Teplá (okres Karlovy Vary)

1998-07-21 22:00 UTC

Teplá (okres Karlovy Vary)

tornádo

? min

Tornádo (?) v polesí Teplá 21./ 22. července 1998 - připravil: Martin Setvák ()

V noci z 21. na 22. července 1998 přecházela přes území západních až severních Čech (radarová animace, 420 kB) silná konvektivní bouře, která způsobila značné škody zejména na lesních porostech v okolí Teplé a Toužimi. O dva dny později, 23.7. ve večerních hodinách, způsobila další bouře menší škody na Tachovsku ("menší" ve srovnání s bouří 21.-22.7.), v obci Nové Sedliště a zejména v přilehlém lese. Tam však škody nebyly způsobeny tornádem, ale nejspíše microbursty. (Poznámka pro nemeteorology: "microburst" je cosi jako bublina studeného - a tedy těžkého - vzduchu, která velikou rychlostí dopadne z bouřkového mraku na zemský povrch, kde se po dopadu prudce rozteče do stran. Její dopad a roztékání po povrchu mohou též způsobit obrovské místní škody.) Po shlédnutí fotografií v novinách jsme se do postižených oblastí vypravili, zde jsou komentáře k bouři 21.-22.7. a škodám, které způsobila. Podle zprávy ČTK (271526JUL98) způsobila bouře největší škody v polesích Toužim a Teplá (přibližně 120 tisíc krychlových metrů dřeva na ploše tří tisíc hektarů). S kolegou Pavlem Hamplem jsme 29.7. nejprve navštívili Lesní společnost Toužim, odkud jsme byli nasměrováni na nejvýznačnější lokality. Zde stojí za zmínku především menší průsek v lese cca 1 km severně od obce Prachomety, orientovaný delší osou směrem k severo-severovýchodu (zhruba ve směru postupu bouře), odhadem 50-70 metrů široký a asi 200 metrů dlouhý), na první pohled "jasně tornádického původu". Tento pás vyvrácených a polámaných stromů však navazoval na rybníček na okraji lesa - je tedy pravděpodobné že tento průsek je důsledkem podmáčení okolní půdy a tedy i slabší odolnosti stromů sousedících s rybníčkem vůči větru (převážně šlo o vývraty), jejichž pád po silném nárazu větru "otevřel cestu" dalším škodám uvnitř lesa. Na opačném konci průseku již měly škody charakter ulámaných kmenů v různých výškách. Kromě tohoto diskutabilního průseku jsme viděli několik lokalit se stromy převážně ulámanými v různých výškách, přičemž stromy byly položeny převážně směrem k jihovýchodu až východu (kolmo na směr postupu bouře), škody neměly nijak výrazný pásový charakter.
Z Teplé jsme se nejprve vypravili na lesní kokality východně od kláštera (Ovčí dvůr, Heřmanov), kde stromy byly (spíše sporadicky) ulámány v různých výškách nebo vyvráceny (menší část stromů). Přímo v Ovčím dvoře místní obyvatelé opravovali jednu ze střech domů. Dále jsme pak pokračovali do průseku jižně od kláštera. Po lesní cestě z usedlosti Na Říčce jsme se dostali k jeho okraji. Zde nás ihned zaujalo, že stromy byly ulámány různými směry (čímž se tato lokalita výrazně lišila od všech ostatních, které jsme ten den navštívili); našli jsme též strom, který byl doslova "ukroucen". Pro trvalý déšť a pokročilou denní dobu jsme zde pro tento den ohledávání škod skončili, vzhledem k charakteru škod se nám výskyt tornáda začal jevit jako značně pravděpodobný.
Podruhé jsem se do oblasti Teplé vrátil hned následující sobotu 1.8. Společně s Honzou Sulanem a Zdenkou Šimšovou (oba z pobočky ČHMÚ v Plzni) a mojí manželkou Stáňou jsme nejprve vyrazili do Nového Sedliště na Tachovsku (viz poznámka na začátku), odkud jsme pokračovali do oblasti Teplé. Do Teplé jsme se snažili jet trasou, která by se co nejvíce přibližovala trajektorii bouře, na první menší škody jsme narazili severozápadně od Plané, u Michalových hor. Pak jsme se již dostali do lesní lokality, vyznačené na mapce jižně od Pěkovic. Zde byla většina stromů ulámána, převážně ve spodní polovině kmenů. Zajímavá byla orientace ulomených stromů - zatímco na jižním okraji polomu byly položeny převážně směrem k JV až východu, na severním okraji převládala orientace na sever až SZ (ale i zde se spíše sporadicky vyskytly sromy, položené k východu). Tento divergentní charakter orientace ulámaných stromů svědčí jednoznačně o microburstovém původu těchto škod.
Z této lokality jsme pokračovali dále na sever, přes obec Pěkovice jsme se chtěli dostat k průseku jižně od kláštera. Avšak při příjezdu k Pěkovicím jsme si všimli, že část budov je evidentně poškozená větrem. Po počátečních rozpacích (vysvětlujte místním, že to, co je pro ně tragédií nebo alespoň pořádnou pohromou, může být pro jiné "zajímavým materiálem" ke studiu...) se nás ujalo několik místních obyvatel a prošli s námi obcí. Vítr zde zcela zničil jednu stodolu, z níž zůstaly stát jenom boční zdi (podobně jako minulý rok v Dílech na Rokycansku), v jejím sousedství sfouknul plechovou střechu jednoho domu a asi o 100 metrů dále na východ značně poškodil střechu dalšího domu a částečně poškodil střechu sousední stodoly. O dalších asi 150 metů na východ byla částečně poškozena hospodářská plechová budova. Žádné další větší škody v obci nenastaly, podobně jako již ve výše zmíněných Dílech na Rokycansku, i zde měly škody až extrémně lokální charakter. Ten by bylo možné vysvětlit jako důsledek přechodu tornáda, resp. jeho podružných "savých" vírů. Tornádický původ škod v Pěkovicích podporuje skutečnost, že obec stojí přibližně v ose lesního průseku, který začíná asi 1 km na severovýchod od ní. Proti němu naopak svědčí fakt, že "pás" škod v obci je orientován přibližně kolmo na postup bouře (a tedy i kolmo na osu průseku v lese). Rozložení škod v obci (vyznačeno žlutě) a polohu lesního průseku (červeně) ukazuje následující obrázek.Tentýž obrázek ve velkém rozlišení (1 MB)

