Tornáda ...a jevy příbuzné na území České republiky

Dvě výrazné tromby nad Milovicemi u Hořic

   V neděli 1. června 2014 kolem poledne, ačkoliv by to onoho dne málokdo očekával, se nad Milovicemi u Hořic na Jičínsku vyskytly blízko sebe 2 výrazné tromby. V historii pozorování těchto jevů na našem území byly již zaznamenány případy výskytu více tromb pohromadě, nikdy však nebyly tyto tromby tak vyvinuté a jejich výskyt neohlásilo a vývoj nezaznamenalo tolik nezávislých pozorovatelů (což bylo zčásti způsobeno nedělním dnem, poledním časem a relativně hustým osídlením v místě výskytu tromb).

Meteorologická situace 

   Dne 1.6.2014 převládalo polojasné, místy přechodně až oblačné počasí s kupovitou oblačností se základnou dle sondáže Praha - Libuš v 1500-1700 m n.m. a horní hranicí oblačnosti v cca 3000 m. V tomto výškovém profilu převažovalo mírné severozápadní až severní proudění do 5 m/s, v úrovni horní hranice oblačnosti až severovýchodní. Ve spodní polovině výškového profilu pod základnou oblačnosti dle sondáže vítr zesílil na 7-8 m/s.

       
Výsledky aerologické sondáže z Prahy - Libuše ve 12:00 UTC a výškový profil větru z 6:00 a 12:00 UTC

Satelitní snímek družice MSG-2 pořízený ve viditelném spektru 1.6.2014 v 10:00 UTC

   Nad naše území zasahoval od západu nevýrazný hřeben vyššího tlaku vzduchu, od východu pak okraj tlakové níže nad Ukrajinou. V tomto tlakovém poli se v závětří Krkonoš tvořila mělká brázda nižšího tlaku a slabý vítr uvnitř Královehradeckého kraje často měnil směr (posuzováno dle automatických stanic Velichovky,Holovousy, Lázně Bělohrad a dvou stanic v Hradci Králové), zatímco na západním okraji kraje zůstával severozápadní.

                
Data z automatických meteostanic v prostoru severovýchodních Čech mezi 10:00 a 12:00 SEČ (11:00 a 13:00 UTC)
zdroj dat: Český hydrometeorologický ústav

   Kromě měření automatických stanic vykazuje linii sbíhavosti větrů analýza přízemního tlakového pole a pole větru a také analýza větru v hladině 925 hPa (cca 800 m n.m.) z modelu Aladin. Tato konvergence spolu s instabilitou atmosféry mohla být příčinou tvorby tromb pod konvektivní oblačností.

     
Analýza přízemního pole větru a pole větru v hladině 925 hPa modelem ALADIN platná pro 10:00 UTC

Pozorování tromb

   Jak již bylo uvedeny výše, tromby se vyskytly v relativně hustě osídleném prostoru v dobu, kdy se venku jistě pohybovalo celkem dost obyvatel. První hlášení o výskytu tromb tak došlo mailem již 45 minut po jejich pozorování z jihozápadního okraje Hradce Králové. Další report mailem přišel necelé 3 hodiny od výskytu jevu. V této době se již začaly objevovat další snímky na soukromých i veřejných Facebookových stránkách, bohužel nepodařilo se nám následně kontaktovat autory pozorování (či spíše nereagovali na oslovení). Získali jsme však velmi pěkné snímky především od Hněvčevsi. Celkem jsou v tomto článku použity fotky a videa od 5 nezávislých pozorovatelů, pocházející z různých směrů vůči trombám - což nám umožnilo s relativně velkou přesností určit jejich polohu v prostoru.

