho-jihozápad. Že šlo o tornádo jsme poznali na 100%, neboť jsme piloti a před podobnými úkazy máme patřičný respekt.“ (Pavel Kadlec, Prostějov) "


Pan Jiří Čala sledoval tornádo až od obce Troubky na Přerovsku, někteří svědkové jej viděli od tzv. staré pošty u Rousínova, což je místo asi 5 km jižně od tohoto města.

Na uvedeném případu je jedinečná fotografická dokumentace. Pan Kamil Crhounek ze Studnic vyfotografoval tornádo ve své spodní části. Díky spolupráci občanů z obce Krásensko, ležící od Studnic asi 3,5 km směrem na západo-jihozápad, byl vypátrán i videozáznam, který jednoznačně potvrzuje spojitost prašného víru u země s kondenzačním „chobotem“ vybíhajícím z bouřkového mraku. Tato dokumentace je velmi cenná mj. i z toho důvodu, že se objevila svědectví o dvou vírech, což však byl zřejmě efekt rozdílného vzezření tornáda ve výšce a v blízkosti zemského povrchu.

3.2 Škody způsobené tornádem

Tornádo, které zasáhlo jihovýchodní část Studnic, nezpůsobilo (naštěstí) kromě úleku žádnou újmu na zdraví obyvatel. Své působení nechávalo znát především na střechách dvaceti tří domů, ze kterých strhávalo střešní krytinu. Vyvracelo stromy a občas provádělo zajímavé „kousky“: Odloženou, 70 kg těžkou ledničku „přesunulo“ asi o 10 m a „odstěhovalo“ boudu pro psa. Škody byly, jak bývá v těchto případech obvyklé, velmi nespojitého rázu - např. vedle vyvráceného stromu stály dvě prázdné plechové popelnice, které zůstaly jako netknuté. Celková výše škod byla spočtena přibližně na 300 000 Kč.

4. Závěr

Tornádo ve Studnicích bylo slabší intenzity, dle Fujitovy stupnice je možno jej klasifikovat stupněm F1. Díky své nápadnosti způsobené výskytem v téměř bezesrážkové části bouřkového mraku je do léta roku 2000 nejlépe dokumentovaným případem v České republice. Další pozoruhodnou vlastností diskutovaného případu je výskyt tornáda v oblasti, kde podle radarového měření nebyly hodnoty odrazivosti zvlášť vysoké; teprve během výskytu tornáda radiolokační odrazivost výrazněji narůstala, a to spíše západněji (ve směru výškového proudění). Je možno se domnívat, že se zřejmě jednalo o tornádo, které vzniklo následkem teprve rozvíjející se bouřkové buňky, která měla od počátku rotaci umožňující vznik rozsáhlejšího víru.

Poděkování: Rádi bychom poděkovali občanům z obce Studnice a okolí, kteří přispěli k unikátní dokumentaci tohoto jevu, zejména rodině Crhounkových ze Studnic, panu Vladimíru Koutnému (starostovi Studnic), dále občanům z obce Krásensko, panu Josefu Bohuslavovi a Karlovi Matuškovi, autorovi unikátního videozáznamu. Díky patří všem svědkům tornáda, kteří věnovali svůj čas a námahu a podělili se o svá pozorování, jakož i kolegům z pobočky ČHMÚ Brno, Radarového oddělení a Oddělení numerických předpovědí počasí ČHMÚ za technickou pomoc.

Autoři vyjadřují přání, aby se všechny výskyty tornád na našem území obešly bez lidských neštěstí a aby se jejich působení omezilo spíše jen na důkazy lidské solidarity, jak tomu bylo i v obci Studnice, kde díky pomoci ochotných spoluobčanů byly škody na střechách postižených stavení provizorně opraveny již během několika hodin.
 (připravili Milan Šálek a Martin Setvák, 27. 7. 2000)

Snímky tornáda získané z videozáznamu pana Karla Matušky

Videozáznam zachycuje tornádo v jeho závěrečné fázi, krátce před rozpadem, záběry byly pořízeny z Krásenska (3,5 km západně od Studnic). U všech obrázků byl pro lepší názornost počítačově zvýšen kontrast, rozdíl mezi původním a upraveným obrázkem je patrný na první dvojici snímků (ostatní snímky jsou již uvedeny pouze ve zvýrazněné verzi). V této době bylo tornádo tvořeno jednak mohutným prašným vírem, vypínajícím se od zemského povrchu směrem vzhůru doleva, jednak kratším kondenzačním chobotem, vyčnívajícím ze spodní základny bouře směrem vpravo dolů. Celkový pohled na obě části tornáda je na první dvojici snímků, další čtyři snímky zobrazují prašný vír v různém detailu a čase, poslední dvojice snímků zobrazuje v detailu kondenzační chobot.

   

   


Snímky z meteorologických družic a radarů

Celková synoptická situace nad Evropou a jejím okolím 19. dubna 2000 ve 12 UTC z pohledu meteorologické geostacionární družice Meteosat 7 (z archivu družicového oddělení ČHMÚ, © Martin Setvák, ČHMÚ).

Situace nad Českou republikou ve 14:17 UTC (tedy přibližně jednu hodinu před výskytem tornáda) z pohledu polární družice NOAA 14 (z archivu družicového oddělení ČHMÚ, © Martin Setvák, ČHMÚ).



Situace nad Českou republikou v 15:30 UTC (tedy přibližně v době, kdy tornádo zasáhlo Studnici) z pohledu meteorologických radarů. Přibližná poloha tornáda je vyznačena šipkou. Pro animaci radarových snímků (1,27 MB) od 13:00 UTC do 19:00 UTC si klikněte zde (všechny radarové snímky z archivu radarového oddělení ČHMÚ, © Petr Novák, ČHMÚ).