Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Tornádo (gustnado?) u Vodňan

První zprávu o výskytu tornáda jsme získali od pracovníků Povodí Vltavy, kteří dne 13. července 2006 likvidovali polom na řece Blanici. Další informace jsme získali z MěÚ ve Vodňanech a zejména pak při terénním průzkumu dne 15. července v postižené lokalitě.

Na tomto místě uvedeme v náhledech přehled fotodokumentace škod k tomuto případu (komentáře k jednotlivým fotografiím jsou uvedeny níže v textu i s odkazy na fotografie v původním rozlišení).

Meteorologickou situaci určovalo nevýrazné tlakové pole před zvlněnou studenou frontou, která postupovala přes Polsko, Německo a Francii jen velmi zvolna k východu. Při zemi i ve vyšších hladinách se udržovalo nad Čechami slabé severovýchodní proudění o rychlosti kolem 5 m/s. V teplém, labilně zvrstveném vzduchu se již v dopoledních hodinách začala vyvíjet bouřková oblačnost - zpočátku se jednalo spíše o izolované buňky, později se rozrůstaly a vytvořily několik multicel.
Jedna z nich přicházela od severovýchodu nad Vodňansko po 16 hod. SELČ - situace zaznamenaná radary ČHMÚ. Na jejím čele se vytvořila uspořádaná linie (tzv. squall line), jejíž přechod doprovázel nárazový vítr severovýchodního směru, který způsobil roztroušené škody v širší oblasti. Lehce poškozené střechy, ulámané větve, příp. zlomené nebo vyvrácené stromy byly zaznamenány na území širokém několik km a dlouhém asi 20 km, začínajícím východně od Protivína, směřujícím k jihozápadu přes Vodňany a Bavorov a končícím u Dubské Lhoty. Uvnitř této oblasti se pak nacházel pás široký asi 100 m a dlouhý asi 1 km, kde byla síla větru a škody podstatně větší. Jeho stopa začínala severně od Vodňan v kukuřičném poli vedle hřbitova u Sv. Vojtěcha, prošla přes předpolí jezu Křtětice (tzv. Železňáku) na řece Blanici, chatovou osadu a Novákův mlýn, za nímž asi po 300 m skončila.

© Geodézie CS, a.s.

V tomto pásu byl více nebo méně poškozen téměř veškerý porost. Na podmáčených březích Blanice a jejích ramen byly stromy většinou vyvráceny , jinde byly zlomeny, u některých utrženy pouze vrchní části korun. Vývraty a polomy byly orientovány celkem dosti shodně, od severovýchodu, přitom na některých zlomech byl patrný vliv kroucení. Poněkud odlišný obrázek poskytlo kukuřičné pole, ve kterém byl vytvořen pás polehlého porostu. Na pravé straně stopy byly spodní rostliny položeny od SZ a přes ně vrchní od S-SV, na levé straně byl rozptyl směrů polehnutí značně chaotický. To vcelku dobře odpovídá cyklonálně rotujícímu víru, postupujícímu od severovýchodu, který se na kukuřičném porostu projevil v celé šíři, na stromech především ve své pravé části.

Dalším důkazem o vírovém charakteru větru je pak výpověď přímého svědka pana Nováka, přes jehož dům, bývalý mlýn, tornádo prošlo. Ten viděl přicházet od severu bouřkový mrak, spuštěný téměř k zemi, v něm vířivé pohyby s vertikální osou a létající větve (tzv. debris cloud), neviděl ale žádný kondenzační sloup (trombu). Vítr podle něj měnil směr, stromy se ohýbaly na různé strany. Několik kusů těžkého starého nábytku na dvoře to zvedlo do výše asi 5 m, i ostatní lehčí předměty to vynášelo do značné výšky. Plechy utržené ze střechy byly odneseny do vzdálenosti až 150 m. Chvilku poté začal silný déšť a kroupy veliké asi 2 cm, vítr pokračoval, ale už slabší, stromy už byly polámané.

Z postižené chatové osady nebyl svědek zjištěn, žádný z obyvatel kontaktovaných při průzkumu tam v době bouře nebyl. Podle nich tam ani nedošlo k žádnému zranění, přestože pozemky byly značně zpustošeny a několik chatek poškozeno (vývrat 1, vývrat 2, vývrat 3). Jeden ze stromů byl zjevně poškozen bleskem.

Svědkové z větší vzdálenosti, z Vodňan a okolí, vesměs hovořili o zvláštním vzhledu přicházející oblačnosti. Dva popisovali neobvyklé tvary "dole zelenkavá, uprostřed černá, nahoře bílá" (zřejmě návějový oblak?). Jiní svědkové pozorovali vířivé pohyby s horizontální osou jako "přibližující se válec" (rotorový oblak?), další hovořil o protisměrných pohybech dvou bouřkových mraků (vertikální střih větru?). Podle sdělení pracovníků fy Meteoservis dosáhly nárazy větru v centru Vodňan asi 22 m/s. Srážkové úhrny v postižené oblasti dosáhly odhadem podle radaru 20-40 mm a vyskytovaly se zde i kroupy o velikosti do 2 cm.

Z výše uvedených zjištění lze předpokládat, že plošné škody v širší oblasti byly způsobeny přechodem nárazů v čele bouřky (tzv. gust front) o odhadnuté rychlosti 20-30 m/s. Trochu problematické se ale jeví stanovení charakteru tornáda. Vzhledem k tomu, že žádný z asi 15 svědků neviděl přímo a jednoznačně kondenzační sloup související se spodní základnou Cb, zatímco návějový oblak ano, zdá se pravděpodobnější konstatování, že se jednalo o "gustnado" o síle F1 a rychlostí větru odhadem kolem 50 m/s.

Zpracovali: František Vavruška, Mgr. Zdeňka Smolíková, Mgr. Roman Volný, ČHMÚ