Občas se stává, že si lidé pletou tornáda s jiným typem tromb - různými prašnými či písečnými víry, lidově zvanými např. rarášci nebo čertíci. Ty však mají zcela odlišný mechanizmus vzniku než tornáda. Zatímco cirkulace tornáda vzniká ve vyšších hladinách atmosféry a během vývoje prorůstá směrem k zemi, cirkulace prašných či písečných vírů má svůj původ u přehřátého zemského povrchu a postupně prorůstá směrem vzhůru, do vyšších hladin atmosféry. Na rozdíl od tornád, která jsou vázána na mohutnou konvektivní oblačnost, prašné a písečné víry vznikají často za zcela bezoblačné oblohy. 

Prašné víry vznikají především nad prohřátým povrchem za velmi slabého okolního proudění. V našich oblastech je typickým vznik nad sklizenými poli, kdy je cirkulace tohoto jevu zvýrazněna různou poletující slámou ze strnišť nebo prachem ze zoraných polí. I tyto jevy však mohou výjimečně dosáhnout poměrně silného stádia, kdy jsou schopny ulámat nejen větvě stromů, ale i poměrně vzrostlé stromy, případně pobořit chatrnější stavení (různé kůlny či stodoly). Většinou mají poměrně krátkou dobu trvání, mohou však přežívat i několik minut

Jejich pouštní "bratříčci" mohou dosahovat delší doby života - až desítek minut, a zároveň prorůstat do výrazně vyšších výšek než v našich končinách - výjimečně až do několika kilometrů.

  Písečná tromba. Foto © Martin Setvák, 1994, Maroko

   Prašná tromba. Foto © Alexandr Zemek, 2002, Praha-Žižkov