2018-09-23 17:25 UTC
Lišany (okr. Rakovník)
Tornádo mezi Kněževsí a Lišany
Ve večerních hodinách (přibližně okolo 19:25 SELČ) v neděli 23. září 2018 se v rámci pásma konvektivních bouří na postupující studené frontě vyskytl v katastru obcí Kněževes, Chrášťany, Olešná a Lišany (cca 5,5 km severně od Rakovníka) větrný jev, který byl na základě zdokumentovaných škod následně klasifikován jako tornádo o intenzitě EF1. Vzhledem k pokročilé denní době, a s ní souvisejícími nevhodnými světelnými podmínkami, nejspíše neexistuje žádný obrazový záznam průběhu samotného jevu. Doba trvání jevu byla odhadnuta na méně než 10 minut.
Meteorologická situace
Večer 23. 9. 2018 po 19. hodině UTC přecházela přes naše území výrazná studená fronta spojená s tlakovou níží „Fabienne“, jejíž střed postoupil z pomezí Bavorska a Saska nad naše území, kde se rozdělil na dvě podružná centra. V teplém sektoru před frontou postupovala linie intenzivní konvekce, která se po přechodu hranice kolem 17 UTC rozdělila na dva segmenty navázané na přízemní středy tlakových níží (obr. 1). Konvektivní linie byla v okamžiku výskytu větrného jevu velmi dobře vyjádřená i na radarových snímcích (obr 2), Ve vyšších hladinách atmosféry se přesouvala ze západní Evropy brázda nízkého tlaku. Před osou brázdy byl nad frontou jet-stream, před ním dvě centra horizontální divergence proudění – nad Bavorskem a Polskem, viz analýzy modelu GFS (obr. 3 a 4).
Obr. 1 Dva segmenty lineární konvekce (fialové zbarvení) před frontou, která je v termínu 18 UTC nad naší severozápadní hranicí se Saskem. Dvě centra nižšího tlaku. Analýza tlakového pole je automatická.
Obr. 2 Snímek z meteorologického radaru v okamžiku výskytu tornáda v 17:25 UTC
Obr. 3 Analýza tlakového pole při zemi a v hladině 500 hPa z modelu GFS v termínu 18 UTC.
Obr. 4 Analýza hladiny 300 hPa s jet-streamem a polem horizontální divergence z modelu GFS v termínu 18 UTC.
Prostředí těsně před linií konvekce v tomto případě dobře reprezentuje aerologická sondáž z termínu 17 UTC ze stanice 10771 Kuemmersruck (obr. 5) z bavorského příhraničí. Kombinace poměrně vysoké hodnoty rosného bodu 16 °C s teplotou vzduchu 20 °C udává výšku kondenzační hladiny 900-1000 m nad povrchem. Přísun velmi teplého vzduchu v silném západním proudění před frontou ve vrstvě 700-500 hPa omezuje hodnotu CAPE na cca 200 J/kg, zatímco střih větru ve vrstvě 0-6 km dosahuje bezmála 50 m/s, ve vrstvě 0-1 km 30 m/s, velikost vektoru pohybu bouře 35 m/s. Tyto mimořádné hodnoty jsou také příčinou vysoké úrovně helicity SREH1 kolem 400 m2/s2, SREH3 více než 700 m2/s2. Podle předpovědi ESTOFEXu se za takových podmínek nedal vyloučit výskyt ojedinělých tornád.
Obr. 5 Aerologická sondáž ze stanice 10771 Kuemmersruck z termínu 17 UTC modifikovaná na teplotu vzduchu a rosný bod před linií konvekce.
Odezva přechodu výrazné studené fronty a s ní spojené konvekce byla bezprostřední, vyžádala si v rámci republiky šestinásobné navýšení běžného počtu výjezdů hasičů. Nárazy větru dosáhly v nízkých polohách jihozápadních, středních a východních Čech a také v severní polovině Moravy hodnot 20-29 m/s, na horách místy 30-37 m/s. Následkem byly popadané stromy, stržené střechy domů a výpadky v dodávce elektřiny, na mnoha místech omezená vlaková doprava. První odhady rozsahu lesních polomů v majetku Lesů ČR se pohybovaly kolem 300 tisíc kubíků dřeva.
