2010-09-13 11:50 UTC
Libňatov (okr. Trutnov)
Tromba (možné tornádo) u Libňatova
V pondělí 13.9.2010 se na pomezí okresů Trutnov a Náchod, jižně od obce Libňatov vyskytla na slabé přeháňce na studené frontě tromba (ačkoliv fotografie naznačují možný kontakt s povrchem země, terénním průzkumem se ho nepodařilo prokázat - nelze tedy mluvit o prokazatelném tornádu), která byla pozorována a fotograficky zachycena několika nezávislými pozorovateli z různých směrů. Pravděpodobná pozice tromby byla určena právě porovnáním směrů pořízení jednotlivých snímků. Tromba se podle těchto výpočtů vyskytla nad relativně neobydlenou oblastí lesního komplexu, polí a luk mezi obcemi Libňatov a Mečov.
První mapka ukazuje pozici tromby ve vztahu k širšímu okolí, druhá pak přesnější lokalizaci na základě snímků dodaných jednotlivými pozorovateli.
Meteorologická situace
V ranních a dopoledních hodinách přecházela přes území České republiky od severozápadu slabá studená fronta, za kterou vznikaly slabé přeháňky. Konvektivní buňka, na které se vyskytla pozorovaná tromba, byla radarem detekována v 10:50 UTC severozápadně od Trutnova. Okolo 11:40 UTC se tato buňka začala rozpadat a na jejím čele vznikla nová - která vyprodukovala záhy trombu. Maximální radarová odrazivost dosažená v období výskytu tromby činila 40 dBz. Konvektivní činnost v inkriminovaném prostoru následně postupovala dále k jihozápadu a zesilovala s vrcholem ve 13:25 UTC v prostoru Nového Města nad Metují a odrazivostí 52 dBZ. Křížek na níže uvedeném snímku z meteorologického radaru odpovídá poloze města Červený Kostelec.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Pozorování
Jedním z prvních pozorovatelů, kteří zveřejnili své snímky tromby byl pan Petr Kuráň. Pozorování proběhlo mezi 13:50 a 14:05 SELČ (11:50 - 12:05 UTC) z vlaku jedoucího na trati mezi Červeným Kostelcem a Malými Svatoňovicemi. Podle svědka se nejdříve spustil k zemi jen tenký chobot, u kterého byla patrná rotace, později se rozšířil a dosáhl země. Následující sekvence snímků zachycuje postupný vývoj jevu:
© 2010 Petr Kuráň
Druhým pozorovatelem byl pan Václav Šimek, který zachytil vývoj tromby mezi 13:57 a 14:03 SELČ (11:57 - 12:04 UTC) z areálu firmy Oerlikon v Červeném Kostelci (viz. výše uvedená mapka). Snímky jsou pořízeny ve směru k západu a jsou chronologicky seřazeny:
© 2010 Václav Šimek
Třetím místem, odkud byl tento jev pozorován se stala hvězdárna v Úpici. S laskavým svolením citujeme článek, jenž hvězdárna vydala na toto téma:
V pondělí 13. září 2010 se mezi 14 h 00 m a 14 h 15 m SELČ náhodným pozorovatelům v okolí Úpice naskytl vzácný pohled . Nad jižním obzorem se pod nízkou oblačností přecházející fronty objevila tromba – vzdušný vír s nehorizontální osou viditelný díky kondenzované vodní páře jako protáhlý kuželovitý útvar vystupující z dolní základny oblačnosti. Ostatní pracovníky hvězdárny na něj upozornil Ladislav Křivský.
Tromba se ze střechy hvězdárny promítala nízko nad jižní obzor ve směru na Libňatov a po několika minutách se rozpadla. Průběh jevu ukazují přiložené záběry. Hned po skončení úkazu se pracovníci hvězdárny vydali hledat svědky a případné stopy kontaktu tromby se zemí. V takovém případě by se jednalo o tornádo.¨ Podle výpovědí několika svědků z dalších míst v okolí – především p. Součka z Popluží u Havlovic a jeho příbuzných - se podařilo trigonometricky určit přibližnou polohu místa poslední fáze úkazu. Mělo by se nacházet v prostoru mezi obcemi Libňatov a Mečov. Autorovi článku se podařilo získat sérii snímků , ze kterých po zpracování a složení na sebe vznikla následující animace , na které je vidět rotaci víru. Podařilo se tak prokázat, že se jednalo skutečně o trombu. Další tři snímky se zvýšeným kontrastem ukazují vývoj struktury vzdušného víru.
Animovaný snímek
© 2010 Hvězdárna Úpice
Terénní průzkum
Na základě odhadu pravděpodobné pozice tromby dle snímků jednotlivých pozorovatelů byl 16. září 2013 odpoledne proveden terénní průzkum za účasti členů AMS - o.s. L. Rongeho a T. Prouzy především v prostoru lseního komplexu Barchoviny. Nebyly však nalezeny žádné stopy po kontaktu tromby se zemským povrchem (polámané stromy, ulomené větve či jinak poškozená vegetace). V tomto ohledu tudíž nelze jev klasifikovat jako prokázané tornádo.
Zpracoval: Tomáš Prouza, AMS - o.s.