Mapa pozic jednotlivých pozorovatelů a samotných tromb (bližší popis níže v textu)

Obě tromby se vyskytly v rámci jedné nevýrazné konvektivní buňky, která se dle hlášení z terénu projevovala pouze jako slabá přeháňka bez výraznějšího větru (přímo v přeháňce se v Bříšťanech vyskytly i kroupy)  . Doba existence tromb byla okolo 10 minut (možná o něco více, většina pozorovatelů tromby zachytila až ve vrcholné fázi vývoje). Každá z tromb měla poněkud jiný vzhled - jedna vznikla z oblačné sníženiny v základně přeháňky a měla po většinu doby svého trvání tvar široké a relativně krátké nálevky, zatímco druhá tromba byla protáhlá a úzká (typu chobot), občas se vlnící pod základnou oblaku. Ani u jedné z tromby nebyl hlášen kontakt s povrchem země, ačkoliv druhá z tromb se mu značně přiblížila. Radarové snímky z 9:55 UTC (čas výskytu tromby) ukazují poměrně nevýraznou přeháňku v prostoru J od Hořic s maximální radarovou odrazivostí lehce přes 40 dBZ v termínu 9:50 UTC.

    
© 2014 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj - radarový snímek a jeho detail z 9:55 UTC
 

   Prvním z pozorovatelů tohoto jev byl pan Tomáš Vojtíšek (na mapě pozice A), který obě tromby pozoroval z jihozápadního okraje Hradce Králové. Podle časů pořízených fotografií a videí odhadl čas výskytu tromb mezi 9:57 a 10:06 UTC a vzdálenost zhruba na 20 km (což byl velmi dobrý odhad, reálná vzdálenost byla cca 17 km). Pohled směruje přibližně k severozápadu. Kromě fotografie bylo pořízeno i toto video.

© 2014 T. Vojtíšek

   Dalším pozorujícím byl pan Jakub Erben, který natočil video obou tromb z autobusu jedoucího po silnici Nový Bydžov - Hořice, zhruba 5 kilometrů před Hořicemi (na mapě pozice B). Tromby se z jeho pohledu nacházely ve směru na Milovice u Hořic, po pravé straně směru jízdy, a byly pozorovateli relativně blízko. Jev byl pozorován zhruba 5 minut, pravá tromba dosáhla níže k povrchu. Čas pozorování byl opět okolo 10:00 UTC

  Třetím pozorovatelem se stala paní Šárka Nováková z obce Hněvčeves  (na mapě pozice C), která v čase 9:53 až 9:55 UTC pořidila sadu vynikajících snímků obou tromb, zachycující jejich tvarovou odlišnost. Pohled z místa pozorování směřoval téměř přesně k západu, skutečná vzdálenost tromb byla okolo 5 km. Větší tromba se měla následně téměř bez pohybu rozpadnout, menší (užší chobot) se téměř dotknout povrchu země.

            

    
© 2014 Š. Nováková

   Čtvrtý pozorovatel, pan Pavel Diviš, nám zaslal video pořízené okolo 10:00 UTC v Bříšťanech (na mapě pozice D) - nejblíže trombám ze všech, kteří zaslali svá pozorování. V průběhu videa zazní i slovní informace o výskytu krup.

   Autorkou posledních zveřejněných snímků je paní Lenka Drbohlavová, která taktéž okolo 10:00 UTC vyfotografovala obě tromby (druhá je velmi slabě patrná napravo od výrazné) ze silnice z Jičína na Lázně Bělohrad (na mapě pozice E). Skutečná pozice obou tromb byla určena na základě informací podaných pozorovateli spolu s orientací podle jimi pořízených snímků - nacházela se tedy v okolí obce Milovice u Hořic (na mapě pozice F), což odpovídá i radarové lokalizaci doprovodné konvektivní buňky.

    
© 2014 L. Drbohlavová

Závěr

   Vzhledem k tomu, že nebyl potvrzen kontakt s povrchem země, jednalo se o dvojici velmi dobře vyvinutých tromb, spojených se slabou konvekci, přičemž příčinou jejich vniku mohla být právě tato konvekce spolu s lokální konvergencí přízemního proudění.

Zpracovali: RNDr. Jan Sulan, ČHMÚ & Tomáš Prouza, AMS - o.s.