2018-09-23 18:35 UTC
Žimutice (okr. České Budějovice)
Větrný jev v obcích Bečice a Žimutice
Ve večerních hodinách (přibližně okolo 20:35 SELČ) v neděli 23. září 2018 se v rámci pásma konvektivních bouří na postupující studené frontě vyskytl v katastrech obcí Bečice a Žimutice (cca 8 km východně od Týna nad Vltavou) větrný jev, který byl na základě zdokumentovaných škod následně klasifikován jako nezařazený větrný jev (nebyl zjištěn dostatek důkazů svědčících o výskytu tornáda). Vzhledem k pokročilé denní době, kdy již panovala tma, nejspíše neexistuje žádný obrazový záznam průběhu samotného jevu. Doba trvání jevu byla odhadnuta na přibližně 10 minut.
Meteorologická situace
Večer 23. 9. 2018 po 19. hodině UTC přecházela přes naše území výrazná studená fronta spojená s tlakovou níží „Fabienne“, jejíž střed postoupil z pomezí Bavorska a Saska nad naše území, kde se rozdělil na dvě podružná centra. V teplém sektoru před frontou postupovala linie intenzivní konvekce, která se po přechodu hranice kolem 17 UTC rozdělila na dva segmenty navázané na přízemní středy tlakových níží (obr. 1). Konvektivní linie byla v okamžiku výskytu větrného jevu velmi dobře vyjádřená i na radarových snímcích (obr 2.), Ve vyšších hladinách atmosféry se přesouvala ze západní Evropy brázda nízkého tlaku. Před osou brázdy byl nad frontou jet-stream, před ním dvě centra horizontální divergence proudění – nad Bavorskem a Polskem, viz analýzy modelu GFS (obr. 3 a 4).
Obr. 1 Dva segmenty lineární konvekce (fialové zbarvení) před frontou, která je v termínu 18 UTC nad naší severozápadní hranicí se Saskem. Dvě centra nižšího tlaku. Analýza tlakového pole je automatická.
Obr. 2 Snímek z meteorologického radaru v okamžiku výskytu větrného jevu v 18:35 UTC. Červený křížek odpovídá pozici Týna nad Vltavou.
Obr. 3 Analýza tlakového pole při zemi a v hladině 500 hPa z modelu GFS v termínu 18 UTC.
Obr. 4 Analýza hladiny 300 hPa s jet-streamem a polem horizontální divergence z modelu GFS v termínu 18 UTC.
Prostředí těsně před linií konvekce v tomto případě dobře reprezentuje aerologická sondáž z termínu 17 UTC ze stanice 10771 Kuemmersruck (obr. 5) z bavorského příhraničí. Kombinace poměrně vysoké hodnoty rosného bodu 16 °C s teplotou vzduchu 20 °C udává výšku kondenzační hladiny 900-1000 m nad povrchem. Přísun velmi teplého vzduchu v silném západním proudění před frontou ve vrstvě 700-500 hPa omezuje hodnotu CAPE na cca 200 J/kg, zatímco střih větru ve vrstvě 0-6 km dosahuje bezmála 50 m/s, ve vrstvě 0-1 km 30 m/s, velikost vektoru pohybu bouře 35 m/s. Tyto mimořádné hodnoty jsou také příčinou vysoké úrovně helicity SREH1 kolem 400 m2/s2, SREH3 více než 700 m2/s2. Podle předpovědi ESTOFEXu se za takových podmínek nedal vyloučit výskyt ojedinělých tornád.
Obr. 5 Aerologická sondáž ze stanice 10771 Kuemmersruck z termínu 17 UTC modifikovaná na teplotu vzduchu a rosný bod před linií konvekce.
Odezva přechodu výrazné studené fronty a s ní spojené konvekce byla bezprostřední, vyžádala si v rámci republiky šestinásobné navýšení běžného počtu výjezdů hasičů. Nárazy větru dosáhly v nízkých polohách jihozápadních, středních a východních Čech a také v severní polovině Moravy hodnot 20-29 m/s, na horách místy 30-37 m/s. Následkem byly popadané stromy, stržené střechy domů a výpadky v dodávce elektřiny, na mnoha místech omezená vlaková doprava. První odhady rozsahu lesních polomů v majetku Lesů ČR se pohybovaly kolem 300 tisíc kubíků dřeva.
Ve zprávách o způsobených škodách upoutala pozornost informace o popadaných stožárech vysokého napěti a poškozených domech a lesních porostech na Rakovnicku. Terénní průzkum mezi obcemi Kněževes a Lišany provedli nezávisle na sobě skupiny z Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) i Amatérské meteorologické společnosti (AMS). V západních Čechách upozornil na neobvyklý charakter škod v obci Horšov na Domažlicku Martin Čeněk z AMS, který provedl předběžnou dokumentaci hned druhý den po vichřici. S více než týdenním odstupem byl proveden další průzkum na lesních porostech nedaleko Týna nad Vltavou. Cílem všech výjezdů bylo ověřit, zda škody nemohla způsobit tornáda. V případě Horšova na Domažlicku byl na základě zdokumentovaných škod výskyt tornáda jednoznačně prokázán, stejně jako mezi obcemi Kněževes a Lišany na Rakovnicku.