Ve zprávách o způsobených škodách upoutala pozornost informace o popadaných stožárech vysokého napěti a poškozených domech a lesních porostech na Rakovnicku. Terénní průzkum mezi obcemi Kněževes a Lišany provedli nezávisle na sobě skupiny z Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) i Amatérské meteorologické společnosti (AMS). V západních Čechách upozornil na neobvyklý charakter škod v obci Horšov na Domažlicku Martin Čeněk z AMS, který provedl předběžnou dokumentaci hned druhý den po vichřici. S více než týdenním odstupem byl proveden další průzkum na lesních porostech nedaleko Týna nad Vltavou. Cílem všech výjezdů bylo ověřit, zda škody nemohla způsobit tornáda. V případě Horšova byl na základě zdokumentovaných škod výskyt tornáda jednoznačně prokázán.
Terénní průzkum a jeho výsledky
Letos již podruhé proběhl terénní průzkum na možnost výskytu tornáda u Chrášťan na Rakovnicku. Na rozdíl od červencového případu, kdy byla pozorována výrazná tromba, se tentokrát díky pozdní denní době výskytu nepodařilo jev zachytit přímo. Nicméně značné škody, které se zde po přechodu pásma konvektivních bouří vyskytly, hovoří o možnosti výskytu tornáda intenzity EF1.
První informace o popadaných stožárech vysokého napětí a o polomech, mylně uváděny u obce Krušovice, se objevily v médiích hned následující den. Na základě těchto zpráv se v nejbližších dnech opakovaně vydali na místo členové Amatérské meteorologické společnosti (AMS) Luboš Tuháček a Tomáš Novotný a nezávisle na nich také pozorovatelé z Czech Thunderstorm research Association (CTRA), kteří vydali 17. října 2018 článek "Tornádická bouřková situace dne 23.9.2018" spolu s fotogalerií.
Pozemní průzkum ze strany AMS proběhl 25. a 28. září, letecký pak 30. září 2018. Již během prvotního průzkumu bylo zjištěno, že se škody koncentrují do pruhu dlouhého téměř 9 km a širokého první stovky metrů (obr. 1). Tento pruh začíná v obci Kněževes, pokračuje přes obec Chrášťany, osady Bory a Ovčín až k železniční trati na severním úbočí vrchu Hlaváčov.
Obr. 1 Trasa postupu předpokládaného tornáda se zákresem zjištěných škod a jejich intenzity, © Seznam.cz, a.s.
Nejprve tedy větrný jev dorazil do obce Kněževes, kde způsobil lehčí škody v podobě několika popadaných stromů a poškozených střech - viz novinový článek "Zkáza začala ve čtvrt na osm večer". V obci Chrášťany, dále ve směru postupu bouře, již byly škody značné. Jednalo se o vyvrácené stromy, spadlé elektrické vedení, značné množství poškozených či stržených střech (obr. 2) a u některých objektů došlo k výraznému narušení statiky - viz fotografie i text na webu Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje v článku "Vichřice Fabienne pustošila obce na Rakovnicku". Dle starostky Chrášťan Jany Tlapákové byla škoda zaznamenána u dvou třetin z dvou set domů.
Obr. 2 Poškozená střecha v obci Chrášťany
Následně se větrný jev přesunul do lesa mezi obcemi Chrášťany a Lišany, kde zanechal značné polomy, koncentrujícího se do nepravidelného pruhu, kdy se střídaly oblasti totálně poničené s místy, kde popadalo zhruba 50% stromů. Některé stromy byly vyvrácené, zatímco jiné byly v půlce uražené (obr. 3a-b). Hrubý odhad lesníků činil kolem 15 000 kubických metrů poškozeného dřeva. Padlé stromy byly místy navršené do několika metrů vysoké hradby, která místy úplně zatarasila lesní cesty.
