1966-07-18 15:10 UTC
Všerubská vrchovina (okr. Domažlice)
Případ tohoto silného tornáda je pozoruhodný hned z několika důvodů. Předně směr postupu od jihovýchodu k severozápadu je dost netypický (viz The Climatology of Significant Tornadoes in the Czech Republic) a zatím byl zdokumentován snad jen jednou v souvislosti s mimořádnou událostí popisovanou Marcelem Vanžurou, kdy 11. 5. 1910 tornádo postupovalo z jižních Čech až nad Karlovarsko. Oba případy se vyskytly při synoptické situaci Ec s tlakovou níží nad západní Evropou. Při tomto směru proudění přicházejí spíše bouřky s vydatnými přívalovými srážkami, což byl konec konců i tento případ, neboť bouře 18. 7. 1966 přinesly průtrže mračen s následným přerušením železničních spojů na severu Moravy, na západě Čech krupobití 18. i 19. 7. a další srážky až do 23. 7., které zapříčinily záplavy v povodí Radbuzy. A tornádo na západě Čech nebylo jediným. Hned druhý den 19. 7. byla zaznamenána další tři tornáda intenzity F2 na území Německa (viz databáze ESWD).
Dalším specifikem je, že tornádo zasáhlo hned několik obcí, způsobilo v nich značné škody (jen na majetku vyčíslené na více než 10 miliónů Kč – podle propočtů inflace Českého statistického úřadu by to v současné době byl více než destinásobek) a přilákalo tak na tu dobu mimořádnou pozornost médií včetně televize (https://www.youtube.com/watch?v=szkEmuVKdv4). Vzhledem k dalším následkům v zemědělství, lesnictví a infrastruktuře a také s obavami o odliv pracovní síly z postižených obcí s problematickým dosídlením byla o pomoc požádána vláda a na likvidaci škod se podílela armáda. Kromě detailního popisu dálosti v novinách, kronikách a ze zápisu jednání rady ONV Domažlice zůstal k dispozici záznam z terénního průzkumu provedeného po dvou dnech panem Jiřím Pechem, pozdějším docentem na katedře geografie Pedagogické fakulty v Plzni. Zpráva byla o 17 let později publikována ve sborníku Geografický výzkum Československé akademie věd 1952-1982. Geografický ústav ČSAV, Liblice,70-73. Už v roce 1983 použil pan docent termín tornádo a nikoli větrnou smršť.
Popis jevu a způsobených škod
V „Oznámení o škodách…“ (Rada ONV Domažlice č. j. 4366/66) zaslaném předsednictvu vlády se uvádí, že bylo v pásmu širokém 100-300 m jdoucím přes obce Pláně, Hyršov, Hájek, Studánky a statek Bělohrad poškozeno nebo úplně zničeno 32 domů (23 rodinných domů v Hájku, 6 ve Studánkách a 3 v Hyršově, další škody na veřejných budovách), úplně zničeny stodoly, kolny, sklady, polní mlat, poškozeny další objekty státních statků a lesů. Ve dvou úsecích padlo celkem 35 hektarů lesa. Bylo zraněno 7 osob, z toho 5 převezeno do nemocnice. U budov bylo většinou narušeno štítové a půdní zdivo, některé byly zničeny úplně. Ve zprávě finančního odboru ONV Domažlice pro ZKNV (inv.č. 9 1966-67 sign 64) se dále uvádí, že „těžký valník k traktoru byl přenesen přes stavení 30-40 m do dálky“ (podle tiskové zprávy stál valník na dvoře statku v Hájku). V kronice Hyršova a v tisku bylo uvedeno, že původně zabetonovaný polní mlat byl vytržen a vyzdvižen do výšky 50 m. Mlátička na kolech byla převrácena také ve Studánkách.
