18./19. ledna 2007: jevy blízké tornádům při přechodu frontálního systému cyklóny Kyrill ... aneb jak se i "odborník" může snadno a hloupě zmýlit :-)

Během krátké dovolené na přelomu dubna a května jsme se pohybovali v oblasti Novohradských hor, a tak jsem měl možnost na vlastní oči spatřit některé z tamních polomů. Část z nich (na úpatí Vysoké, jižně až východně od Hojné vody, nebo na rakouské straně Novohradských hor) působila velmi "tornádickým" dojmem, avšak díky zkušenosti s jinými podobnými případy z minulosti jsem toto vysvětlení "vnitřně odmítal", nebo přinejmenším mu dával velmi malou pravděpodobnost. Jedna lokalita západně od Nových hradů (viz mapka) však přítomnost tornáda, resp. nějakého obdobného silného víru naznačovala velmi sugestivně.

Jednalo se o relativně menší polom (ve srovnání s tím, co jsme viděli na svazích Vysoké) mezi Velkým ovčím rybníkem a silnicí 156, spojující obec Žár a Nové hrady; viz též detailnější mapa. Pás polomu sahal od okraje rybníka téměř k silnici, drobnější škody bylo možné nalézt i na opačné straně rybníka (v detailnější mapce naznačeno červeně). Pokud by se tedy skutečně jednalo o výskyt tornáda, mohly by tyto škody na vzdáleném břehu být součástí stopy tornáda - jejich poloha i orientace by tomu napovídaly.

Výjimečnost této lokality spočívala v přítomnosti části listnatých stromů na konci polomu, ohnutých nebo zlomených proti směru hlavního polomu, a to na severozápadním kraji polomu (levém z hlediska směru orientace vyvrácených či polámaných stromů v hlavní části polomu). Takováto opačná orientace ohnutých stromů by naznačovala silné cyklonální zavíření nebo silnou konvergenci proudění (savý vír?) v závěru polomu, což by bylo naprosto "normální" v případě výskytu tornáda, avšak je to nevysvětlitelné přímočarým větrem.

   

Pohled na ohnuté listnaté stromy od západu, tedy směrem do středu polomu. Jeho závěr je patrný vzadu v pravé části snímků. Zatímco smrky v hlavní části polomu jsou zlomeny či vyvráceny převážně k severovýchodu, listnáče jsou ohnuty převážně k jihu.

   

Tytéž stromy blíže hlavnímu smrkovému polomu. Některé ze smrků zůstaly opřeny o ohnuté listnáče, většina z listnáčů byla prostě ohnuta, nezatížena ničím shora. Některé byly i zlomeny. Zejména prostřední snímek jako by naznačoval silnou konvergenci proudění.

   

Pohled na ohnuté a zlomené listnáče od východu (první dva obrázky vlevo) a z větší dálky, ze středu hlavního polomu (snímek vpravo).

   

Detaily samotného polomu. Část smrků je vyvrácena, většina zlomena. V horní pravé části prostředního snímku je průhled k rybníku.

Vzhledem k tomu, že část smrků ležela na ohnutých listnáčích, nelze vyloučit ani variantu, že listnáče "něco" ohnulo dříve než došlo k hlavnímu polomu. Avšak takováto náhoda výskytu dvou protichůdných extrémně silných proudění na takto malé lokalitě se jeví jako zanedbatelně málo pravděpodobná (nicméně ji nelze vyloučit). To, že stromy (jak listnáče, tak smrky) bezprostředně u silnice zůstaly nedotčeny, lze vysvětlit zeslabením a rozpadem případného víru (tornáda). Zároveň je nutné si uvědomit, že v době, kdy k vichřici došlo, byly listnáče holé, bez listů, tedy méně náchylné na "oškubání" korun, tak, jak to známe z výskytu tornád.

A vysvětlení? Kolegyně Zdeňka Smolíková (Šimšová) z Českých Budějovic zjistila od pana Šulisty, který má tyto lesy na starosti, že se jedná o duby, ohnuté již minulý rok při sněhové kalamitě... Tedy shoda místa čistě náhodná...