Pouze menší část stromů byla vyvrácena, většina byla polámána v různých výškách (k vývratům dochází na podmáčené půdě, pevně držící kořeny mají za následek ulomení stromu). Přibližně na konci průseku (na jeho levém okraji) jsme našli doslova "hnízdo" popadaných stromů s následujícím pořadím směrů pádu: V-SV-S-V-S, takovou změnu směru větru (na tak malé ploše) si nedokážu vysvětlit jinak, než jeho vířivým charakterem. Utržené koruny smrků byly od pahýlů kmenů vzdáleny až několik metrů, našli jsme též jeden utržený smrk, k němuž "chyběl spodek" - prostě jsme ho nenašli. Malé smrky v pravé (východní) části polomu byly poškozeny jen málo nebo vůbec. Po levém okraji průseku bylo velké množství stromů ne zlomených, ale silně ohnutých, často vzájemně zachycených korunami. Stromy prý zůstanou takto ohnuté, když je narušena struktura kmene - také musí být vytěženy.
Našli jsme též jeden strom, který byl cca 3 m nad zemí ulomený k severu a o další asi 3 m zlomený podruhé, směrem k východu - tedy podobným způsobem jako výše zmíněný ukroucený strom. Toto považuji za důležitý fakt, neboť dvojí směr pádu stromů v průseku by se případně dal vysvětlit nárazem větru před frontou (směřujícím od jihu), druhý pak poryvem za frontou (směřující od západu), avšak strom zlomený nadvakrát krátce za sebou (než stačil dopadnout) tímto způsobem vysvětlit nelze. Zdůrazňuji, že směr jednotlivých segmnetů tohoto stromu odpovídá celkové situaci v průseku. Ještě jedna poznámka k výše zmíněnému "ukroucenému" stromu: domnívám se, že tento strom nebyl nejspíš "ukroucen" silnou lokální rotací (jak by to mohlo na první pohled svádět), nýbrž opět prudkou změnou směru větru.