Příspěvek docenta Pecha výstižně popisuje stopu tornáda ve vztahu k reliéfu terénu, uvádíme ji v plném znění a připojujeme mapu se zjednodušenou trasou tornáda. Nutno však poznamenat, že tehdejší výklad pana docenta je už překonán novými poznatky o tornádogenezi, kde vliv terénu nehraje významnější roli, ani podle zkušeností z USA. Zároveň uvádíme odkazy na kopie novinových článků a fotogalerii získanou ze základní školy ve Všerubech:
Popis docenta Pecha, 1983, strana 1
Popis docenta Pecha, 1983, strana 2
Obr. 1 Mapa s trasou tornáda
Západočeský deník Pravda 20.7.1966 - foto
Západočeský deník Pravda 20.7.1966 - reportáž
Fotogalerie z obce Hájek
Meteorologická situace
Počasí v červenci 1966 nebylo nejteplejší – odchylka průměrné měsíční teploty od normálu byla v Plzeňském kraji -2,1 °C. Na Domažlicku maximální teploty začátkem měsíce vystupovaly na letních 25-28 °C, častěji se ale udržovaly v rozmezí 20-25 °C s ochlazením v polovině druhé dekády pod 20 °C při synoptické situaci Wcs (podle Brádkovy typizace). Od 18. 7. do 25. 7. se udržela situace Ec s tlakovou níží nad západní Evropou. Přízemní analýzu a tlakové pole v 500 hPa ve dnech 18. a 19. 7. lze zobrazit pomocí následujících odkazů:
Během dopoledne 18. 7. přešla od východu teplá fronta a v podvečerních hodinách se od jihozápadu nasouvala studená fronta vlny spojené s přízemní tlakovou níží postupující z Itálie nad Německo. Z denního přehledu počasí, mapy extrémních teplot vedle analýzy pole 500 hPa a údajů z klimatologických výkazů západočeských stanic můžeme usoudit, že v teplém sektoru tlakové níže byly v Čechách odpolední teploty 20-25 °C a rosný bod v rozmezí 14-17 °C, zatímco v jihozápadním pohraničí (Domažlice, Přimda, Cheb) už byla teplota vzduchu v termínu 14 SEČ do 17 °C, rosný bod do 14 °C. V Domažlicích i širším okolí vál odpoledne před bouří severovýchodní vítr kolem 4 m/s.
Pro rekonstrukci sondáže atmosféry jsme použili interaktivní skew_T diagram programu MetEd (COMET) s daty aerologického výstupu z Mnichova z termínu 11 UTC. Přízemní hodnoty teploty a rosného bodu jsme modifikovali na předfrontální prostředí. Kromě toho je k dispozici reanalýza sondáže pro pozici Domažlicka s využitím dat projektu ERA5 Evropského centra pro střednědobou předpověď ECMWF. Oba výstupy se shodují v tom, že se bouře vyvinula v prostředí s původně relativně nízkou hodnotou CAPE 200-300 J/kg, ale výrazným střihem větru 0-6 km kolem 20 m/s. Podle rekonstrukce sondáže pro termín 14 UTC však mohla hodnota CAPE přesáhnout 900 J/kg. Další parametry pro potenciální vývoj pravostáčivé supercely jsou v tomto termínu následující: SREH1 94 m2s2, SREH3 156 m2s2, výška kondenzační hladiny LCL 600-700 m, střih větru 0-1 km 7 m/s a 0-3 km 15 m/s.
Celkové zhodnocení
Podle dostupných informací se na frontálním rozhraní postupujícím od jihu do příhraničí s Německem vytvořila supercelární bouře, na které se možná ještě na německém území spustilo tornádo. O supercelárním charakteru svědčí i výskyt krup o velikosti 5-7 cm a hmotnosti 15-20 dkg, který byl hlášen hned z několika míst v oblasti vyznačené na této mapce zelenou barvou. Můžeme spekulovat, nakolik měl vliv na trasu tornáda reliéf terénu nebo unášení původně pravostáčivé bouře výškovým jihovýchodním prouděním. Zdokumentovaná stopa po tornádu byla dlouhá 11 km, podle rychlosti proudění a nepřímo podle času ukončení bouřky v Domažlicích kolem 15:30 UTC můžeme usuzovat o době trvání tornáda zhruba 10-20 minut. Podle svědeckých výpovědí působilo v jednotlivých lokalitách po dobu 2-3 minut. Většina škod odpovídá intenzitě tornáda F2, v nejvíce postižené obci Hájek a téměř zlikvidovaných Studánkách se dá uvažovat i o F3, neboť kromě zdevastovaných staveb byly přenášeny těžké mechanizmy (valník, mlátičky).
Zpracoval a vyhodnotil: RNDr. Jan Sulan, ČHMÚ Plzeň
za přispění Mgr. Jany Adamovské a Davida Rývy, ČHMÚ
Martina Čeňka a Zbyňka Černocha, AMS, z.s.
ZŠ Všeruby a Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně
Vystavil: Tomáš Prouza, AMS, z.s.
Poslední úprava: 2.11.2018 19:25 SEČ