Terénní průzkum a jeho výsledky
Pan Ing. Jan Chlaň, který volává na českobudějovickou pobočku ČHMÚ kvůli předpovědi počasí, nás informoval o škodách v lesích (některé z nich jsou přímo jeho majetkem) a na polích v okolí obce Žimutice na Vltavotýnsku. Tyto škody způsobily větrné jevy vázané na tlakovou níži Fabienne ve večerních hodinách dne 23. září 2018. Ve středu 3. října 2018 jsme s kolegou, panem Mgr. Danielem Maňhalem, vyjeli škody vyfotografovat. Pan Chlaň nás vozil celou oblastí mezi obcemi Bečice a Zálší a zároveň nám tlumočil svědectví místních obyvatel.
Obr. 6a Přehledová mapa zjištěných škod, © Seznam.cz, a.s.
Obr. 6b Mapa pozic zlomených stromů vůči směru postupu bouře, © Seznam.cz, a.s.
Na jednom ze snímků (obr. 7) je zachycen nepoškozený posed stojící těsně vedle olámaného stromu (též letecký snímek 13d, dole). V sousedství Korákova stojí památný dub, starý přes 600 let (obr. 8, 13e). Tomu vítr zlámal několik mohutných větví. My jsme po nich našli už pouze piliny, nicméně jizvy na kmeni po odlomených větvích mluví za vše.
Obr. 7 Nepoškozený posed vedle poničeného stromu
Obr. 8 Ulámané větve Korákovského dubu
Škody byly často patrné i z dálky, zpravidla se jednalo o menší shluky stromů polámaných v různé výšce (přibližně 2 – 10 m nad zemí) nebo vyvrácených (obr. 9a-d) . Nejvíce škod bylo způsobeno na lesních porostech, především v oblasti mezi Krakovčicemi, Hrušovem a Hartmanicemi. Nejpostiženější byly duby, osiky a smrky. Na mnoha místech jsme viděli, že vzrostlé stromy byly zničené a vedle zůstaly zcela netknuté soušky.
Obr. 9a-d Poškození lesních porostů u Hrušova
Obr. 10a-g Poškození lesních porostů u Mýta
Obr. 11a-e Poškození lesních porostů u Korákova
Značné škody doznaly střechy na statku v Bečicích (souřadnice) , patřícího Agrodružstvu Žimutice (obr. 12a-e). Snímky poskytl pan Ing. Jan Daněk, mechanizátor.
Obr. 12a-e Celkový i detailní pohled na poškození střechy statku v Bečicích
Další způsobené škody byly následující: Kukuřičné pole – na části pole klasy polehaly v souhlasném směru, zatímco vedle byly rozházené (tato část pole byla v době naší návštěvy už sklizena). V obci Předčice byla větrem zvednuta pračka nebo myčka stojící na zahradě, do výšky 2 m, na jiné zahradě nádrž plná vody. Mezi poli zmizela sklolaminátová autobusová čekárna.
V sobotu 6. října 2018 se do postižené oblasti vydal pan Petr Augustin, který zde provedl letecký průzkum. Zaznamenal jak škody v rámci lesního komplexu Mýta východně od osady Korákov (obr. 13a-c), tak poničenou alej mezi tímto lesem a osadou Korákov (obr. 13d). Poslední snímek (obr. 13e) zachycuje prostor kolem Korákovského dubu (pohled od SV k JZ)
Obr. 13a-e Letecké snímky
Závěrečné poznatky
S ohledem na zjištěný rozsah a prostorové rozložení škod způsobených větrem nelze jednoznačně usuzovat na výskyt tornáda. Zdokumentované škody netvoří souvislý pás, ale jsou rozptýlené na poměrně široké frontě, orientované pod velkým úhlem vůči směru postupu bouře. Většina škod je lokálně omezena (stromy polámané či poškozené na menších plochách). Ani charakter škod není jednoznačně tornádického charakteru (stromy položené v jednom směru). Žádné podané svědectví neobsahovalo foto či videodokumentaci průběhu samotného jevu, dotazovaní lidé popisovali jen náhlé setmění - náhle nebyly vidět hvězdy ani Měsíc (2 dny před úplňkem), byl slyšitelný hukot větru, zvedl se prach. Škody větrem byly tedy nejspíše způsobeny buď húlavou na čele postupujícího pásma bouřek (squall line) nebo microbursty v jejím rámci. Případ zůstáva klasifikován jako nezařazený větrný jev.
Terénní průzkum: RNDr. Eva Plášilová, Mgr. Daniel Maňhal, ČHMÚ, Petr Augustin
Rozbor a zhodnocení: RNDr. Jan Sulan, RNDr. Eva Plášilová, ČHMÚ
Zpracování: Tomáš Prouza, AMS, z.s.
Poslední úprava: 23.11.2018 10:00 SEČ
