2001-05-31 15:00 UTC
Vilémovice (okr. Havlíčkův Brod)
V odpoledních hodinách dne 31. května 2001 přešly přes naše území dvě konvektivní bouře, doprovázené tornády. Bouří bylo ten den samozřejmě více, z hlediska tornád však ty ostatní nebyly zajímavé. Obrázek vpravo ukazuje trajektorie bouří na našem území (přesněji sumy radarové odrazivosti) mezi 12. až 18. hodinou světového času (UTC), přičemž trajektorie bouří, o nichž pojednává další text, jsou označeny modrou a červenou šipkou. Vývoj a pohyb bouří znázorňuje též radarová animace (pozor: 1,3 MB), barevné označení šipkami je v obou obrázcích totožné.
Povětrnostní situace
Povětrnostní situaci z 31. května ve 14.00 SELČ ilustruje obrázek, na němž je možno zjistit přízemní tlakovou níži nad Čechami, která se prohlubovala a postupovala dále k východu. S ní byla spojená frontální vlna, dobře patrná mj. i na teplotním poli v hladině 850 hPa, která způsobila níže rozebírané silné bouřky s průvodními nebezpečnými povětrnostními jevy. V hladině 500 hPa se přitom nad střední Evropou prohlubovala brázda nízkého tlaku vzduchu.
Z analýzy aerologického výstupu stanice Brno-Sokolnice ze 14. hodiny SELČ diskutovaného dne vyplývá, že před frontou nebyla podmíněná labilita příliš výrazná, ale za zmínku stojí větší vertikální střih větru, kdy do hladiny asi 925 hPa vál slabý až mírný jihovýchodní vítr do 5 m/s, zatímco ve vyšších hladinách, především nad hladinou asi 720 hPa dosahoval západní vítr rychlosti 17 m/s a v hladině 400 hPa až 45 m/s, což vytváří velmi příznivé podmínky pro vznik vírů s přibližně horizontální osou.
Průběh jevu
Mateřská bouře tornáda, jednoznačně nejsilnější bouře toho dne na našem území, začala svou pouť kolem 11:50 UTC na západě Čech, prošla (ještě ve slabší podobě) přes Křivoklátsko a jižní okraj Prahy, a nad okresem Benešov začíná její "tornádická" etapa - kromě Benešovska řádila tornáda především mezi Zručí nad Sázavou až po Světlou nad Sázavou. Bouře pak zeslábla na Havlíčkobrodsku kolem 16. hodiny UTC (18. hodiny SELČ). Tornády byl zasažen dlouhý pás území v okolí Sázavy, mezi Zručí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Milošovicské tornádo je patrně nejvýznamnějším tornádem posledních deseti let - jak co se plošného rozsahu škod týče, tak zejména z hlediska jeho dokumentace. V mapě sytější odstín opět vyznačuje oblast jednoznačně prokázaného výskytu tornáda, světlejší odstín pak oblast výskytu dalších škod, které nejspíš nejsou tornádického původu.
Pás nesouvislých škod se táhne od Vilémovic (východně od Světlé) přibližně po Okrouhlice, přičemž svědecky je doložen výskyt tornáda ve Vilémovicích a jejich okolí, jednak v Mrzkovicích (v obou případech více nezávislých svědků). V ostatních částech tohoto pásu území výskyt tornáda není jednoznačně doložen, snad jedině u Dobré nad Sázavou (mezi Novou Vsí u Světlé a Babicemi - zde však zatím máme jediné svědectví).
Bouře, která toto tornáda "zplodila", byla jednoznačně supercelou. Nemáme sice k dispozici dopplerovská data, která by ukázala mezocyklonu, avšak "klasická" data radarové odrazivosti (Brdy, Skalky) ukazují v podstatě "učebnicové" radarové echo ve tvaru háku, typické právě pro supercely.
Na závěr ještě několik družicových snímků z doby, kdy bouře byla přibližně nad Ledčem nad Sázavou:
Mapové podklady použité na této stránce jsou založeny na mapách GeoBáze ®, Prohlížeč Professional, společnosti Geodézie ČS, a.s.