V sobotu 15. srpna jsem se na škody v polesí Teplá podíval "ze vzduchu" z paluby letadélka Cessna (patřícího společnosti ABAS s.r.o. z letiště Plasy). Let, který se uskutečnil v rámci protipožárních hlídek, mi dojednali a umožnili zaměstnanci lesní správy Teplá a Plasy (Ing.Vlášek, p.Lindenberk a Ing.Štych, patří jim za to moje poděkování). Jistou nevýhodou tohoto letadla byla poměrně vysoká rychlost letu a silně omezené možnosti fotografování, obojí kompenzované značnou vstřícností pilota. Bohužel, i při expoziční době 1/1000 sec jsou některé snímky neostré... Zde jsou k nahlédnutí některé ze snímků.Při pohledu "shora" byl na první pohled zřetelný rozdíl mezi tímto průsekem a ostatními polomy v okolí. Zatímco průsek mezi Pěkovicemi a usedlostí Na říčce měl zřetelně "lineární" charakter (tj. jeho délka výrazně převyšovala šířku), plochy ostatních polomů měly spíše chaotický nebo oválný tvar. Toto by mohl být téměř jednoznačný argument ve prospěch tornádického původu průseku ... nebýt toho, že jeho pravá strana (z hlediska postupu bouře) byla ohraničena mladým, nízkým, a tudíž výrazně odolnějším porostem. Nelze proto jednoznačně stanovit jaká byla šířka jevu, který má průsek na svědomí - je možné, že jev mohl být výrazně širší než je šíře jeho stopy na vzrostlém lese. Přesto, vzhledem k výše diskutované rychlé změně směru větru, považuji jeho tornádický původ za vysoce pravděpodobný. (Jelikož však vlastní tornádo nikdo neviděl, 100% jistotu nebudeme mít nikdy.) Ostatní výrazné polomy v okolí byly zjevně způsobeny microbursty, poškození okrajů lesa (dobře patrné například na výše umístěném leteckém snímku Pěkovic a jejich okolí) má na svědomí větší exponovanost stromů a silný vítr na čele studeného vzduchu, vytékajícího z bouře (tzv. gust front).

Severní část průseku, pohled od východu (310 kB)

Jižní část průseku, pohled od východu (329 kB)

Severní část průseku, pohled od západu (261 kB)

SV konec průseku v plném rozlišení, pohled od JV (575 kB)

Pokud jsou tyto předpoklady o původu škod na lesních porostech správné, pak je zde ale jeden poměrně důležitý poznatek. A sice že charakter škod na jednotlivých stromechvypovídá pouze o síle větru, nikoliv o jeho podstatě (tornádo, microburst, "gust front"). Rozhodující jsou rozměry a orientace zasažené plochy a směr pádu stromů (vývratů, zlomů) uvnitř ní; to vše ale podložené vyhodnocením lokálních podmínek, které mohly mít na polom vliv. Mezi ně patří např. typ půdy a její vlhkost, sklon zasaženého terénu a okolní reliéf, "otevřenost" zasaženého lesa (tj. zda polom je na kraji lesa či nikoliv, příp. zda nenavazuje na mladší nízký porost) a konečně i směr postupu bouře. Z tohoto hlediska je nezbytné právě letecké snímkování škod a následné vyhodnocení snímků (v průběhu samotného letu není dost času na vyhodnocení toho, co "oko vidí"). Při něm je ale důležitý i úhel pohledu na polom a orientace jak pozorovatele, tak ležících stromů vůči Slunci - obojí může ovlivnit subjektivní dojem o převládajících směrech pádu stromů a o jejich poměru. Například na výše uvedených snímcích severovýchodní části průseku se při pohledu od západu zdá být směr pádu stromů podstatně rovnoměrnější, než při pohledu od jihovýchodu - alespoň na snímcích v původním vysokém rozlišení (zde přikládám alespoň výřez jednoho z nich; pozor - obrázek má 575 kB).Na závěr mi ještě dovolte pár poznámek. Jak jste si již jistě všimli, není tato stránka pojmuta jako "odborný článek" časopisového stylu, nýbrž jako bezprostřední vylíčení toho, co jsme na místě viděli. Bylo to velmi působivé, děsivé, chmurné ... a přesto fascinující. Když jsem stál mezi tou spouští, uvědomil jsem si naplno, jaká to musí být síla, která něco takového dokáže. Nedokážu si představit hukot větru a řev praskajících stromů, které tuto běsnící sílu doprovázejí. Jsem však rád, že se tato bouře vyskytla v noci, kdy nikdo nebyl v lesích (lesní dělníci, houbaři, ...) a že nikdo při ní nepřišel o život.Zároveň jsem si v souvislosti s tímto "případem" uvědomil, jak málo, my, meteorologové, víme o tom, jakým způsobem dochází k polomům - kdy se strom zlomí, kdy vyvrátí, jakým způsobem se může zlomit, co lze vyčíst z charakteru zlomu, jeho výšky... Sice na některé z těchto otázek mi již byly dány odpovědi nebo se je postupně dovídám, přesto bych ale uvítal jakékoliv komentáře lidí, kteří této problematice rozumějí lépe, než já. Rád se nechám poučit.Další informace a obrázky, související s touto bouří:

A ještě něco na závěr:

Takto se sice neblýskalo přímo na výše popisované "tornádické" bouři, ale na jiné, která se vyvinula jihovýchodně od ní a přecházela přes západní okraj Prahy kolem půlnoci světového času (UTC).

Foto © Jana Ratková

Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Teplá (okres Karlovy Vary)

Tornádo (?) v polesí Teplá 21./ 22. července 1998 - připravil: Martin Setvák ()