Obr. 3a-b Poškození lesního porostu při pohledu ze země
Už při pozemním průzkumu bylo zřejmé, že stromy nejsou padlé jedním směrem. Letecký průzkum odhalil obloukovité, místy až kruhové uspořádání padlých stromů, které se místy střídalo s paralelním uspořádáním zasažených stromů v rámci zcela zničených oblastí lesa, případně částí pouze poškozených (obr. 4a-d). V místech obloukovitého uspořádání stromů (obr. 5a-d) se dokonce dala určit cyklonální rotace větrného víru. Tuto skutečnost považujeme za hlavní důkaz o výskytu tornáda v dané oblasti. Pro ulehčení orientace v prostoru lesa a zdůraznění polohy poničených stromů vůči směru pohybu bouře přikládáme i upravené snímky s popisem (obr. 5e-f)
Obr. 4a-d Letecké záběry na lesní komplex se zcela zničenými nebo částečně poškozenými oblastmi
Obr. 5a-d Letecké záběry dokumentující obloukovité uspořádání spadlých stromů (s popisem)
Obr. 5e-f Letecké záběry na lesní komplex s orientačním popisem
Vyvrácené či jinak poškozené stromy se dále vyskytovaly ve východním pokračování pruhu přes silnici č. 229 až na severní úpatí vrchu Hlaváčov. Nutno podotknout, že se na okolních polích nacházely ojediněle až metrové větvě původem z borového lesa 1 km vzdáleného (obr. 5g-h).
Obr. 5g-hVětve naváté větrem do otevřeného pole,
Dále východním směrem se dostáváme k popadaným stožárům vysokého napětí 110kV. Jednalo se o dva padlé stožáry jižně od osady Ovčín a jeden u Lišanského hřbitova (obr. 6a-c), nacházejícího se zhruba 700 m severně od hlavního pruhu škod. Tyto stožáry byly padlé převážně východním směrem, tedy zhruba ve směru postupu bouře (obr. 7a-c). Bez elektřiny byla následující noc a část dne značná část Rakovnicka. Dalších několik stožárů muselo být později strženo, kvůli stabilitě kontrukce narušené nahnutím.
Obr. 6a-c Poškozené stožáry vysokého napětí
Obr. 7a-c Letecké záběry poničených stožárů vysokého napětí a jejich orientace v terénu
Pás výraznějších škod končí poblíž železniční trati na severním úbočí Hlaváčova, kde větrný jev zřejmě stál za kolizí vlaku se spadlým stromem přes trať (obr. 8) I zde byly pozorovány padlé stromy kolmo na směr postupu bouře.
Obr. 8 Poškození lesa při železniční trati (s popisem)
Svědectví místních obyvatel
(možno později doplnit - zaměstnanec z rozvodny, občané Chrášťan, běžec lesem)
Závěrečné poznatky
Především díky leteckému průzkumu se podařilo získat velmi přesvědčivé poznatky o výskytu tornáda mezi obcemi Kněževes a Lišany. Obloukovitě až kruhovitě uspořádané padlé stromy a koncentrace škod v úzkém pruhu spolu s meteorologickými podmínkami podporujícími výskyt tornád zařazujeme tento jev jako prokázané tornádo. Podle charakteru škod zařazujeme jev do kategorie EF1. Zároveň odpovídá i časová posloupnost zaznamených projevů. Škody z obcí byly hlášeny s příchodem bouře, stržení stožárů vysokého napětí a výskyt výrazného power flash (potvrzen pozorovatelem AMS Tomášem Novotným) a následná nehoda vlaku (19:51 místního času) byly rovněž vázány na jednu událost. Nelze však vyloučit, že spolu s tornádem způsobily škody i série microburstů, které tento večer pásmo konvektivních bouří doprovázely. Vysvětloval by se tak pád stožárů vysokého napětí v jednom směru a relativní odlehlost jednoho z nich.
Terénní průzkum: Luboš Tuháček & Tomáš Novotný, AMS,z.s., Karel Šimek
Rozbor a zhodnocení: RNDr. Jan Sulan, ČHMÚ, Tomáš Novotný, AMS, z.s
Zpracování: Tomáš Prouza, AMS, z.s.
Poslední úprava: 17.10.2018 12:30 SELČ
